VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Chodorkovskij požádal o vízum, aby mohl odjet do Švýcarska

Bern - Omilostněný ruský oligarcha Michail Chodorkovskij dnes požádal na švýcarské ambasádě v Berlíně o schengenské vízum, aby mohl do této alpské republiky odcestovat. Podle agentury AFP to oznámilo švýcarské ministerstvo zahraničí. Chodorkovskij nyní pobývá v Německu, média ale o jeho přesunu do Švýcarska opakovaně spekulují.

24.12.2013
SDÍLEJ:

Michail ChodorkovskijFoto: čtk

Jeden z Chodorkovského mluvčích podle DPA potvrdil žádost o vízum, neboť chce začátkem nového roku navštívit Švýcarsko, kde jeho synové chodí do školy. "Zatím ale nepadlo žádné rozhodnutí k dlouhodobým plánům," citovala DPA zmíněného mluvčího.

Schengenské vízum umožňuje občanovi nečlenské země volně cestovat po celém schengenském prostoru. Švýcarsko, které není členem Evropské unie, je ale stejně jako většina unijních zemí nebo Norsko s Islandem součástí schengenu.

Chodorkovskij by se dnes měl v Berlíně sejít se svou manželkou a třemi dětmi, se kterými podle DPA stráví svátky a příchod nového roku.
"Rodina přijede dnes," citoval portál diepresse.com Chodorkovského mluvčí Olgu Pispanenovou. "Nebyli spolu deset let."

Chodorkovskij by se podle dnešního vydání listu Izvestija mohl v roce 2015 vrátit do Ruska i bez splacení svých milionových dluhů státu. Státní duma totiž připravuje zákon, který umožní vyhlásit osobní bankrot, uvedl ruský zákonodárce Sergej Gavrilov.

Dluží asi 11 miliard korun

Podle oficiálních údajů dluží Chodorkovskij ruskému státu 17,5 miliardy rublů (asi 11 miliard korun). Tato suma je výsledkem sporného procesu z roku 2003 v souvislosti s údajnými daňovými úniky v Chodorkovského bývalém ropném kolosu Jukos.

Někdejší nejbohatší Rus již během svého berlínského exilu prohlásil, že by se do vlasti rád vrátil, zatím tak ale neučiní, neboť se bojí, že by měl opět problémy s tamními úřady. Mimo jiné také řekl, že překážkou je i právní spor o zmíněný dluh.

Chodorkovskij se podle svých slov nechystá zapojit do ruské politiky a postavit se prezidentovi Vladimiru Putinovi. Obhájci lidských práv přitom doufali, že by se mohl stát "morálním symbolem", čímž by pomohl výstavbě občanské společnosti v Rusku.

Předsedkyně Rady federace, horní sněmovny ruského parlamentu, Valentina Matvijenková již v této souvislosti varovala před srovnáváním někdejšího ropného magnáta se sovětským disidentem a nositelem Nobelovy ceny za literaturu Alexandrem Solženicynem.

"Solženicyn byl člověk, který mnoho učinil a přitom situaci nepolitizoval. Byl skutečným bojovníkem za lidská práva, svobodu a rovnost," řekla Matvijenková.

Autor: ČTK

24.12.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies