VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Chodorkovskij požádal o vízum, aby mohl odjet do Švýcarska

Bern - Omilostněný ruský oligarcha Michail Chodorkovskij dnes požádal na švýcarské ambasádě v Berlíně o schengenské vízum, aby mohl do této alpské republiky odcestovat. Podle agentury AFP to oznámilo švýcarské ministerstvo zahraničí. Chodorkovskij nyní pobývá v Německu, média ale o jeho přesunu do Švýcarska opakovaně spekulují.

24.12.2013
SDÍLEJ:

Michail ChodorkovskijFoto: čtk

Jeden z Chodorkovského mluvčích podle DPA potvrdil žádost o vízum, neboť chce začátkem nového roku navštívit Švýcarsko, kde jeho synové chodí do školy. "Zatím ale nepadlo žádné rozhodnutí k dlouhodobým plánům," citovala DPA zmíněného mluvčího.

Schengenské vízum umožňuje občanovi nečlenské země volně cestovat po celém schengenském prostoru. Švýcarsko, které není členem Evropské unie, je ale stejně jako většina unijních zemí nebo Norsko s Islandem součástí schengenu.

Chodorkovskij by se dnes měl v Berlíně sejít se svou manželkou a třemi dětmi, se kterými podle DPA stráví svátky a příchod nového roku.
"Rodina přijede dnes," citoval portál diepresse.com Chodorkovského mluvčí Olgu Pispanenovou. "Nebyli spolu deset let."

Chodorkovskij by se podle dnešního vydání listu Izvestija mohl v roce 2015 vrátit do Ruska i bez splacení svých milionových dluhů státu. Státní duma totiž připravuje zákon, který umožní vyhlásit osobní bankrot, uvedl ruský zákonodárce Sergej Gavrilov.

Dluží asi 11 miliard korun

Podle oficiálních údajů dluží Chodorkovskij ruskému státu 17,5 miliardy rublů (asi 11 miliard korun). Tato suma je výsledkem sporného procesu z roku 2003 v souvislosti s údajnými daňovými úniky v Chodorkovského bývalém ropném kolosu Jukos.

Někdejší nejbohatší Rus již během svého berlínského exilu prohlásil, že by se do vlasti rád vrátil, zatím tak ale neučiní, neboť se bojí, že by měl opět problémy s tamními úřady. Mimo jiné také řekl, že překážkou je i právní spor o zmíněný dluh.

Chodorkovskij se podle svých slov nechystá zapojit do ruské politiky a postavit se prezidentovi Vladimiru Putinovi. Obhájci lidských práv přitom doufali, že by se mohl stát "morálním symbolem", čímž by pomohl výstavbě občanské společnosti v Rusku.

Předsedkyně Rady federace, horní sněmovny ruského parlamentu, Valentina Matvijenková již v této souvislosti varovala před srovnáváním někdejšího ropného magnáta se sovětským disidentem a nositelem Nobelovy ceny za literaturu Alexandrem Solženicynem.

"Solženicyn byl člověk, který mnoho učinil a přitom situaci nepolitizoval. Byl skutečným bojovníkem za lidská práva, svobodu a rovnost," řekla Matvijenková.

Autor: ČTK

24.12.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
2 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
19 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies