VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Čechům řekla ne, popírat holokaust jí nevadí

Vídeň - Jedinou vážnou protikandidátkou Heinze Fischera v rakouských prezidentských volbách bude přestavitelka krajní pravice Barbara Rosenkranzová.

4.3.2010 19
SDÍLEJ:

Barbara RosenkranzováFoto: ČTK

Mít ji na Hradě, tedy tom vídeňském, Čechům by lidově řečeno nejspíš do zpěvu nebylo. Rakouská krajní pravice si vybrala ráznou ženu, desetinásobnou matku Barbaru Rosenkranzovou (51), jako své eso pro dubnové prezidentské volby.

Zatímco jedni se děsí, největší bulvární noviny Kronen Zeitung v zemi se za ni postavily. „Vydavatel doufá, že by vzala zpátky otevření hranic k východním zemím EU,“ pozastavuje se nad nečekaným vyznáním konkurenční Die Presse.

Bulvár dokonce označil otevření hranic jako „úplně nesmyslný diktát od EU.“ Není to poprvé, kdy se největší rakouské noviny pokoušely otevřeně lobovat za politiky.

Rosenkranzová byla kvůli Temelínu a tzv. Benešovým dekretům proti vstupu Česka do EU a později i proti euroústavě. Teď se díky své kandidatuře se stále silnější stranou Svobodných za zády dostala na titulní stránky většiny novin.

Protinacistický zákon kritizuje svobodu projevu

Zaprvé: její manžel byl podle židovských organizací v 80. letech aktivní v neonacistické straně, která byla později zakázána. Zadruhé: zřejmě zůstane jedinou vážnou vyzývatelkou současného prezidenta a favorita voleb Heinze Fischera.

Ona sama má u židovských organizací i další vroubek. Politička, která o sobě ráda říká, že je ženou v domácnosti a vlastenkou, kritizovala rakouský protinacistický zákon, který postihuje popírání holokaustu a existence plynových komor. Podle ní omezuje svobodu projevu. „Člověk vnímá historii jen zprostředkovaně, a to je i můj případ,“ řekla listu Kurier v narážce na to, že o válce má většina Rakušanů jen obraz ze školy.

Kandidatura Rosenkranzové je „výsměchem 65 tisícům rakouských Židů zabitých v šoa“, vzkázaly židovské organizace. Šoa je hebrejský termín pro holokaust.

Proti přistěhovalcům

Když se jí v televizi ptali, jak se cítí v okolí extrémní pravice, tvrdila, že si tak nepřipadá. Nechce Evropu jako superstát, ale jako jednotlivé domoviny, podobně jako český prezident Václav Klaus.

„Moje druhé téma: Nechápu, proč dvě desetiletí zažíváme nebržděný příval přistěhovalců,“ vyslovuje Rosenkranzová v listu Kurier zaklínadlo, na které v zemi tolerantní k přistěhovalcům slyší stále více lidí a krajní pravice toho zneužívá.

„Neviděla bych ji v Hofburgu ráda. Měli bychom se světu otevírat a ne se uzavírat jen do toho svého a poslouchat líbivé národní řeči,“ říká Rakušanka Eva Schütterová.


Autor: Tomáš Procházka

4.3.2010 VSTUP DO DISKUSE 19
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Napadení seniora.
6

Mladý cizinec zkopal seniora na zastávce. Nechtěl se nechat okrást

František Rajtoral
AKTUALIZUJEME
1 10

Smutná zpráva. Fotbalista Rajtoral spáchal sebevraždu

Severokorejci: Jsme připraveni potopit americké lodě

Pchjongjang se dnes nechal slyšet, že je připraven potopit americkou loď, která demonstruje svoji vojenskou sílu u korejských břehů. K americké letadlové lodi u břehů Severní Korey se včera připojily dvě japonské, kvůli cvičení v západním Pacifiku. Japonsko má v Asii druhou největší ozbrojenou flotilu, hned po Číně.

Nelegální tunningový sraz: policie musela zasahovat

Kvílení pneumatik, řev trápených motorů a hlasitá muzika. V Mladé Boleslavi, na parkovišti marketů Obi a Albert v ulici Na Radouči, si dali nenahlášený sraz příznivci tunningu, aby se navzájem pochlubili svými vyšperkovanými vozy. 

AKTUALIZOVÁNO

Dobrá zpráva pro Pardubice: Hokejová extraliga je zachráněna

Obrovská radost, vyprodaná hala na nohou, potlesk na otevřené scéně. Tak končil poslední zápas hokejistů Dynama v sezoně. V posledním utkání baráže porazili Jihlavu a odvrátili hrozbu pádu do první ligy. Takže nejvyšší hokejová soutěž je zachráněna!

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies