VYBERTE SI REGION

Bývalé aténské letiště připomíná běžencům destinace, kam nemohou

Atény – Areál zrušeného aténského letiště Elliniko, kde je nyní vůbec největší uprchlický tábor v Řecku, v sobě skrývá ironii. Tisíce nouzově ubytovaných lidí zde mohou snít o destinacích, které jsou jim nedostupné. Přestože z letiště už žádné stroje nestartují, v místním muzeu civilního letectví staré informační tabule stále vybízejí k nástupu do letadla mířícího například do Paříže.

14.3.2016 7
SDÍLEJ:

Mladík jménem Hasan Bilal ukazuje paži s řeznou ranou, kterou mu, jak říká, provedli příslušníci radikálního hnutí Taliban. Prý se na severu země, odkud pochází, nechtěl nechat naverbovat, a tak měl být zastrašen.Foto: ČTK/Rémy Vlachos

Mezitím jsou do těsné blízkosti muzea umisťováni běženci, již se nuceně vracejí od řecko-makedonského hraničního přechodu u vesnice Idomeni, který byl před týdnem neprodyšně uzavřen. Všichni se cítí podvedeni. Stále nevědí, proč nemohou dál, a nechápou procedury se zdlouhavými čekacími lhůtami, které je dělí od vytouženého cíle – azylu v Evropě. A málokdo z takzvaných bezpečných zemí se chce vrátit domů – tam podle nich prostě bezpečno není.

„Proč? Proč nás nepouštějí dál? Proč to dřív šlo a teď ne?" šíří se mezi imigranty ozvěnou s rostoucím zoufalstvím. Všichni moc dobře vědí, že přes milion lidí se do západní Evropy loni bezpečně dostal. Mnozí tam už mají příbuzné a chtějí se k nim připojit.

Řevnivost mezi národnostmi

V areálu Elliniko na jihovýchodním předměstí Atén ve stadionech určených k jednorázovému použití během olympijských her v roce 2004 získalo ubytování kolem 4000 lidí zejména z Afghánistánu, ale také z Pákistánu, Íránu nebo Maroka. Ale dostává se i na Syřany, kteří přitom formálně stále mají právo na udělení azylu.

Podobné je to v přístavu Pireus, kde kolem 3000 osob chce odjet do Idomeni; autobusy je tam už ale neodvážejí. Jen do určených táborů. A to uprchlíci, kteří ještě mají relativně čerstvé vzpomínky na obtížné překonání moře, hrdě odmítají.

Určitá řevnivost vládne v uprchlické komunitě mezi národnostmi. Například Pákistánci nechápou, proč na rozdíl od Sýrie je jejich země považována za bezpečnou. Mladík jménem Hasan Bilal ukazuje paži s řeznou ranou, kterou mu, jak říká, provedli příslušníci radikálního hnutí Taliban. Prý se na severu země, odkud pochází, nechtěl nechat naverbovat, a tak měl být zastrašen. Jinde v Pákistánu neměl šanci sehnat práci. Teď sní o Francii. Jeho kamarád ukazuje pravou ruku s uřezanými prsty. Bojovníci Talibanu si tak prý zajistili, že na ně nebude moci střílet.

Špatné podmínky

Uprchlíci v Elliniku ani v Pireu nemají na spaní příliš pohodlí. V poskytnutých budovách je od studené betonové podlahy dělí jen karimatky nebo erární šedivé deky rozdané pracovníky OSN. Dary místních potěší – jeden z uprchlíků se po areálu prochází v luxusních teplácích fotbalového týmu Olympiakos Atény, o kterém ovšem slyší poprvé. Písmu na dresu nerozumí.

Ti, kdo přijeli se stany, jsou ve venkovních prostorách, nejčastěji kvůli dešti pod stříškami nástupišť u přístavních mol. Pokud neokouní kolem, tvoří fronty před ambulancemi – zima a špatné hygienické podmínky mají své důsledky – a před výdejnou základních potřeb a potravin. V drtivé většině jde o rodiny s dětmi, které po zdlouhavém čekání v uprchlických táborech v Turecku na ukončení násilí ve svých zemích už nevydrželi a hledají nový život v Evropě, pokud možno v Německu. Jako zajímavé dobrodružství to vnímají malé děti, které si hrají na honěnou, tlačí kočárky s nemluvňaty a batolaty a skotačí. Také ochotně pózují k fotografování.

Čekání je ovšem dlouhé a ještě hodně dlouho potrvá. Místní dobrovolníci, kteří nechtějí být jmenováni, se svěřují, že koktejl různých mentalit vyvolává napětí, které zejména u mladíků umocňuje tu a tam ještě konzumace drog a alkoholu. V areálu Ellinika před několika dny došlo k hromadné rvačce Marokánců s Afghánci a Íránci: několik osob muselo být ošetřeno v nemocnici. Agresívní jsou údajně hlavně mladí Marokánci, kteří se chovají poměrně nezdvořile k ženám a některé i sexuálně obtěžují. Muži ostatních národností, obzvláště pokud to jsou příbuzní daných žen, pak považují za povinnost hájit čest svých blízkých…

Autor: ČTK

14.3.2016 VSTUP DO DISKUSE 7
SDÍLEJ:
Bunkr Waltrovka.
31

OBRAZEM: Výstavba v Praze odhalila opuštěné bunkry

TK k projektu registru smluv probíhala 16. ledna v Praze. Na snímku Michal Bláha, Hlídač smluv.
EXKLUZIVNĚ
17 26

Autor Hlídače smluv pomůže Horáčkovi s prezidentskou kampaní

VIDEO: Bezva finta? Řidiče načapali se „schovávací“ SPZ

Možná jste si taky někdy chtěli připadat jako James Bond, jehož otáčecí SPZ na autě se stala legendární vychytávkou. Podobné pocity nedávno zažíval jistý řidič z americké Floridy. I když… Vlastně se chtěl jen vyhnout placení mýtného.

Schapiro v pátek skončí ve funkci, jeho rodina zůstane v Praze

Praha /FOTOGALERIE/ - Americký velvyslanec Andrew Schapiro v pátek skončí ve funkci, řekl to na dnešním setkání s novináři v Praze. Do České republiky se ale bude vracet, protože jeho děti zde dokončí letošní školní rok. O tom, kdo a kdy ho ve funkci vystřídá, mluvit nechtěl. Svému nástupci by doporučil, ať se nebojí veřejně mluvit o složitých tématech, zastat se menšin a bránit svobodu.

Češi mají stále nejnižší nezaměstnanost v celé EU. Firmy ale krvácejí

Nejaktuálnější čísla z Eurostatu potvrzují, že Česko zůstává s 3,7 procent zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v Evropské unii. A to před Německem a Maďarskem. Z evropských států mimo EU je na tom lépe jen Island, naopak nejhůře Řecko a Španělsko. To, co lze na jednu stranu vnímat jako výrazný český úspěch, je na druhou možno považovat i za hrozbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies