VYBERTE SI REGION

Sněmovna Kongresu schválila zákon o stažení z Iráku, čeká se veto

NEW YORK/WASHINGTON - Demokraté ve Sněmovně reprezentantů amerického Kongresu ve středu prosadili zákon, který stanovuje, že nejpozději 1. října musí začít stahování amerických vojsk z Iráku. Bojové jednotky mají zemi opustit do 1. dubna příštího roku. Republikánský prezident George Bush ovšem už předem oznámil, že jakýkoli zákon stanovující termín odchodu z Iráku vetuje.

26.4.2007
SDÍLEJ:

Foto:

Sněmovna rozhodla jen pár hodin poté, kdy velitel amerických sil v Iráku generál David Petraeus informoval Kongres, že se v zemi objevují známky zlepšení situace a že potřebuje více času ke zjištění účinnosti nedávného posílení vojsk. Konstatoval také, že irácká vláda při zvládání násilí "dělá co může".

Stažení vojáků obsahuje zákon o mimořádných výdajích, který vyčleňuje finance na válku v Iráku a bojové operace v Afghánistánu. Na jeho znění, které sněmovna a Senát původně přijaly v odlišné verzi, se v pondělí shodla dohodovací komise obou komor. Senát bude o zákonu hlasovat dnes. Norma schválená poměrem 218 ku 208 hlasům poskytuje vládě přes 95 miliard dolarů na financování vojenské přítomnosti v Iráku a Afghánistánu do konce letošního fiskálního roku, tedy do 30. září.

Kromě toho uvolňuje 20 miliard dolarů, které Bushova administrativa nepožadovala, na zdravotní péči o vojáky a válečné veterány, na pomoc obětem hurikánu Katrina, úlevu zemědělcům po přírodních katastrofách a další programy. Sněmovna ovládaná po loňských volbách demokraty v zákonu stanovila, že američtí vojáci mohou zůstat v Iráku i po 1. dubnu 2008, ale jen na omezené nebojové misi zaměřené především na protiteroristické operace, ochranu americké infrastruktury a diplomatů a na výcvik iráckých sil. Prodloužila také dobu na odpočinek vojáků v týlu a zkrátila období jejich nasazení v poli.

Odsun z Iráku by podle zákona měl začít už 1. července, pokud prezident Bush nebude schopen doložit, že irácká vláda pokročila v odzbrojování povstalců, omezování sektářského násilí a směřuje k politickým dohodám například o rozdělování příjmů z ropy či o konání místních voleb. Zákon také krátí pomoc Iráku, pokud Bagdád nebude plnit své závazky směřující k ukončení násilí v zemi.

Zákonodárci do textu zařadili i body, které se tématu přímo netýkají. Zvedli minimální hodinovou mzdu z 5,15 na 7,25 dolaru a schválili daňové úlevy pro malé podnikatele ve výši 4,8 miliardy dolarů během příštích deseti let.

Bush a většina republikánů varuje, že předčasné stažení vojsk z Iráku uvrhne zemi do ještě většího chaosu a posílí radikální skupiny. Demokraté ovšem tvrdí, že po loňských volbách dostali od Američanů mandát k přivedení vojáků zpátky domů a že je třeba nastolit ve vztahu k Iráku nový kurz.

Projednávání zákona provází ostrá přestřelka mezi demokraty a Bílým domem, kdy demokraté osočují Bushe z ignorování názorů občanů, zatímco prezident a jeho tým nazývají oponenty politickými oportunisty s poraženeckými postoji. Vůdce senátní většiny Harry Reid označil válku v Iráku za ztracenou a viceprezidenta Richarda Cheneyho nazval "hlavním útočným psem". Cheney na to odpověděl, že "je cynické prohlašovat válku za ztracenou kvůli tomu, že někdo věří, že mu to přináší politickou výhodu".

Ačkoli demokraté mají těsnou většinu v obou komorách Kongresu, na zvrácení Bushova veta sílu nemají. Boj o prosazení tohoto zákona zřejmě nebudou prodlužovat, míní středeční Washington Post. Pravděpodobné je, že demokratičtí předáci se budou ve spolupráci s Bílým domem snažit připravit jiný, pro prezidenta přijatelný zákon. Obě strany by tak mohly dosáhnout jistého politického kompromisu, který vyústí v zákon umožňující financovat válku a zároveň bude obsahovat politické požadavky závazné pro iráckou vládu, jako je například rozdělování příjmů z ropy mezi znesvářené strany.

Takový postup by umožnil Bushovi a republikánům v Kongresu tvrdit, že dali Iráku na vědomí, že pro USA existují hranice trpělivosti. Současně by si demokraté zachovali tvář, že Bushovi nedali bianco šek k pokračování války, soudí list.

Do Bílého domu zašle Kongres zákon k podpisu zřejmě v pondělí, den před čtvrtým výročím Bushova projevu na palubě válečné lodi, kde pod plakátem s nápisem Mise splněna oznámil konec hlavních bojových akcí v Iráku.

26.4.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Banka UBS v Curychu. Ilustrační foto.

Kde nejlépe platí cizincům? Ve Švýcarsku. V Česku nemají smysl pro humor

Ilustrační foto.
8

Domácích zabijaček prasat ubývá

Udělal si fajn selfie. Ostatní mysleli, že je sebevrah

Ústí nad Labem – „Je tam sebevrah," ukazovali kolemjdoucí na oblouk Benešova mostu. Na místě svítily majáčky policie a hasičů, byla sobota asi osm hodin večer, provoz na mostě byl uzavřen policií a vypnuto trakční vedení trolejbusů.

Před rokem zemřel europoslanec KSČM Miloslav Ransdorf

Europoslanec KSČM Miloslav Ransdorf, který zemřel náhle před rokem, 22. ledna 2016, byl výrazným komunistickým politikem posledních 25 let. Nejprve zasedal ve Federálním shromáždění, poté byl poslancem Sněmovny a od roku 2004 vykonával mandát v Evropském parlamentu. Ransdorf byl znám svým intelektuálním rozhledem, který oceňovali i jeho političtí oponenti. Dožil se 62 let.

Konec twitteru na vnitru. Zaměstnanci retweetnuli nelichotivé foto z inaugurace

Americké ministerstvo vnitra dostalo pokyn uzavřít všechny své twitterové účty poté, co na jednom z nich jeho zaměstnanci retweetnuli nelichotivé porovnání fotek z inaugurace exprezidenta Baracka Obamy a nynějšího šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies