Sedmdesát procent z nich trávilo část pracovní doby na internetu, kde například nakupovali nebo si povídali se svými přáteli po Facebooku. „Ti, kteří strávili méně než dvacet procent času na internetu, měli vyšší výkonnost než devět procent těch, kteří ho používali pouze k pracovním záležitostem,“ říká Brent Coker z katedry managementu a marketingu.
„Firmy utrácejí za zakoupení softwaru, který má zabránit jejich zaměstnancům sledovat video na YouTube, využívat sociální sítě typu Facebook nebo nakupovat věci on-line pod záminkou, že tratí miliony na nižší produktivitě,“ dodává Coker. Ne vždy to však podle něj platí. Jestliže jsou po celou pracovní dobu lidé nuceni k plnému nasazení, mohou snadno udělat chybu.
„Surfování v omezené míře může pomoci zaměstnancům se odreagovat a zbavit stresu,“ souhlasí s ním psycholog Patrik Weiss z Psychologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Pozor na závislost
Omezování přístupu k internetu má podle Weisse smysl jenom u organizací, jež nejsou dobře řízeny a nemají nastavené principy kontroly. „Jestli zaměstnanci odvádějí dobře svoji práci, není důvod, proč jim blokovat třeba přístup k ICQ,“ dodává.
Přesto by se nemělo nic přehánět. Přílišná závislost na internetu může totiž znamenat problémy nejenom v pracovní, ale i osobní rovině. Například v Austrálii vykazuje podle zmíněného průzkumu 14 procent zaměstnanců známky této závislosti a tráví na internetu nadměrné množství času.