VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Cameron se omluvil za 'krvavou neděli' v Ulsteru

Londýn – Britský premiér David Cameron se úterý jménem země a vlády omluvil za „neoprávněnou“ a „neospravedlni­telnou“ smrt 14 katolických protestujících, které britští vojáci zastřelili při „krvavé neděli“ v severoirském městě Londonderry v lednu 1972.

15.6.2010
SDÍLEJ:

Britský premiér David Cameron se úterý jménem země a vlády omluvil za „neoprávněnou“ a „neospravedlni­telnou“ smrt 14 katolických protestujících, které britští vojáci zastřelili při „krvavé neděli“ v severoirském městě Londonderry v lednu 1972.Foto: čtk/ap

Cameron přišel s omluvou v souvislosti se zveřejněním vyšetřování události, která byla klíčovým obratem dlouhotrvajícího konfliktu v Ulsteru.

Události krvavé neděle 30. ledna 1972 byly podle premiéra neospravedlnitelné a chybné. Vláda a země se za ně „hluboce omlouvají,“ řekl Cameron.

Jeho slova uvítaly nadšeným potleskem tisíce lidí, které sledovaly jeho projev v centru Londonderry, či v Derry, jak druhé největší město v Ulsteru označují severoirští katolíci. Rodiny obětí dnes dopoledne také absolvovaly symbolicky celý pochod znovu po stejné trase jako v roce 1972. Účastníci pochodu nesli černobílé fotografie obětí.

Nevinné oběti

Zpráva soudce Marka Savillea přijatá po 12 letech důkladného a nákladného vyšetřování ukázala, že všechny oběti zastřelené při protestním pochodu byly nevinné a že vojáci začali střílet, aniž někoho varovali.

Při pochodu v Londonderry bylo před 38 lety také zraněno dalších 13 lidí. Střelba byla klíčovým momentem v konfliktu mezi katolíky a protestanty, který propukl již koncem 60. let.

Po krvavé neděli se zástupy katolických mladíků začaly hlásit do Irské republikánské armády (IRA) a následující vleklý násilný střet si vyžádal na 3600 mrtvých. Toto období, označované v Británii jako Troubles (Nepokoje), skončilo až v roce 1998.

Krátce po střelbě byla v březnu 1972 zrušena místní vláda a Severní Irsko bylo přímo řízeno z Londýna. Návrat pravomocí do Ulsteru po skončení násilí skončil až letos.

Konzervativní vláda premiéra Edwarda Heathe v roce 1972 tvrdila, že parašutisté z elitní jednotky stříleli v sebeobraně. Toto vysvětlení se rozcházelo s tvrzením svědků a pobouřilo katolickou menšinu v Severním Irsku.

Krvavou neděli pak vyšetřovala komise vedená soudcem Johnem Widgerym, která v zásadě vojáky očistila. Podle ní parašutisté reagovali na střelbu republikánů.

V roce 1998 tehdejší premiér Tony Blair ve snaze získat katolické politiky pro mírovou dohodu pověřil dalšího soudce Marka Savillea, aby incident vyšetřil znovu. Vyšetřování začalo o dva roky později, bylo při něm vyslechnuto 922 svědků a stalo se s náklady 200 milionů liber v Británii nejdražším v historii.

Závěrečná zpráva o 5000 stranách ukázala, že vojáci nestříleli v reakci na házení kamenů nebo zápalných bomb, jak se tvrdilo tehdy. Někteří zabití zjevně utíkali, nebo chtěli pomoci zraněným. Stejně tak nikdo ze zabitých nepředstavoval hrozbu, nebo dělal něco, co by ospravedlnilo střelbu. „To, co se stalo, se nikdy, nikdy nemělo stát,“ řekl Cameron.

Prokuratura rozhodne o stíhání vojáků

Neuvedl však, zda závěry vyšetřování povedou ke stíhání vojáků nebo jejich velitelů. Takové rozhodnutí je podle něj na prokuratuře.

Vyšetřování došlo k závěru, že stříleli i republikánští ozbrojenci, ale „tato střelba neopravňovala k útoku na civilisty“. Během násilí byl na místě také nynější severoirský vicepremiér a tehdejší představitel IRA Martin McGuinness a zřejmě měl u sebe samopal. Nedělal ale nic, co by vojáky opravňovalo ke střelbě, tvrdí zpráva. Podle ní také nebylo nasazení smrtící střelby proti demonstrantům předem plánované.

Zpráva zdůrazňuje, že přes tvrzení vojáků byly všechny oběti neozbrojení civilisté. Jeden člověk byl prý zasažen, když se plazil pryč, další již ležel na zemi a byl smrtelně zraněn. Vojáci také postřelili otce, který šel pomoci svému synovi, tvrdí závěrečný dokument vyšetřování. Podle něj mnozí vojáci záměrně nepravdivě líčili průběh celé akce, aby ospravedlnili své činy.

Stejně tak prý lze zastřelené rozdělit do dvou kategorií – v prvním případě byla důvodem střelby panika a strach vojáků a ve druhém ne. Do první kategorie údajně spadají tři oběti, do druhé ostatní.

Autor: ČTK

15.6.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Zaměstnanci slovenského Volkswagenu stávkují za vyšší mzdy.
3 5

Stávka v bratislavském VW končí, zaměstnanci se dočkají vyšších mezd

V Karlových Varech byla dokončena nová odbavovací hala Horního nádraží. Práce na úpravách kolejiště a peronů ale ještě pokračují.
2 71

Nové čekárny či toalety. Železničáři utratí za rekonstrukce půl miliardy

Maketa Německého domu v Brně stojí načerno. Nemá stavební povolení

Brno porušuje skrz své turistické centrum zákon, obvinil šéf brněnských občanských demokratů Robert Kerndl současné vedení magistrátu. Problém vidí v maketě Německého domu na Moravském náměstí. „Musí mít stavební povolení a územní rozhodnutí, které nemá. Jde o černou stavbu," uvedl Kerndl.

Další mezinárodní úspěch. Vína z Česka bodovala mezi elitou

Tuzemští vinaři si z letošního ročníku soutěže vín Oenoforum odvážejí hned několik ocenění. Cenu za nejlepší kolekci získalo vinařství Mikrosvín Mikulov.

AKTUALIZUJEME

V Kolumbii se potopila loď se 170 turisty na palubě

/VIDEO/ Ve vodní nádrži Guatapé na severovýchodě Kolumbie se potopila čtyřpatrová turistická loď Almirante se 170 pasažéry. Úřady zatím potvrdily devět obětí, 28 lidí se stále pohřešuje.

Hurá do plavek! Ale do jakých? Hitem jsou jednodílné, radí ostravský stylista

Léto. Rtuť teploměru šplhá výš a výš. Oblékáme se do koupacího oděvu, jehož historie sahá až do antického Řecka. Po jakém typu plavek ale letos mají ženy sáhnout? Co zrovna letí?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies