Cameron prohlásil, že Britové chtějí kontrolovanou imigraci. Prosazení příslušných opatření však podle něj budou vyžadovat změny v zakládajících smlouvách o Evropské unii. „V Evropě se vede debata o tom, které konkrétní části legislativy, které konkrétné části smlouvy bude třeba změnit, ale není pochyb o tom, že tento balík jako celek bude vyžadovat určité změny ve smlouvě a já věřím, že to můžeme vyjednat," prohlásil.

Cameron přitom otázku omezení přistěhovalectví na evropské úrovni, nebo alespoň prostřednictvím britské výjimky, spojil přímo s otázkou setrvání Británie v EU. „Pokud s tím uspěji, budu argumentovat ve prospěch setrvání v EU," prohlásil dnes Cameron. „Pokud neuspěji, nemohu vyloučit vůbec nic," prohlásil.

Evropská komise dnes uvedla, Cameronovy návrhy by měly být „s klidem a pečlivě prodiskutovány". Zdůraznila však, že evropská legislativa dává národním parlamentům dostatek prostoru na boj proti zneužívání systému sociální podpory imigrantů.

Sociální výhody

Cameron už dříve slíbil Britům, že brzy nově projedná s partnery vztahy Británie s EU a uspořádá v případě svého znovuzvolení na jaře 2015 referendum v roce 2017 o setrvání země v unii.

Cameronova vláda konzervativců a liberálních demokratů jedná pod tlakem euroskeptického křídla Konzervativní strany a zvyšující se popularity nacionalistické a protievropské Strany nezávislosti spojeného království (UKIP). Ta těží z tvrdé kritiky EU a množství přistěhovalců v zemi a již dosáhla významných volebních vítězství.

Premiér zdůraznil, že žadatelé o sociální výhody, jako je například sociální bydlení a daňové úlevy na děti žijící mimo Británii, musí mít v Británii odpracovány čtyři roky či hovořit anglicky. „Pokud uchazeč o práci z EU nenajde práci do šesti měsíců, bude muset zemi opustit," prohlásil.

Omezeno má být také právo přistěhovalců vzít si do Británie rodinné příslušníky. Urychleny mají být deportace usvědčených zločinců a prodlouženy zákazy vstupu do země pro osoby, které byly z Británie vyhoštěny. Jde například o žebráky či podvodníky.

Přístup občanů z nových členských zemí EU na britský pracovní trh má být omezen, dokud se úroveň jejich ekonomik nepřiblíží těm dosavadním.

Cizinci přidali do státní kasy 20 miliard liber

Podle odhadů britského statistického úřadu ONS žilo v Británii loni 42.000 občanů ČR. Nejvíce cizinců žijících v Británii pochází podle ONS z Polska (726.000), Indie (330.000) a z Irska (329.000). Z postkomunis­tických zemí EU je ČR na osmém místě.

Podle nedávné studie londýnské univerzity UCL imigranti z deseti zemí, které vstoupily do Evropské unie v roce 2004, od té doby zaplatili na daních víc, než kolik dostali na sociálních dávkách. Mezi tehdejšími novými členy EU byla i ČR.

Východoevropští přistěhovalci zaplatili v letech 2004 až 2011 na daních v Británii o 4,96 miliardy liber (175,5 miliardy korun) více, než kolik dostali na sociálních dávkách. U přistěhovalců ze všech zemí EU v tomto období rozdíl ve prospěch britské státní pokladny 20 miliard liber.

Podle statistik přibylo od loňského do letošního června v Británii 260.000 přistě­hovalců, což je o 45.000 víc než o rok dříve. Zatímco 583.000 lidí se přistěhovalo, 323.000 jich z Británie přesídlilo.

Z EU se ve sledovaném období do Británie přistěhovalo 228.000 lidí, což je podstatný vzestup oproti předcházejícímu roku (183.000 imigran­tů). Nejvíce přibylo imigrantů ze „starých" 15 členských zemí EU (117.000 oproti 96.000). Stejně tak se zvýšil počet přistěhovalců z Bulharska a Rumunska z 32.000 na 18.000 poté, co na začátku roku pro ně přestala platit přechodná imigrační omezení.