VYBERTE SI REGION

Český velvyslanec v Německu: Cesta do Berlína vede přes Mnichov

Praha /ROZHOVOR/ - Bavorský Řád za zásluhy, jedno z nejvyšších vyznamenání bavorského státu, které zpravidla dostávají jen významné domácí osobnosti, obdržel nedávno český velvyslanec v Německu Rudolf Jindrák. Za to, že by bez jeho „obezřetné, diskrétní a účinné podpory", jak stojí v oficiálním zdůvodnění, „nebylo možno dospět k současnému stavu česko-bavorských vztahů", zpečetěnému vzájemnými návštěvami obou premiérů.

2.9.2013 15
SDÍLEJ:

Český velvyslanec v Německu Rudolf Jindrák.Foto: Josef Rakušan

Proč se to, pane velvyslanče, považuje za takový průlom, když například bývalý premiér Nečas neřekl letos v únoru v bavorském parlamentu nic jiného než to, co stojí v 15 let staré česko-německé deklaraci?
Slova z deklarace byla důležitá, protože tehdejší bavorský prezident Stoiber při jejím uzavírání prohlásil, že se jí Bavorsko necítí být vázáno. Napravit tuto nekomunikaci, toto nedorozumění mezi politiky se podařilo teprve po několikaletém diplomatickém procesu s řadou důvěrných schůzek. Teď panuje shoda: na minulost máme rozdílné názory, ale nebudeme tím zatěžovat vzájemné vztahy.

Jaký vztah máte k Bavorsku vy osobně?
Mimořádný. Jednak byl mnichovský konzulát po listopadu 1989 mojí první štací, což diplomata vždycky poznamená. Bavorsko přijalo spoustu našich lidí, kteří utíkali z nesvobody. A kromě toho máme k Bavorům podle mě nejblíž, smějeme se stejným vtipům, jíme stejná jídla, pijeme pivo. O to víc pak člověka trápí, když politické reprezentace spolu nejsou schopny komunikovat. Nedorozumění v česko-bavorských vztazích jsem pociťoval jako černou díru v Evropě.

Někteří čeští politici říkají, že z protokolárních důvodů by měla Praha jednat jen s Berlínem, a nikoli s Mnichovem. Neměl jste s tím problém?
To mě, přiznám se, trochu trápí, když slyším, že co se máme co bavit „s hejtmanem saského nebo bavorského kraje". Přitom je ten „bavorský kraj" skoro stejně velký jako ČR, má čtyřnásobný HDP, na 32 procentech německo-českého obchodu se podílí skoro 30 procenty a pro ČR je nejvýznamnějším hospodářským partnerem na světě.

Co se s tím dá dělat?
Je nutné proti tomu bojovat, protože jsou to klišé. Potvrdilo se mi, že cesta do Berlína vede přes Mnichov. A to za všech německých vlád, i za koalice sociálních demokratů se zelenými. Jakmile nejsou v pořádku vztahy mezi Prahou a Mnichovem, běhají němečtí politici za kancléřkou, ať s tím kouká něco udělat. Uvolněním vztahů s Mnichovem ulehčujeme vztahu s Berlínem.

Jak by se podle vás měly česko-německé vztahy rozvíjet?
Mám sen. O tom, že jednou budou fungovat německo-české vztahy jako třeba vztahy mezi Německem a Lucemburskem. Že i tady budou denně přes hranice pendlovat tisíce lidí. Jezdit za prací, brát se mezi sebou. Jenže když letíte letadlem nad Sárskem, tak je tam jedno město, jedna vesnice vedle druhé. A když letíte nad Šumavou, vidíte zelené plochy.

Takže je to otázka hustoty obyvatelstva?
Samozřejmě nejen to. Často se přehlíží, že když v Německu padlo v květnu 2011 přechodné období zákazu volného pohybu pracovních sil pro nové členy EU, musel jsem nejdřív Němcům vysvětlovat, že to s tím zaplavením německého pracovního trhu z ČR nebude tak horké. Ale ono se nakonec ukázalo, že je naše země ze všech osmi nových členů EU ve využívání těchto příležitostí až na předposledním místě.

Je to dobrá, nebo špatná zpráva?
Já tvrdím, že špatná. Svědčí to o malé mobilitě zdejší pracovní síly. Namítnout se dá, že se lidem asi daří dobře, když nemají zapotřebí jezdit do zahraničí. Pomatuju si ale svoji debatu, ještě jako náměstka, se zástupci automobilky Hyundai v Nošovicích, kdy jsme předpokládali, že zaměstnají lidi z širšího okolí. Prakticky nikdo ovšem nebyl ochoten dojíždět 50 km do práce, i když firma nabízela, že nasadí autobusy a bude lidi cestou sbírat.

Nemá malý zájem o práci v Německu příčinu i v klesajícím zájmu o němčinu už v českých školách?
Mám na to teorii, že nejde o nezájem dětí, ale rodičů. Se svou jedenáctiletou dcerou jsem nediskutoval, jestli se chce učit španělsky, nebo německy. Prostě jsem rozhodl, že bude chodit na němčinu. A to z jednoduchého důvodu: protože v Německu jí v nejhorším případě dají práci.

Autor: Ludmila Rakušanová

2.9.2013 VSTUP DO DISKUSE 15
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Areál nymburské nemocnice.
2 4

Nemocnice Nymburk: Pacient zemřel kvůli chybě jednotlivce, ne péče

Joe Biden

Viceprezident USA Biden se obává vměšování Ruska do evropských voleb

Brno podepsalo smlouvu o Hyperloopu. Má přispět také k rozvoji vědy ve městě

Brno – Kapsle létající tubami rychlostí čtrnáct set kilometrů v hodině může znít jako sci-fi, přesto se na vývoji těchto technologií Brno chce podílet. Zástupci města i Jihomoravské kraje ve středu podepsali dohodu o spolupráci s firmou Hyperloop Transportation Technologies. Ještě letos chtějí začít pracovat na studii proveditelnosti projektu. „Náklady velmi hrubě odhaduji na pět milionů korun pro kraj i Brno," sdělil náměstek krajského hejtmana pro oblast vědy a inovací Jan Vitula.

Hosté plesu Zemanových mohou opět vyhrát večeři s prezidentským párem

Praha - Návštěvníci pátečního charitativního plesu Miloše a Ivany Zemanových na Pražském hradě budou moci opět vyhrát večeři s prezidentským párem, divočáka z lánské obory nebo vstupenky na koncert Karla Gotta. Právě vystoupení "zlatého slavíka" bude jedním z vyvrcholení plesu. Předtančení se, stejně jako loni, ujme prezident se svou manželkou, řekl mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.

Ústav pro studium totality se kvůli rekonstrukci budovy stěhuje

Praha - Historici z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) se budou v únoru kvůli rekonstrukci stěhovat. Budova v Siwiecově ulici na Žižkově je dlouhodobě v nevyhovujícím stavu, kvůli velkým tepelným ztrátám a zatékání se musí zrekonstruovat fasáda a vyměnit okna, navíc je obložena nebezpečným azbestem. Ústav i část Archivu bezpečnostních složek se proto přesunou na jiná pracoviště v Praze. Stěhování se dotkne až 130 historiků včetně administrativy, řekl mluvčí ÚSTR Pavel Ryjáček.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies