VYBERTE SI REGION

Bulharsko, Srbsko a Rumunsko jsou připraveny zavřít své hranice

Sofia, Brusel - Bulharsko, Srbsko a Rumunsko jsou připraveny uzavřít své hranice, pokud s cílem zastavit příliv migrantů do svých zemí k podobnému kroku přistoupí také Německo a Rakousko. Po setkání se svým srbským a rumunským protějškem v Sofii to dnes uvedl bulharský premiér Bojko Borisov. Státy ležící na takzvané balkánské trase by měly v zájmu zmírnění migrační krize společně hledat řešení na nedělní schůzce v Bruselu.

24.10.2015 32
SDÍLEJ:

Dočasný plot na hranici s Chorvatskem. Ilustrační foto.Foto: ČTK/imago stock&people

„Pokud Německo a Rakousko uzavřou své hranice, jsme připraveni nedovolit, aby se z našich tří zemí staly nárazníkové zóny. Jsme připraveni uzavřít hranice," uvedl Borisov po setkání s rumunským premiérem Victorem Pontou a srbským premiérem Aleksandarem Vučičem. „Nevystavíme naše země devastujícímu tlaku milionů (lidí), kteří by přišli," dodal.

„Splníme své povinnosti, jsme solidární se všemi v Evropě," komentoval výsledky jednání rumunský premiér Ponta. „Odpovědnost ale nemohou nést jenom některé země," dodal. Pokud část zemí zavírá hranice a staví ploty, musí se ostatní státy začít podle Ponty rovněž bránit odpovídajícím způsobem.

Maďarsko, které sousedí s Rumunskem i Srbskem, postavilo na své hranici plot, který má zabránit migrantům v ilegálním přechodu jeho hranic. Po jeho dokončení se změnila hlavní trasa balkánské stezky a místo Maďarska nyní vede přes Chorvatsko a Slovinsko.

Na neděli pozval předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker do Bruselu zástupce zemí Evropské unie i nečlenských států, které leží na takzvané balkánské stezce. Výsledkem summitu by mělo být zlepšení vzájemné spolupráce dotčených zemí. Juncker už v pátek rozeslal účastníkům nedělního jednání šestnáctibodový plán, jak toho chce dosáhnout.

Měly by mluvit jedna s druhou

„Postižené země by neměly mluvit jen jedna o druhé, ale měly by mluvit jedna s druhou," stojí podle agentury DPA v návrhu. Podle návrhu by měly vlády dotčených zemí do 24 hodin jmenovat své zástupce pro koordinaci řešení otázek souvisejících s migrační krizí. Bez otálení by si měly vlády také poskytovat informace o aktuálním pohybu migrantů. Ustat by měla také praxe, kdy země přepravují běžence k hranicím svých sousedů bez jejich předchozího svolení.

Evropská komise v plánu usnesení navrhuje také vyslání nové mise evropské agentury na ochranu vnějších hranic Frontex na hranici Řecka s Makedonií a Albánií. Pohraničníci by tu měli registrovat běžence, u nichž se to nepodařilo už na území Řecka.

Nedělní schůzky by se měli zúčastnit čelní představitelé Německa, Rakouska, Maďarska, Slovinska, Chorvatska, Rumunska, Bulharska, Řecka a nečlenských zemí Srbska a Makedonie. Kromě Junckera se k nim připojí i předseda Evropské Rady Donald Tusk, předseda Evropského parlamentu Martin Schulz či Vysoký komisař OSN pro uprchlíky António Guterres.

Chorvatský premiér Zoran Milanović už Junckerův šestnáctibodový plán označil za „zcela nerealistický". „Ten, kdo to psal, vůbec nerozumí situaci," uvedl. „Vznikl v hlavě dobře placeného byrokrata," dodal. Chorvatsko u sebe nebude podle Milanoviče v rozporu s navrhovanými opatřeními nechávat běžence déle, než po nezbytně dlouhou dobu, a bude dále pokračovat v praxi jejich svážení k hranicím Slovinska. Opravdovým řešením by podle něj byla lepší ochrana vnější hranice EU v Řecku. „My můžeme do řeckých vod poslat jednu, dvě lodě a ostatní jich mohou poslat ještě víc než my," uvedl Milanović.

Autor: ČTK

24.10.2015 VSTUP DO DISKUSE 32
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Gymnazisté chtějí operovat, ne učit

Praha /INFOGRAFIKA/ – Když ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) ohlásila, že do konce roku platy učitelů vzrostou o osm procent, expert na vzdělávací systémy Daniel Münich pro Deník reagoval, že symbolické přilepšení o několik stokorun nic neřeší. „Aby to proměnilo zájem o obor, muselo by jít o zvýšení skokové, kolem deseti tisíc," míní Münich.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies