Snazší by měly být konfiskace třeba v případech, kdy je podezřelý na útěku, nebo když byl majetek zločince převeden na třetí osoby či strany.

Komise citovala odhady OSN, podle nichž v roce 2009 výnosy z trestné činnosti na světě dosáhly 2,1 bilionu dolarů (téměř 40 bilionů korun), tedy zhruba 3,6 procenta světového hrubého domácího produktu. V EU jen třeba z prodeje drog ročně zločinci získávají kolem 100 miliard eur (asi 2,4 bilionu korun).

„Zločince je třeba zasáhnout tam, kde to nejvíc bolí, a to tím, že jim zabavíme peníze,“ zdůraznila eurokomisařka pro vnitro Cecilia Malmströmová.

„Donucovací a soudní orgány musí mít k dispozici lepší nástroje pro sledování toků těchto peněz. Potřebují také více prostředků, jak získat zpět větší část majetku pocházejícího z trestné činnosti,“ zdůvodnila, proč Brusel přichází s návrhy nových pravidle.

Návrhy, o nichž nyní bude jednat Evropský parlament a členské země EU, počítají s tím, že budou platit přísnější pravidla konfiskace majetku, který podezřelý převedl třetí straně, jež si ovšem měla uvědomit, že majetek pochází z trestné činnosti.

Brusel si od nich slibuje i účinnější postup při zabavování majetku, jenž přímo není spojen s konkrétní trestnou činností. Komise chce umožnit rovněž konfiskace majetku v případech, kdy není možné vynést rozsudek, protože podezřelý je mrtvý nebo na útěku.