VYBERTE SI REGION

Cameron jako první britský premiér zveřejnil svá daňová přiznání

Londýn – Britský premiér David Cameron dnes zveřejnil svá daňová přiznání za poslední roky. Učinil tak kvůli kauze takzvaných Panamských dokumentů, v nichž je zmíněn jeho zesnulý otec. Informovala o tom agentura Reuters.

10.4.2016 3
SDÍLEJ:

Britský premiér David Cameron.Foto: ČTK/ZUMA/Tolga Akmen

Cameron se tímto krokem pokusil ukončit otázky kolem jeho osobních financí a případného zapletení do aféry týkající se převádění peněz do daňových rájů. Kritici premiérovi vyčítají, že váhal se zveřejněním podrobností o svých finančních vazbách na otcovu offshoreovou firmu.

Podle mediálních zpráv Cameron publikoval svá daňová přiznání jako vůbec první britský premiér. Dokumenty pokrývají období let 2009–10 až 2014–15. Mimo jiné z nich vyplývá, že v posledním zahrnutém finančním roce 2014–15 dosáhly příjmy ministerského předsedy 200.307 liber (6,7 milionu Kč), z čehož zaplatil 75.898 liber (2,5 milionu Kč) na daních, napsala agentura Reuters. V příjmech je zahrnutý jeho plat 140.522 liber (4,7 milionu Kč) či 46.899 liber (1,6 milionu Kč) z pronájmu domu jeho rodiny v Londýně.

Cameron prohlásil, že důvodem k publikaci jinak běžně tajných podrobností o osobních financích je snaha o „naprostou otevřenost a transparentnost". Analytici ale uvedli, že zveřejnění Cameronových daňových přiznání znamená, že záležitost premiérových financí bude nadále na titulních stranách médií.

Deník The Guardian mimo jiné upozornil na „další kontroverzní skutečnost", kterou jsou podle něj dvě platby ve výši 100.000 liber (3,3 milionu Kč), jež na Cameronův účet poslala v roce 2011 jeho matka. Podle deníku The Guardian Cameronovi rodiče v minulosti převedli rodinný dům na svého nejstaršího syna Alexandera Camerona. Suma vyplacená Davidovi po smrti jeho otce v roce 2011 je chápána jako premiérův podíl.

Díky této transakci se Cameron zřejmě vyhne potenciální dědické dani ve výši 80.000 liber (2,7 milionu Kč), napsal The Guardian. Dědická daň se totiž neplatí z darů (financí či nemovitostí) v hodnotě méně než 325.000 liber (10,9 milionu Kč), které jsou převedeny nejméně sedm let předtím, než plátce zemře.

Stejný postup uplatňují každoročně desetitisíce rodin, v tomto případě ale není jasné, zda peníze nepocházely z investic offshoreové firmy Cameronova otce, napsal list The Daily Telegraph.

Vyšetřovací skupina

Cameron kromě zveřejnění svých daňových přiznání dnes také oznámil, že bude vytvořena nová pracovní skupina, jejímž úkolem bude vyšetřovat podezření z daňových úniků.

Cameronův zesnulý otec Ian řídil podle Panamských dokumentů investiční fond se sídlem na Bahamách. Zisky z tohoto fondu nebyly 30 let daněny v Británii, což umožnil složitý mechanismus, na jehož vytvoření se podílela společnost Mossack Fonseca sídlící v Panamě.

Panamské dokumenty byly publikovány před týdnem a Cameronovi několik dní trvalo, než přiznal, že spolu s manželkou vlastnil 5000 akcií v otcově firmě. V roce 2010 prý ale všechny prodal. V sobotu předseda britské vlády připustil, že při vysvětlování kauzy pochybil. Zdůraznil ale současně, že se nedopustil ničeho nezákonného. Zakládání Offshoreových společností samo o sobě totiž není ilegální. Odhalení vyvolalo demonstrace, jejichž účastníci požadovali Cameronovu rezignaci.

Autor: ČTK

10.4.2016 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies