VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Posselt ustoupil. Teď k soudu míří stížnosti

Mnichov – Spor mezi sudetskými Němci o „znovuzískání domoviny" a právo na vrácení zkonfiskovaného majetku po druhé světové válce eskaluje.Sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL) sice o víkendu v průlomovém rozhodnutí odhlasoval odstranění obou citlivých pasáží ze svých stanov, někteří členové to však považují za protiprávní. U správního soudu 
v Mnichově se už podle listu Augsburger Allgemeine začínají hromadit první stížnosti.

5.3.2015 29 AKTUALIZOVÁNO 5.3.2015
SDÍLEJ:

Mluvčí sudetských Němců Bernd Posselt.Foto: ČTK

„Mezi členy je proti 60 procent lidí. Od toho rozhodnutí mi neustále volají," řekl pro Augsburger Allgemeine Felix Vogt Gruber. Ten je nejen místopředsedou bavorské organizace landsmanšaftu, ale také šéfem okrajového Wittikobundu, který je považován za nejradikálnější část SL.

I když změnu stanov podpořenou i šéfem SL Berndem Posseltem o víkendu odhlasovalo 71,8 procenta delegátů sjezdu, SL přitom na svém webu tvrdí, že šlo o potřebnou „ústavní většinu".

Část místních organizací to ale považuje za protiprávní. Sdružení podle nich nikde nemá uvedeno, kolik hlasujících je ke změně stanov potřeba,
a musí se tak řídit německým občanským zákoníkem, který vyžaduje tříčtvrtinovou většinu. Nespokojencům také vadí, že se delegáti neptali řadových členů. Právě tyto argumenty jsou také základem stížností mířících k soudu.

„Narodil jsem se tam, byl jsem tam pokřtěn a mí předci, kteří se dají vystopovat až do roku 1572, jsou tam pohřbeni," líčí v Augsburger Allgemeine Adolf Bier důvody, proč obec Kamenná Horka na Svitavsku stále považuje za svůj domov. Používá přitom původní německý název vesnice. „Když jsem byl v Hermers-dorfu s matkou na návštěvě, brali jsme si s sebou na památku i kameny a zem. Nemůžu to vzdát," vysvětluje Bier, proč je pro něj nedávné vypuštění zmínky o právu na znovuzískání domoviny nepřijatelné.

Posselt, který se podle stanice Deutsche Welle obdobnou změnu stanov snažil prosadit už několik let, je však přesvědčen, že nespokojenci nemohou u soudu uspět. „Politická vůle sjezdu delegátů je zcela jasná," řekl dnes rakouskému deníku Neues Volksblatt. Podle Posselta odstraněné pasáže mohly vyvolávat mylný dojem, že sudetští Němci mají vůči Česku územní nároky. Sám Posselt, jehož předek býval kdysi mimo jiné starostou Jablonce nad Nisou, se přitom už před lety vzdal nároků na dřívější majetek své rodiny v severních Čechách. Zatímco mezi sudetoněmeckými představiteli vyvolala změna stanov bouři, čeští politici z řad vlády i opozice průlomový krok přivítali. „Není to překvapující, je to jeden z předpokladů ke zlepšení vztahů," řekl ČT šéf diplomacie Lubomír Zaorálek (ČSSD).
Změnu stanov přijal pozitivně i šéf lidovců Pavel Bělobrádek a předseda ODS Petr Fiala.

„Je nesmírně těžké opustit principy, které platily celá desetiletí," ocenil rozhodnutí 
v rakouském listu Die Presse šéf TOP 09 a exminisitr zahraničí Karel Schwarzenberg s tím, že krok by podle něj ocenil i zesnulý prezident Václav Havel. Schwarzenberg zároveň dodal, že nyní by pozitivní signál měli vyslat Češi.

Z území tehdejšího Československa bylo po druhé světové válce na základě dohod vítězných velmocí odsunuto zhruba 2,9 milionu německy mluvících lidí. Podle dekretů Edvarda Beneše přitom sudetští Němci před odsunem přišli také o občanství a majetek.

Autor: Martin Dohnal

5.3.2015 VSTUP DO DISKUSE 29
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka (vlevo), místopředseda ČSSD Martin Starec.
7 10

ČSSD chce radikálně měnit daňový systém. Návrh sbližuje Babiše s Fialou

Ilustrační foto.
6

Policie v Porsche. Muži zákona jezdí zabavenými auty

Co je nepřijatelné? Večerní emaily nebo zdrobněliny v doméně

Lidé často v elektronické komunikaci podceňují pravidla slušného chování. Ať se jedná o emaily, esemesky nebo internetové diskuse. Jak na úřední mail?

DOTYK.CZ

Evropa, daňový ráj to na pohled

Španělsko a další země EU by podle MMF hospodařily s přebytkem. Kdyby část jejich daní nemizela za hranicemi.

Policie obvinila hejtmana Půtu z korupce. Nic jsem neudělal, říká politik

Po téměř třech letech ukončili kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu vyšetřování údajné korupce kolem libereckého hejtmana Martina Půty (STAN). Spis předali státnímu zástupci s návrhem obžalovat Půtu a dalších 12 lidí a také čtyři firmy. Hejtmana viní z přijetí úplatku a zneužití pravomoci úřední osoby, za což mu hrozí pět až deset let vězení, uvedlo dnes Právo.

Školy zakazují žákům mobily, hrozí i dvojka z chování

O tom, zda vůbec mobilní telefony patří dětem do ruky a od kolika let, se zabýval průzkum Deníku v minulém roce. Z něj vyšlo najevo, že rodiče většinou pořizují dítěti mobilní telefon v momentě, kdy začne chodit do školy bez jejich doprovodu. Naskýtá se však otázka, zda mobil patří do školy a jakým způsobem omezit jeho používání při vyučovacích hodinách.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies