VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Chorvati rozhodují v referendu o vstupu země do EU

Záhřeb /AKTUALIZOVÁNO/ - Jen malý zájem projevují Chorvati o dnešní referendum o vstupu své země do Evropské unie. Očekává se, že většina voličů vstup do současné sedmadvacítky podpoří. Mohl by se pak uskutečnit v létě příštího roku.

22.1.2012 2
SDÍLEJ:

Referendum o vstupu Chorvatska do Evropské unie.Foto: ČTK

Podle posledních průzkumů souhlasí se začleněním Chorvatska do EU 55 až 60 procent lidí. Proti jich bylo jen kolem 30 procent.

„Je to velký den pro Chorvatsko,“ řekl po hlasování prezident Ivo Josipović, který jako většina místních politiků začlenění země do unie podporuje. „My mladí budeme mít v EU více příležitostí ke studiu a při hledání práce,“ věří studentka Martina Djudjevičová. Pro „ano“ hlasovala i důchodkyně Jasna Kozlovičová, podle níž se tak zajistí zemi lepší budoucnost.

Odpůrci integrace se hlavně obávají, že země ztratí svrchovanost. „Jedině nezávislé Chorvatsko může ubránit své bohatství před nadnárodními koncerny a predátory globalizace,“ tvrdí známý radikální nacionalista Milovan Sibl. „EU je nyní jako Titanic po nárazu do ledovce. Proč jít na palubu,“ říká v narážce na finanční krizi v EU žena v domácnosti Zorana Banačová.

Pro vítězství v referendu stačí prostá většina hlasujících. V polovině dne byla volební účast 11,4 procenta, sdělila volební komise. Podle ní mají voliči o referendum menší zájem než o prosincové parlamentní volby.

Hlasovací místnosti se dnes uzavřou v 19:00 SEČ, kolem 20:00 SEČ se čekají první výsledky.

Podle srbského listu Dnevnik může referendum přinést změny do etnického složení Chorvatska. Srbové, kteří tuto balkánskou zemi v důsledku občanské války v první polovině 90. let nuceně opustili, si totiž od vstupu do EU slibují lepší podmínky pro život. Peníze z unijních fondů by mohly přimět další uprchlíky k návratu do jejich někdejších domovů. „Do Chorvatska dorazí z unie peníze potřebné pro náš rozvoj. Investice bezpochyby zvýší životní úroveň těch, kteří se již vrátili,“ tvrdí alespoň v článku Saša Milošević, člen vedení Srbské národní rady, která zastupuje zájmy srbské menšiny v Chorvatsku.

Srbové v Chorvatsku podle sčítání obyvatel z roku 1991 tvořili 12 procent obyvatel tehdejší přibližně pětimilionové jugoslávské republiky. Během války jich ale většina v důsledku bojů uprchla, ať už do Bosny nebo vlastního Srbska. Do někdejších domovů se jich vrátila jen malá část.

Chorvatsko se má stát osmadvacátým členem EU v červenci příštího roku. Před tím jeho připojení musí odsouhlasit jednotlivé členské země, což se vzhledem k dosavadním jednáním v rámci EU jeví jako formalita.

Chorvatsko se po Slovinsku podle všeho v dohledné době stane druhým státem bývalé Jugoslávie, který se připojí k EU. V budoucnosti by se k unii mohly připojit i další balkánské země – Srbsko, Černá Hora, Makedonie a také Albánie. Naposledy se referendum v Chorvatsku konalo v květnu 1991. Voliči tehdy rozhodli o tom, že jejich země opustí Jugoslávií a bude samostatná.

Chorvatská policie zasáhla proti demonstrantům proti EU

Chorvatská v sobotu v centru Záhřebu zasáhla proti demonstraci krajní pravice a válečných veteránů, kteří protestovali proti Evropské unii před nedělním referendem o vstupu země do této organizace. Podle agentury AP utrpělo několik lidí zranění. Pět osob policie zatkla, řekla mluvčí ministerstva vnitra.

Incident se stal na závěr protestní manifestace, které se zúčastnila asi tisícovka osob, vesměs veteránů z ozbrojených konfliktů z 90. let po rozpadu Jugoslávie a příslušníků krajní pravice.

Řečníci na demonstraci varovali, že Chorvatsko se vstupem do EU ztratí těžce vybojovanou suverenitu a bude se muset podřídit zájmům velkého kapitálu a politických elit. Novou vládu, která vznikla po prosincových volbách a kterou vede sociální demokrat Zoran Milanović, obvinili ze zrady národních zájmů.

Policie zasáhla ve chvíli, kdy se skupina demonstrantů pokusila strhnout vlajku EU z jednoho ze stožárů v centru metropole. Podle nacionalistů je vyvěšování cizích vlajek v zemi nezákonné.

Manifestace se uskutečnila před nedělním referendem o vstupu Chorvatska do EU, který by se v případě kladného vyjádření nadpoloviční většiny voličů a ratifikace připojení 27 členy EU mělo uskutečnit v červenci příštího roku.

V Chorvatsku neplatí zákaz předvolební agitace, a tak se jen několik stovek metrů od místa, kde demonstrovali nacionalisté, o výhodách členství v EU snažila lidi přesvědčit ministryně zahraničí Vesna Pusičová.

Podle posledních průzkumů veřejného mínění souhlasí se začleněním Chorvatska do EU kolem 60 procent lidí. Nadšení pro Evropskou unii, které v první polovině minulého desetiletí dosahovalo 80 procent, tak poměrně kleslo. Referendum bude platné bez ohledu na volební účast. Chorvatsko bude po Slovinsku druhým státem bývalé Jugoslávie, který se případně stane členem EU.

Odpůrci vstupu ale zastávají názor, že jejich země na tom nic nezíská. „Nebudeme už moci hovořit do svých vlastních záležitostí,“ domnívá se například jeden z organizátorů manifestace Natko Kovacević. Demonstranti třímali transparenty s nápisy „Ne do EU“ nebo „Miluji Chorvatsko“ a provolávali protiunijní hesla.

I když Evropská unie prožívá vážnou krizi, chorvatští političtí představitelé ujišťují voliče, že jim vstup do EU přinese stabilní ekonomické prostředí a účinný právní systém. Chorvatská ekonomika, kterou světová krize silně postihla, byla od roku 2009 v recesi, až loni se mírně oživila.

Autor: ČTK

22.1.2012 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Premiér Bohuslav Sobotka během rozhovoru Deníku.
26 10

Vláda projedná sloučení tarifů, někteří lidé by se dočkali zvýšení platu

Prezident Miloš Zeman.
18 16

Zemanova návštěva USA se odkládá. Kvůli krizi s KLDR, řekl Kmoníček

Chtěl být prezidentem, teď má na krku mezinárodní zatykač

Co je moc, to je moc. Krajskému soudu v Ostravě došla trpělivost s někdejším kandidátem na prezidenta republiky a kanadským podnikatelem českého původu Jiřím Včelařem Kotasem (64 let). Ten jako obžalovaný figuruje v kauze padělaných obrazů světoznámých malířů.

AKTUALIZOVÁNO

Hromadná nehoda na D1: zemřel řidič dodávky, za tragédii může stojící kolona

Brno /FOTOGALERIE/ – Zraněním podlehl padesátiletý muž, kterého vyprostili hasiči z havarované dodávky v hromadné havárii na dálnici D1. V úterý kolem půl dvanácté se na 202. dálničním kilometru srazily čtyři nákladní auta a dodávka. Kvůli nehodě u Brna museli z dálnice sjet řidiči mířící na Vyškov a Ostravu. Dopravu se podařilo uvolnit až krátce před půl sedmou večer. „Kolony se začínají pomalu rozjíždět," informovala mluvčí jihomoravských policistů Štěpánka Komárová.

Kejval podepsal přihlášku na OH do Pchjongčchangu. Úspěch popřál i Zeman

Povinná formalita je splněna. Přesně 289 dnů před zahájením zimních olympijských her v Pchjongčchangu podepsali prezident Miloš Zeman a předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval oficiální přihlášku českého týmu. Ta i podpis k průvodnímu dopisu, který obdrží šéf Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach, jsou podmínkou k účasti sportovců v Jižní Koreji.

Seznam významných dnů se zřejmě rozšíří. O dva týkající se světové války

Nově by měl být 18. červen Dnem hrdinů druhého odboje, kteří se postavili nacismu. Druhý má připomenout vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince v noci na 9. března 1944. Doplnění zákona o státních svátcích dnes schválila Sněmovna už v prvním kole projednávání.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies