Na summitu Evropské unie, která právě o této otázce v Bruselu jedná, to ČTK řekl důvěryhodný zdroj. Není však jisté, že tato částka bude konečná. V pátek vrcholná schůzka EU pokračuje.

Diplomaté očekávali, že pro období následujících třech let by celá unie mohla chudým zemím přispět šest až sedm miliard eur (přibližně 155 až 181 miliard korun). Podle diplomatických zdrojů však evropští státníci tolik zatím neslíbili. „Budeme dále jednat v pátek. Potřebujeme se dopracovat k dobrým číslům,“ uvedl jeden zdroj. Členské státy EU zatím údajně přislíbili kolem čtyř miliard eur (zhruba 103 miliard korun), což je výrazně pod očekáváním nynějšího švédského předsednictví EU.

Snížení skleníkových plynů

EU se již zavázala, že sníží do roku 2020 emise skleníkových plynů o 20 procent a pokud se k podobným závazkům odhodlají i další světové velmoci, tak o 30 procent. O boji s klimatickými změnami v současnosti jedná světová klimatická konference v dánské Kodani. Na ní chtějí politici najít nástupce takzvaného kjótského protokolu, který upravuje globální snižování emisí v současnosti. Po roce 2012 však platnost protokolu vyprší.

Evropská komise odhaduje, že celkové náklady na boj s klimatickými změnami v chudých zemích dosáhnou zhruba 100 miliard eur (2,7 bilionu korun) ročně až do roku 2020. Jde však o částku, která platí až od roku 2013. Do té doby chce ovšem EU státům přispět dalšími podpůrnými miliardami, zatím však není jisté jak bude konečná částka vysoká.

Čtěte také: Washington učinil krok k regulaci skleníkových plynů