Radev je pátým demokraticky zvoleným prezidentem této balkánské země. Ve spíše reprezentativní funkci vystřídal prozápadního šéfa státu Rosena Plevnelieva.

Ve čtvrtečním projevu v parlamentu Radev mimo jiné vyzval k obnovení dialogu mezi Západem a Ruskem, s nímž chce zlepšit vztahy. Zároveň podpořil členství Bulharska v Evropské unii a NATO.

Čtěte také: Východní Evropa se navrací do Moskvy

Radev s podporou bulharských socialistů, což jsou přejmenovaní bývalí komunisté, zvítězil v listopadovém druhém kole prezidentských voleb, když porazil vládní proevropskou kandidátku Cecku Cačevovou. Tento výsledek vyvolal v zemi další politickou krizi, protože premiér Bojko Borisov splnil slib, že odstoupí, když Cačevová nevyhraje. Žádná strana totiž není s to vytvořit nový koaliční kabinet, a zemi tudíž na jaře čekají předčasné volby.

Jedním z prvních úkolů nového prezidenta také bude rozpustit zákonodárný sbor, jmenovat prozatímní vládu a vypsat volby. Radev podle médií ve čtvrtek naznačil, že míní parlament rozpustit už za týden a že volby se zřejmě budou konat 26. března.

Radev v předvolební kampani volal po zrušení sankcí uvalených na Rusko kvůli anexi ukrajinského Krymu, který je podle něj "de facto ruský". V parlamentním projevu se nicméně vyslovil pro zachování západního směřování Bulharska a zdůraznil, že členství v EU a NATO "nemá žádnou alternativu a nemůže být zpochybněno".