VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Chorvatské volby vyhrála opoziční Vlastenecká koalice

Záhřeb – Nedělní parlamentní volby v Chorvatsku vyhrála těsně opoziční Vlastenecká koalice vedená Chorvatským demokratickým společenstvím (HDZ), která ve 151členném Saboru obsadí 59 křesel. Druhá skončí s 56 mandáty koalice Chorvatsko roste kolem dosud vládní Sociálnědemokra­tické strany (SDP). K sestavení vlády proto jedna či druhá potřebuje koaličního partnera. Vyplývá to z předběžných výsledků, které zveřejnila centrální volební komise po sečtení více než 99 procent hlasů.

9.11.2015 AKTUALIZOVÁNO 9.11.2015
SDÍLEJ:

Opoziční vůdce Tomislav Karamarko oslavuje volební vítězství v Záhřebu.Foto: ČTK/AP/Darko Bandic

Výsledky ukazují, že vládu sestaví tábor, kterému se podaří získat do koalice liberální uskupení Most, které skončilo třetí a bude mít 19 poslanců. Postoj této reformní formace, opírající se o občanskou iniciativu, je ale zatím nejasný. Jeden z jejích představitelů Drago Prgomet dnes ráno řekl, že Most je připraveni jednat se všemi, kdo jsou ochotni přijmout reformy.

Do zákonodárného sboru se podle výsledků rovněž dostane, ale s minimálním počtem jednoho až tří mandátů, dalších pět politických subjektů.

Podle centrální volební komise v neděli přišlo k volebním urnám 60,81 procenta oprávněných voličů.

„Vyhráli jsme. Strana, která získala největší počet hlasů, musí v budoucnosti vést Chorvatsko," prohlásil podle agentury AP předseda HDZ Tomislav Karamarko na povolebním shromáždění svých přívrženců. Vlastenecká koalice HDZ získala v samotném Chorvatsku 56 mandátů, ale díky drtivému vítězství u Chorvatů žijících v zahraničí (přes 85 procent hlasů) dostala také všechny tři mandáty, jež připadají na diasporu.

Koaliční rozhovory

Šéf SDP a chorvatský premiér Zoran Milanović se ovšem naděje na udržení u moci nevzdává. Hned po oznámení předběžných výsledků pozval Most ke koaličním rozhovorům. „Chorvatsko se rozhodlo ke změně. Nemůžeme ji provést sami," prohlásil Milanović. Podle Reuters se již obrátil i na všechny menší reformní strany, jež se do parlamentu dostaly.

Podle chorvatské ústavy prezident jmenuje premiéra po konzultacích s parlamentními stranami a vybírá v řadách formace, která prokázala, že má v parlamentu většinu.

Je zřejmé, že klíčovou úlohu v koaličních jednáních sehraje liberálně zaměřený Most, který sdružuje nezávislé kandidátky a vznikl před třemi roky. Profiluje se jako alternativa k oběma nejsilnějším stranám v zemi. Chce se zasazovat o reformu státního sektoru a o vytvoření příznivějšího podnikatelského prostředí.

Otázkou ale podle analytiků je, zda se strana Most bude chtít s HDZ nebo s SDP spojit. Její šéf Božo Petrov zdůraznil, že podpoří jen takovou vládu, která se konkrétně včetně termínů zaváže reformovat justici a státní správu a také zlepší podnikatelské prostředí. „Nové volby jsou mnohem levnější než neschopná vláda," prohlásil podle Reuters Petrov.

„My jsme vítězi těchto voleb," řekl dnes podle deníku Večernji list další z vedoucích osobností Mostu Prgomet. „Bez Mostu nebude vláda a my rozhodneme o tom, kdo bude příštím premiérem a jak bude vypadat nová vláda," dodal tento bývalý místopředseda HDZ, který stranu opustil letos v únoru po neshodách s předsedou Tomislavem Karamarkem.

Není jisté ani to, že o koalici s jednou ze dvou hlavních stran bude stát některá jiná menší formace, která se do parlamentu dostane. Proto se spekuluje o možnosti takzvané velké koalice po vzoru Německa. Názory politologů i veřejnosti na to, zda je něco takového vůbec možné, se rozcházejí. Někteří to zcela vylučují, jiní připouštějí, že se politici HDZ a SDP mohou dohodnout, protože menšinová vláda s pouhou příležitostnou podporou některých poslanců jiných stran by byla příliš slabá.

Strany, kterým se podaří vytvořit vládní koalici, čeká nesnadný úkol oživit dosud nepříliš efektivní ekonomiku, jež patří k nejslabším v Evropské unii. Budou se také muset vypořádat s náporem uprchlíků, kteří přes Chorvatsko míří do západní Evropy.

Chorvatsko je jednou z nejchudších zemí Evropské unie, státní dluh činí 90 procent ročního výkonu ekonomiky, míra nezaměstnanosti byla v září 16,2 procenta a mezi mladými dokonce 43,1 procenta.

Autor: ČTK

9.11.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dva muže zavalila zemina v Zahořanech nedaleko Vranova u Čerčan. Na místě jsou hasiči a policisté.
14

Zavalené muže vyprošťují pomocí sbíječek

Mapa republiky
6

Na sněhovém poli Mapa republiky je téměř 10 metrů sněhu

Vyceněné zuby a vypoulené oči. Ronaldova busta terčem vtípků

Při slavnostním pojmenování letiště na Madeiře po Portugalci Cristianu Ronaldovi vzbudila velkou pozornost fotbalistova busta, která se stala terčem kritiky i mnoha internetových vtípků. Sochař Emanuel Santos hájí výtvor tím, že se řídil zadáním hvězdného útočníka Realu Madrid, a tvrdí, že sám Ronaldo byl s výsledkem spokojený.

AKTUALIZOVÁNO

Sporné Mečiarovy amnestie. Slovenští poslanci otevřeli cestu k jejich zrušení

Slovenský parlament dnes schválil novelu ústavy, která otevírá cestu ke zrušení sporných amnestií, jež brání potrestání pachatelů únosu syna bývalého prezidenta Michala Kováče v roce 1995 do ciziny. Vládní předlohu novely podpořila velká většina poslanců koalice, opozice i nezařazených zákonodárců, byť největší opoziční strany neprosadily všechny vlastní pozměňovací návrhy.

Marksová: Opatření vůči řidičům hraničí se šikanou. Oplatíme stejnou mincí

Česká republika a Slovensko jsou připraveny zavést protiopatření vůči některým zemím kvůli jejich požadavkům na české řidiče při vyslání do ciziny. Šoféři z některých starých unijních států by tak pro jízdu po českém a slovenském území potřebovali různé doklady v češtině a slovenštině. Novinářům to dnes řekla ministryně práce Michaela Marksová.

Sobotka zdůraznil nutnost kompromisů, aby se neopakoval brexit

/ANKETA/- Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na dnešním společném jednání české a slovenské tripartity zdůraznil nutnost najít kompromis ohledně směrnice o vysílání pracovníků. Zasedání na zámku ve Štiříně u Prahy se předpisem zabývalo, účastníci ho kritizovali. Sobotka zdůraznil, že se země musejí v rámci Evropské unie navzájem poslouchat. Jinak mohou podle něj nastat další podobné zlomy, jako byl brexit, což by si nepřál.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies