VYBERTE SI REGION

ČR uprchlíky v rámci kvót letos nepřijme

Praha, Berlín, Záhřeb – Česko letos v rámci povinných kvót nepřijme žádné uprchlíky. Vládě vadí, že takzvané hotspoty, které by měly zajišťovat registraci uprchlíků na vnějších hranicích EU, nefungují. S tímto vysvětlením dnes na mimořádné jednání se svými unijními kolegy odletěl ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Přemístění lidí například z Řecka podle něj není možné, protože tam nejsou registrováni. Stejně odmítavý postoj zaujímá i Slovensko.

9.11.2015 1 AKTUALIZOVÁNO 9.11.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Martin Divíšek

Stanovisko Prahy bude už zřejmě Berlínu vysvětlovat nová česko-německá skupina pro vzájemnou komunikaci v otázce migrace, v jejímž čele stanul expremiér Vladimír Špidla (ČSSD).

Na zpřísnění režimu na vnějších hranicích Schengenu a rozšíření pravomocí unijní agentury Frontex chce česká vláda tlačit na chystaném unijním summitu na Maltě. Ve středu a ve čtvrtek by tam o migrační krizi měli jednat zástupci zemí EU i představitelé afrických zemí a Turecka.

To by mohlo v rámci dohody získat bezvízový styk s EU, pro návrh jsou údajně až dvě třetiny zemí včetně Česka. „Turecko navyšuje svou cenu, protože ví, že ho potřebujeme," řekl státní tajemník pro EU Tomáš Prouza, který bude 
s šéfem české diplomacie Lubomírem Zaorálkem (oba ČSSD) Česko na summitu zastupovat.

Finance pro Turecko

Výměnou za poskytnutí finanční pomoci Turecku a africkým zemím EU očekává pomoc s navracením uprchlíků. Ačkoliv jiné státy ve svých postojích nejsou tak explicitní jako Česko nebo Slovensko, s přerozdělováním uprchlíků v rámci kvót mají reálně potíže i další země – většina zemí dosud nepřichystala ani jedno místo a celkem bylo takto přemístěno méně než dvě stě běženců.

Je navíc otázka, jak se promění postoj některých států. Chorvatské parlamentní volby v neděli vyhrála pravicová HDZ, která vůči běžencům zastává méně vstřícnou politiku než dosavadní levicová vláda. Protože HDZ nemůže vládnout sama, bude důležité, s kým sestaví koalici. Také polská strana PiS, která dnes představila novou vládu, patřila k velkým kritikům kvót.

Dvouletý plán počítá s přesunem 160 tisíc uprchlíků. Zatím se týká jen rozmístění lidí 
z Řecka a Itálie, původně zamýšlené Maďarsko se odmítlo zapojit, a tak v plánu figuruje 54 tisíc „volných" míst.

Toho by se mohly snažit využít státy, které dosud patřily 
k nejvstřícnějším státům vůbec. Poté, co švédský ministr pro migraci Morgan Johannson EU požádal, aby přerozdělila 
i uprchlíky z jeho území, naznačil problém také spolkový ministr financí Wolfgang Schäuble (CDU). Německo se podle něj blíží hranici svých možností.

Německo od začátku roku do října přijalo 758 tisíc uprchlíků a do konce roku očekává milion příchozích. Mluvčí německé vlády Steffen Seibert dnes potvrdil, že vzhledem k množství uprchlíků v zemi bude nutné omezit dosavadní praxi, která azylantům umožňuje zvát do země blízké příbuzné.

„Když se podíváte na realitu napříč zemí, musí být každému jasné: Scelování rodin, jak ho nyní chápeme, nelze 
v současnosti realizovat," připustil Seibert.

Kancléřka hasí rozkol uvnitř vlády

Poslední dny přitom ukázaly, že na řešení migrační krize panují uvnitř německé vlády velké rozpory. Když v pátek vystoupil ministr vnitra Thomas 
de Maizière (CDU), veřejně navrhl, aby většina Syřanů dostávala nižší stupeň ochrany, než je azyl, zaskočil tím i kancléřku Angelu Merkelovou (CDU). Křesťanské demokraty nicméně jeho návrh rozdělil 
a například Schäuble i bavorský premiér a šéf sesterské partaje CSU Horst Seehofer jej podpořili. Ostře proti se naopak postavila levicová SPD, která je ve spolkové vládě spolu s CDU/CSU.

Jen pár dní před tímto rozkolem se přitom koaliční partneři střetli kvůli otázce takzvaných tranzitních zón na hranicích Německa. Merkelové se podařilo tento rozkol zažehnat kompromisem – země vybuduje zařízení uvnitř Německa pro migranty z takzvaných bezpečných zemí a ty, kteří odmítnou spolupracovat s úřady. Dnes také zazněla první vážnější kritika na adresu Berlína z úst unijního představitele. Podle šéfa Evropské rady Donalda Tuska by Německo mělo zaujmout ráznější postoj a více se podílet na ochraně unijních hranic.

Autor: Martin Dohnal

9.11.2015 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Dům U zlatého orla na náměstí Svobody. Majitelé chráněných památek v Brně volí jejich odstranění ze seznamu památek. Usnadňuje jim to úpravy domů. Památkářům se takový postup ale nelíbí.
22 7

Brno přišlo o 23 památek. Kvůli administrativní chybě

Hodný doktor, ale kritický komunální politik Jiří Biolek zpochybnil pověst Aleny Dernerové jako senátorky a kandidátky. „Velmi mě zklamal,“ řekla Dernerová.
6

"Ona selhala!" - "On manipuluje!" Biolek zaútočil na Dernerovou jako Trump

Co by měly děti jíst, aby byly zdravé

Praha - Nutriční specialistka Jana Spáčilová radí, jak děti učit správným stravovacím návykům.

Aby smrt nebyla tabu. Vyšla kniha "o posledních věcech člověka"

Ondřej Nezbeda, bývalý uznávaný novinář Respektu, se rozhodl radikálně změnit svoji profesi. Stal se pečovatelem domácího hospice Cesta domů. Své zkušenosti z péče o nevyléčitelně nemocné sepsal do knihy Průvodce smrtelníka: o posledních věcech člověka. Nedávno ji spolu s kolegy z hospice představil na besedě v Knihovně Václava Havla. 

Poláci utratili drůbež. Ptačí chřipka je v sousedství

Královéhradecko /FOTOGALERIE/- Kurníky u sousedů osiřely. Náchodští jsou ve střehu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies