VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Bosna a Srbsko kvůli povodním žádají další mezinárodní pomoc

Bělehrad/Sarajevo - České charitativní organizace vyhlásily sbírky na pomoc Srbsku a Bosně, které se potýkají s nejhoršími záplavami za posledních více než sto let. Humanitární organizace ADRA ČR navíc v příštím týdnu pošle do Srbska tým, který pomůže koordinovat následky povodní. Srbsko a Bosna požádaly o mezinárodní pomoc se záchranou přeživších. Informovala o tom zpravodajská stanice BBC. Velká voda, která si na Balkáně vyžádala přes čtyři desítky obětí, sice začíná opadat, nebezpečí ale podle úřadů trvá. Například v Bosně jsou problémem nejen sesuvy podmáčené půdy, ale i dosud nezlikvidovaná minová pole. Velká voda zasáhla více než milion lidí, tedy přes čtvrtinu obyvatelstva, uvedl bosenský ministr zahraničí.

19.5.2014 4 AKTUALIZOVÁNO 19.5.2014
SDÍLEJ:

Záplavy v Bosně.Foto: ČTK/AP

Bosenský ministr pro uprchlíky Adil Osmanović označil povodně za katastrofické. Za několik uplynulých dní napršelo na Balkáně takové množství vody, které odpovídá souhrnu srážek za tři měsíce. Podle úřadů jsou to nejhorší záplavy za posledních 120 let, kdy se v regionu systematicky zaznamenávají srážky.

Na Balkán již nyní proudí zahraniční humanitární pomoc. Helikoptéry pro evakuaci lidí poskytly například Evropská unie, Rusko či Spojené státy. Česká republika vyslala záchranáře a čerpadla, do Srbska dorazí například vodní záchranáři z Nových Mlýnů v Jihomoravském kraji. Srbský premiér Aleksandar Vučić ale nově oznámil, že jeho země potřebuje další pomoc, především dodávky oblečení, jídla a balené vody.

K pomoci vyplaveným vyzval také srbský tenista Novak Djoković. "Podpora a soucit s mým lidem v Srbsku!" napsal hráč na Twitteru.

Reálná hrozba epidemií

Bosenské úřady dnes vydaly varování před možnými epidemiemi. Obávají se, že rostoucí teploty a tlející mršiny zvířat mohou přispět k šíření žloutenky a tyfu. Klíčové je proto zajištění dodávek nezávadné vody.

S nouzovou úpravou vody pomůže obyvatelům Bosny i Česká republika, která prozatím poskytla více než 1100 balíčků první pomoci a nouzového přežití. Jejich součástí jsou lékárničky, prostředky na úpravu vody a také potraviny. Kromě toho přímo v Srbsku působí čeští hasiči a v Bělehradě český expert na řešení mimořádných situací.

Obzvláště tvrdě povodeň postihla severovýchod Bosny. Podle ministra zahraničí Zlatka Lagumdžiji povodně zasáhly více než čtvrtinu ze čtyř milionů obyvatel země. Více než 100.000 domů a 230 škol a nemocnic zůstalo neobyvatelných, asi milion lidí byl podle něj odříznut od dodávek pitné vody. "Následky povodní jsou děsivé," dodal Lagumdžija. Současnou situaci v zemi přirovnal k válce, která zemi zasáhla na začátku 90. let minulého století. "Během války přišlo mnoho lidí o všechno. Nyní rovněž nemají nic. Jediné, čím se to liší od války je, že zemřelo méně lidí," doplnil ministr.

Sesuvy podmáčené půdy a voda navíc ohrožují minová pole z občanské války v první polovině 90. let. Minových polí v Bosně podle BBC ještě zůstává přes 9400, rozmístěno je na nich asi 120 000 náloží.

Záchrana elektrárny

V Srbsku se mezitím vojákům, záchranářům a dobrovolníkům podle všeho podařilo uchránit největší elektrárnu v zemi, kterou ohrožovala rozvodněná Sáva. Zařízení v Obrenovaci u Bělehradu, které pokrývá polovinu srbské spotřeby elektrické energie, nyní chrání několikakilometrový val. Na jeho výstavbu podle agentury Reuters padlo 60.000 pytlů s pískem. Úřady nicméně odpoledne nařídily okamžitou evakuaci všech obyvatel Obrenovace. Přes 7800 lidí se evakuovalo již dříve, asi 300 lidí nyní odvezly vrtulníky. Odhaduje se ale, že v horních patrech domů stále zůstává bez vody a bez telefonního spojení uvězněno okolo 2000 lidí. Povodňová vlna by měla dosáhnout Obrenovace a následně Bělehradu dnes pozdě večer, kulminovat by měla ve středu.

"Elektrárna je nyní v bezpečí. Udělali jsme, co jsme mohli. Nyní je to v rukou božích," řekla Djina Trišovičová ze státní elektrárenské společnosti EPS. Část komplexu je z preventivních důvodů odstavena, pokud by voda zábrany překonala, musela by být uzavřena celá elektrárna.

Uchránit se podařilo také další velkou uhelnou elektrárnu ve městě Kostolac na východě Srbska, kde vodu z rozvodněné řeky Mlava odvádí do Dunaje nově zbudovaný kanál.

Přesný počet obětí není znám

Počet obětí a rozsah škod povodní na Balkáně prozatím není přesně znám. Odhaduje se, že v Bosně si voda vyžádala nejméně 30 životů. Srbsko zvýšilo dosavadní bilanci ze 17 na 19 mrtvých a jednu oběť hlásí Chorvatsko.

Čechů ani české komunity v Bosně a Hercegovině se pohroma zatím nijak nedotkla. ČTK to telefonicky řekl velvyslanec v Sarajevu Tomáš Szunyog, který se v úterý chystá navštívit některá zatopená města, kam by mohla směřovat česká pomoc.

Jak pomociČeské charitativní organizace vyhlásily sbírky na pomoc Srbsku a Bosně, které se potýkají s nejhoršími záplavami za posledních více než sto let. Humanitární organizace ADRA ČR navíc v příštím týdnu pošle do Srbska tým, který pomůže koordinovat následky povodní. ČTK o tom informoval jeho vedoucí Josef Koláček.
ADRA bude svou pomoc směřovat do města Obrenovac poblíž Bělehradu, které bylo zaplaveno téměř celé a z nějž bylo evakuováno více než 23.000 lidí. Členové týmu na Balkán odvezou mimo jiné vysoušeče a vysokotlaké čističky, případně i agregáty na výrobu elektřiny. Město je totiž bez proudu, protože velká voda poškodila i elektrárnu, která zásobovala třetinu země.
ADRA vyhlásila rovněž veřejnou sbírku pro Bosnu a Hercegovinu a Srbsko, lidé mohou příspěvky posílat na účet 34983498/0300 s variabilním symbolem 510. Sbírkové konto otevřel už o víkendu i Člověk v tísni, účet pro příspěvky je 51945194/0300. Zároveň uvolnil milion korun z humanitárního fondu Klubu přátel Člověka v tísni na okamžitou pomoc v obou zemích. Český červený kříž otevřel konto na účtu 222885/5500, lidé mohou přispívat i prostřednictvím DMS zpráv na číslo 87777.

Autor: ČTK

19.5.2014 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Bydlení. Ilustrační foto.
2

Byty pro chudé v Brně: Projekt je překvapivě úspěšný, hodnotí opozice

Ilustrační foto.
29

Provozovatel kiosku u Pekla skončil kvůli EET. Hledá se náhrada

Poslední rozhovor Věry Špinarové pro Deník: Stále miluji živá vystoupení

/ROZHOVOR/ Připomeňte si spolu s námi Věru Špinarovou v posledním velkém rozhovoru, který poskytla Deníku loni v prosinci - tři dny před svými půlkulatými narozeninami. Rozjímala tehdy například nad vánoční svátky, které měla moc ráda. Jen se jí nelíbil ten shon a nakupování…

DOTYK.CZ

Zbloudilé kulky v Riu: Násilí v brazilských ulicích má čím dál více obětí

Jedné letní noci šla brazilská rodina do restaurace v Iraja, v severní části Ria de Janeira. Pár nechal svoji dvouletou dceru Sofii hrát si na venkovním hřišti. Prostor byl chráněn od ulice bránou, takže se zdál ve městě s šokující mírou kriminality ještě relativně bezpečný. Bezpečí je v Riu stále jedním z hlavních témat. Iraja, kde bydlí hlavně příslušníci střední třídy, je obklopena nejvíce násilnými oblastmi a zločinci jsou tam poměrně aktivní.

Sexuální asistentky poskytly postiženým zatím 250 asistencí

Pětice sexuálních asistentek, jejichž služby využívají lidé s postižením či senioři, poskytla za téměř rok a půl svého působení na 250 asistencí. Na speciálně vyškolené pracovnice se obracejí nejen přímo klienti, ale také jejich příbuzní i zařízení pro handicapované. Společnost počítá do budoucna s vyškolením dalších asistentek, ale také asistentů.

Porno na počítači prezidenta. Národní bezpečnostní úřad o tom nevěděl

Pražský hrad se v případě dětské pornografie, kterou podle prezidenta Miloše Zemana někdo nainstaloval na jeho počítač v Lánech, na Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) neobrátil. Mluvčí úřadu Radek Holý řekl, že daný počítač zřejmě nespadá pod zákon o kybernetické bezpečnosti. Povinnost obrátit se na úřad tak Hrad neměl.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies