VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Britští polárníci budou měřit arktický led

Londýn - Globální oteplování rozděluje vědce i politiky. Jak je to s táním ledu v Arktidě skutečně se rozhodli zjistit britští vědci.

3.3.2009
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: REUTERS/Enrique Marcarian

Trojice britských výzkumníků se vydala na vysilující cestu k Severnímu pólu dlouhou přes 1000 kilometrů, během které bude měřit tloušťku arktického ledu. Radar, jehož pomocí se Britové pokusí zjistit především rychlost tání ledu, si táhnou sami na saních spolu s většinou zásob.

Výzkumníky vedené proslulým polárníkem Penem Hodowem vysadil vrtulník v noci na včerejšek přibližně 1700 kilometrů severně od kanadských hranic. Odtud se výprava vydá směrem k Severnímu pólu. Pokud půjde vše podle plánu, měla by expedice skončit na konci května.

Každých deset centimetrů

Po celou dobu své cesty budou Britové měřit tloušťku ledu, po kterém se budou pohybovat. Za tímto účelem s sebou mají mobilní radarovou stanici vážící čtyři kilogramy, která automaticky změří led každých deset centimetrů, jež výprava urazí.

Tato metoda je mnohem přesnější než měření prováděná pomocí ponorek nebo satelitů. Jedná se tedy o nejdetailnější průzkum ledové pokrývky v Arktidě za posledních několik let.

Led může zmizet do deseti let

Satelity již dříve ukázaly, že množství ledu v Arktidě každoročně ubývá. Děje se tomu tak především kvůli vyšším teplotám vzduchu nad ledovým povrchem a oteplující se vodě pod ním.

Většina institucí tento fakt přisuzuje globálnímu oteplování. Britská expedice by měla nyní vědcům poskytnout o arktickém ledu konkrétní a velmi podrobná data z konce zimy a začátku jara, kdy se úbytek ledu v Arktidě projevuje nejvýrazněji.

Před několika lety vědci předpovídali, že na konci tohoto století by mohl ledový povrch v Arktidě přes léto kompletně roztávat.

Někteří z nich se nyní domnívají, že bychom se tohoto jevu mohli dočkat podstatně dříve. Profesor Wieslaw Maslowski, který se zabývá sestavováním modelů tání ledu v polárních oblastech, se domnívá, že první léto bez ledu by mohlo v Arktidě nastat již mezi lety 2010 – 2016. Maslowski doufá, že mu nová data získaná podrobným měřením pomohou stanovit přesnější průběh tání arktického ledu.

Trojice členů expedice, mezi kterými je i jedna žena, se bude muset vypořádat s extrémními podmínkami, které za polárním kruhem panují. Patří mezi ně teploty až 50 stupňů pod nulou, nebezpečné díry v ledu, ale i značný výdej energie.

Zásoby budou výpravě doplňovány vrtulníkem, většinu z nich si však vezou výzkumníci s sebou na saních vážících přes 100 kilogramů.


JAN HORKÝ



3.3.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Škoda Kodiaq.
36

Škoda Kodiaq je hit. Na některé verze se čeká půl roku

V paneláku Na Borku v Jirkově hořelo. Plameny vyšlehly zřejmě po přechozím výbuchu.
2 13

Požár v jirkovském paneláku: Dva lidé zemřeli, hasiči evakuovali sto lidí

Druhá vlna přináší větší nároky na technické zabezpečení

Zatímco v první vlně EET podnikatelům postačil často tablet a vhodný program, nyní by měly firmy vybírat pečlivěji. Je jich totiž mnohem více a s náročnějšími podmínkami podnikání.

Rakouskou star zabila sláva. Falco by oslavil šedesátku

Jako první německy zpívající interpret dobyl Ameriku. Liboval si v extrémech a měl sklon k přehánění. Jeho sláva byla vrtkavá a zářil krátce, přesto se stal jedním z největších umělců rakouské hudební scény 80. a 90. let.V neděli by Falco, občanským jménem Johann Hölzel, oslavil 60. narozeniny. Zemřel po autonehodě, která byla možná sebevraždou. Řidič autobusu byl odsouzen, Falco měl v sobě koktejl drog a alkoholu. Dožil se pouhých 40 let.

VIDEO: Legendární "vejtřaska" slaví, před 65 lety byl vyroben první prototyp

Před 65 lety, 18. února 1952, byl v pražských Vysočanech vyroben první prototyp terénního nákladního automobilu Praga V3S. Legendární "vejtřaska", jak se autu přezdívá, byla vojenským třítunovým speciálem, ale své místo si našla i v zemědělství nebo na stavbách.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies