VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Drobnjak: Chorvatsko sází na nadcházející české předsednictví

Praha - Chorvatský „Telička“ Vladimir Drobnjak mluví o nadcházejícím českém předsednictví Evropské radě v superlativech. Jako hlavní vyjednavač členství své země v unii to má ostatně v popisu práce.

17.12.2008
SDÍLEJ:

Vladimir DrobnjakFoto: DENÍK/Jan Handrejch

Přes skutečnost, že se Chorvatsku podařilo zatím od roku 2005 ze 33 kapitol uzavřít jen čtyři, a že bez ratifikace Lisabonské smlouvy k rozšíření nejspíš nedojde, trvá Drobnjak na optimistickém časovém plánu: ratifikace Lisabonské smlouvy bude do konce příštího roku pod střechou a do té doby ukončí Chorvatsko i přístupové rozhovory.

Ani dvacet let starého sporu se Slovinskem o mořskou hranici, kvůli němuž by Lublaň mohla vstup Chorvatska do unie na poslední chvíli zablokovat, se neobává: Záhřeb usiluje o to, aby poslední slovo měl mezinárodní soud.

Při tom všem spoléhá na podporu České republiky, která si vytýčila rozšíření unie jako jeden z cílů svého předsednictví. Na začátku týdne Vladimir Drobnjak v Praze sondoval, zda jsou jeho představy oprávněné. 

Kde berete optimismus, se kterým očekáváte české předsednictví?

Náš optimismus pramení z velké podpory, kterou jsme od ČR dostávali od samého počátku. Očekáváme dynamické a efektivní předsednictví, během kterého pohneme s počtem uzavřených kapitol rychle dopředu. Udělali jsme totiž podstatně víc, než co odráží současná statistika.

Jak to?

Je několik důvodů, proč nám to zdánlivě tak dlouho trvá. Předně spotřebovala EU spoustu času a energie na Lisabonskou smlouvu, jejíž ratifikace stále není u konce. Kromě toho unie ještě nestrávila rozšíření z roku 2007. Ale hlavně je náš přístupový proces nemalou měrou jiný než byl ten váš.

Jak jiný?

Filosofie procesu sice zůstává stejná, ale nová jsou pravidla pro otvírání a zavírání kapitol, kdy unie vyžaduje jejich plnění předem. To proces zdržuje a komplikuje, ale na druhé straně to zvyšuje naše reformní kapacity. Nový systém je dobrá investice do věrohodnosti našich příprav.

Chcete říct, že budete lépe připraveni na členství, než byla například ČR?

Myslím, že to nemá cenu srovnávat. ČR byla jistě dobře připravená s ohledem na výsledky, kterých dosáhla. Ale že my budeme opravdu dobře připraveni, o tom není pochyb.
Při tomhle mechanismu není možné dostat se do unie nepřipraven. Zároveň to slouží i nám samotným, protože to zvyšuje kvalitu našich institucí a náš stát se tím zlepšuje.
Takže na otázku, jestli bude Chorvatsko připraveno, odpovídám, že bude víc než připraveno.

Jak vypadají vaše vztahy se sousedním Slovinskem?

Jsou to specifické vztahy a není možné je vysvětlit v jedné větě. Naše dvě země existují vedle sebe po staletí a nikdy, opravdu nikdy spolu neválčily. To už hovoří samo za sebe.
Pak jsme byli součástí jednoho státu, takže jsme opravdu pevně svázáni, a to dodnes. Půlka Slovinska tráví na Jadranu dovolenou, Chorvaté zase jezdí do slovinských Alp lyžovat.
Ale bohužel některé otázky jsou otevřené a občas nám komplikují vztahy. Především není vyřešena mezinárodní hranice na Jadranu a to je třeba dovést do konce.

Kde je problém?

V interpretaci mezinárodního práva. Řeč je o jednom malém kousku Jaderského moře, na který mají obě strany různý názor.
Kvůli tomu Chorvatsko navrhlo, aby se tahle otázka, o které se už bezvýsledně dohadujeme 20 let, v duchu dobrých evropských zvyků řešila před soudem. Takže navrhujeme Slovinsku už dlouho, abychom to přenechali mezinárodnímu soudnímu tělesu. My jsme připraveni akceptovat rozsudek, ať bude jakýkoli.

Očekáváte, že se Česko bude angažovat v průběhu předsednictví jako prostředník?

Tohle není problém, ve kterém by jeden stát, i kdyby byl předsednický, mohl hrát roli arbitra. Myslí, že nejelegantnější řešení je mezinárodní soud. Česká republika nám může pomoci tím, že podpoří pokračování našich přístupových jednání, které jsou teď v rozhodující fázi a my doufáme, že se dostanou během českého předsednictví do závěrečné fáze.

Bojíte se, že kvůli finanční krizi přijdete o turisty?

To se těžko odhaduje. Situace se mění z týdne na týden. Dlouhodobé prognózy jsou obtížné. Faktem nicméně je, že finanční krize se dotkne bankovních účtů, ale ne krás Jaderského moře.

Autor: Ludmila Rakušanová

17.12.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
4

Muž se zřítil ze Sněžky. Vrtulník u něho nemohl kvůli mlze přistát

Ilustrační foto.

V Brně objevili pančovaný benzin. Inspekce nechala zapečetit pistole

Útok v Londýně: terorista komunikoval přes WhatsApp. Jednal na příkaz?

Pachatel středečního teroristického útoku u britského parlamentu Khalid Masood komunikoval ještě dvě minuty před tím, než najel do chodců na Westminsterském mostě, s kýmsi prostřednictvím aplikace WhatsApp. Informoval o tom dnes bulvární list Daily Mail.

AKTUALIZOVÁNO

VIDEO: Zlatým Ámosem se stal Lukáš Lis, u dětí vyhrál Michal Zajíček

Titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele v Česku získal učitel češtiny a angličtiny Lukáš Lis ze základní školy Soběslav. U dětí zvítězil učitel zeměpisu, dějepisu, informatiky, tělesné a občanské výchovy Michal Zajíček ze ZŠ Stěbořice na Opavsku, který získal korunu pro Dětského Ámose. Lis vyhrál i hlasování na internetu a stal se zároveň Ámosem sympaťákem. Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) ho korunovala Ámosem češtinářem.

Le Penová se sešla s Putinem. Kritizovala sankce EU vůči Rusku

Předsedkyně krajně pravicové francouzské Národní fronty (NF) a kandidátka v nadcházejících francouzských prezidentských volbách Marine Le Penová dnes na zasedání zahraničního výboru Státní dumy (dolní komory ruského parlamentu) prohlásila, že nevidí žádný důvod pro to, aby se Francie k Rusku chovala nepřátelsky. Podle agentury TASS se Le Penová zároveň vyjádřila nesouhlasně o sankcích, které na Rusko uvalila EU.

Drama na magistrátě: muž napadl strážného, poslal ho ke špatné přepážce

Neobvyklé pěstní drama se tento týden odehrálo v budově Magistrátu města Ostravy. Čtyřicetiletý muž, který si chtěl vyřídit pas, chtěl zlynčovat strážného.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies