Anar Mammadli je zakladatelem a předsedou organizace zaměřené na pozorování voleb v Ázerbájdžánu. Od roku 2001 jeho Centrum pro monitorování voleb a demokracii (EMDS) provádělo nezávislé monitorování voleb. Loni v prosinci byl Anar zatčen. Obvinili ho 
z údajného krácení daní, nelegálních obchodních aktivit 
a zneužití monitorovací organizace k falšování výsledků voleb. Podle pozorovatelů byl proces vykonstruovaný.

„Rád bych vám jeho jménem poděkoval a vyjádřil vděčnost za udělení této ceny," prohlásil ve Štrasburku Anarův otec. Dodal, že doufá, že ocenění dodá morální sílu jeho synovi 
i ostatním politickým vězňům 
v zemi.

Právě Mammadliho věznění sehrálo podle Palouše roli při výběru letošního laureáta. Jeho oceněním chtěla porota vyslat gesto vůči Ázerbájdžánu, řekl bývalý ředitel Knihovny Václava Havla telefonicky ze Štrasburku.

Doufá přitom, že se vězněný aktivista brzy dostane na svobodu tak, jako tomu bylo v případě loňského laureáta, běloruského disidenta Alese Bjaljackého. „To by jen potvrdilo význam té ceny," soudí Palouš.

Cenu uděluje Rada Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77. Loni si ji odnesl Bjaljacki, který byl v té době ve své zemi rovněž vězněn a letos se předčasně dostal na svobodu.

Letošního vítěze oznámila předsedkyně Parlamentního shromáždění Rady Evropy Anne Brasseurová. Ta ve své řeči ocenila všechny tři kandidáty, kteří se dostali do užšího výběru z více než dvaceti návrhů. Kromě Mammadliho byla nominována ještě izraelská organizace Betselem, v níž působí Izraelci i Palestinci. Monitoruje dodržování lidských práv v Pásmu Gazy, na Západním břehu Jordánu a ve východní části Jeruzaléma. Třetím z finalistů byla maltská odbočka celosvětové Jezuitské služby uprchlíkům, která pomáhá utečencům a bojuje za jejich práva.

Loňský laureát 
už je na svobodě

Brasseurová ve své řeči vyzdvihla osobnost Václava Havla a obrátila se i směrem k prvnímu držiteli ceny Alesi Bjaljackému, který byl na včerejším ceremoniálu rovněž přítomen. „Doufám, že tato cena alespoň trochu přispěla 
k vašemu propuštění," uvedla. Bjaljacki, jeden z nejvýznamnějších bojovníků za dodržování lidských práv v Bělorusku, se dostal na svobodu letos na konci června. Jak předsedkyně Parlamentního shromáždění Rady Evropy dodala, někomu by se mohl zdát boj všech finalistů letošní ceny marný, jenže tomu tak není. V této souvislosti zopakovala slova, která pronesl Václav Havel ve Štrasburku v květnu 1990: „Bez snění o lepší Evropě nikdy lepší Evropu nevybudujeme."

Cenu Václava Havla za lidská práva mohou dostat jednotlivci, nevládní organizace či jiné instituce usilující o dodržování lidských práv.
Ocenění má ambici být v evropském měřítku srovnatelné se Sacharovovou cenou, kterou už více než 20 let uděluje Evropský parlament. Držitel Havlovy ceny získá kromě trofeje a diplomu také odměnu 
ve výši 60 000 eur (zhruba 
1,7 milionu korun).
Ve středu se zástupci všech tří finalistů ceny sejdou v Praze na konferenci pořádané Knihovnou Václava Havla.

Mammadli je aktivistou, který se zaměřuje na monitorování voleb

- Mammadli se narodil v roce 1978 v ázerbaj­džánském Jevlachu.

- Je občanským aktivistou, který se zaměřuje na monitorování voleb nejen ve své zemi. Původně studoval jazyky a veřejně se začal angažovat již v 19 letech, o dva roky později založil Mammadli Centrum pro monitoring voleb, později zakázané.

- Letos v květnu byl odsouzen k pěti a půl roku vězení za údajné krácení daní, nelegální obchodní aktivity a zneužití své monitorovací organizace k falšování výsledků voleb.

- Podle pozorovatelů byl ovšem proces s Mammadlim, který byl souzen i se dvěma spolupracovníky, vykonstruovaný. Aktivista, kterého Amnesty International označila za vězně svědomí, byl zatčen loni v prosinci, jen několik týdnů po prezidentských volbách v Ázerbájdžánu. Ty podle oficiálních údajů vyhrála dosavadní hlava státu Ilham Alijev, výsledky ale Mammadliho Centrum pro monitoring voleb a demokratická studia zpochybnilo.

- Mammadli získá kromě trofeje a diplomu odměnu 60.000 eur (zhruba 1,7 milionu korun).

- Havlovu cenu mohou dostat jednotlivci, nevládní organizace či jiné instituce usilující o dodržování lidských práv. Ocenění má ambici být v evropském měřítku srovnatelné se Sacharovovou cenou, kterou už více než 20 let uděluje Evropský parlament. Jejím prvním laureátem se loni stal běloruský disident Ales Bjaljacki.