VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Chovanec: Migrační krize? Prioritou je nyní bezpečnost, tlak na Řecko se zvyšuje

Amsterodam – Prioritou při řešení migrační krize je nyní bezpečnost. Na okraj dnešní neformální schůzky ministrů vnitra zemí Evropské unie v Amsterodamu to řekl český ministr Milan Chovanec. Pokud se Řecku v řádu týdnů nepodaří situaci s uprchlíky na svém území zvládnout, nevyloučil ani možnost krátkodobého vyloučení této země ze schengenského prostoru volného pohybu.

25.1.2016 1
SDÍLEJ:

Milan ChovanecFoto: čtk

„Tlak na Řecko se, dejme tomu, zvětšuje," řekl dnes českým novinářům Chovanec. Česká republika podle něj dlouhodobě upozorňuje, že každá země evropské osmadvacítky musí plnit své povinnosti, což také Řekové musejí brát vážně.

Stejně to formuloval německý ministr vnitra Thomas de Maiziére, podle něhož je potřeba, aby v příštích týdnech začal počet uprchlíků výrazně klesat. „Budeme na Řecko vyvíjet tlak, aby si splnilo své domácí úkoly," řekl německý ministr před začátkem jednání.

Chovanec nevěří ujišťování, které zní například z Evropské komise, že v příštích čtyřech týdnech začnou na řeckém území skutečně fungovat takzvané hotspoty. Tedy místa a týmy „třídící" migranty, kterých do Řecka i nadále přibývá každý týden několik tisíc. „Je to utopie," myslí si Chovanec.

Spoléhat se podle něj dlouhodobě nedá ani na dohodu s Tureckem, na kterou se unie jako na podstatnou součást řešení migrační krize soustředila na konci loňského roku.

Česko a další země takzvané visegrádské čtyřky (V4), tedy Slovensko, Maďarsko a Polsko, jsou připraveny Řecku pomáhat, upozornil ministr. Podle něj ale není možné tolerovat dlouhodobou nefunkčnost ochrany vnější hranice EU.

Záložní variantou by mohlo být „krátkodobé vyloučení Řecka" ze schengenského prostoru a vznik nové bariéry, kde by bylo možné uprchlíky zadržet, identifikovat a zpět poslat ty, kdo na azyl v unii právo nemají. Mezi migranty jsou podle českého ministra „jednotky případů" těch, kdo záměrně skrývají svou totožnost. Takové lidi je třeba odhalit.

Posílení hranice

Chovanec se dnes, stejně jako nedávno premiér Bohuslav Sobotka, v této souvislosti zmínil o posílení ochrany hranice, kterou s Řeckem sdílí Makedonie a Bulharsko.

Totožné řešení navrhuje i rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová. „Pokud nedokážeme ochránit vnější hranici EU, hranici mezi Řeckem a Tureckem, pak se musí vnější hranice Schengenu posunout blíž ke střední Evropě," řekla.

Na dnešní neformální schůzce v Amsterodamu chce ale nynější nizozemské předsednictví unie probrat hlavně postoj členských zemí k prosincovému návrhu Evropské komise na vznik společné pobřežní a pohraniční stáže EU. Obsahuje i kontroverzní návrh, aby tato instituce, která by měla mít 1500 či 2000 lidí, mohla v budoucnu zasahovat na území členské země i bez jejího souhlasu. Zemím V4 se takový návrh příliš nezamlouvá, protože tyto země nemají s případným pozváním pomoci problém.

„Na druhou stranu, kdyby si stát v budoucnu při problému o pomoc neřekl, riskuje, že by ho ze Schengenu vyloučili," řekl Chovanec. Nefunkčnost ostrahy části vnější hranice EU podle něj není možné dlouhodobě tolerovat.

Autor: ČTK

25.1.2016 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Úsměvy a objímání jen pro fotografy. Mayová s Junckerem se ještě mnohokrát střetnou kvůli brexitu a bude to zřejmě tvrdé.
8

Brexit: Mayová odmítla striktní pravidla EU, pro Brity chce volný pohyb

Ilustrační foto.
8

Účet koaličních náletů na Islámský stát: za tři roky zemřelo už 352 civilistů

V Německu zatkli švýcarského špióna. Mohl sledovat daňové vyšetřovatele

Německá policie zadržela ve Frankfurtu nad Mohanem špiona. Státní zástupce uvedl, že občan Švýcarska je podezřelý z toho, že od „roku 2012 pracoval pro zpravodajskou službu cizí země".

AKTUALIZOVÁNO

Finanční zpráva prověřuje v Agrofertu nezdaněné Babišovy dluhopisy

Specializovaný finanční úřad si vyžádal od společnosti Agrofert podklady k veškerým dluhopisům, které firma vydala, řekl mluvčí podniku Karel Hanzelka. Prověřuje tak i dluhopisy, které od firmy koupil ministr financí Andrej Babiš (ANO).

Ukrajina zahájila stavbu obří hráze. Na Krym dál nepoteče voda

Úřady Chersonské oblasti na Ukrajině zahájily stavbu velké hráze, která by měla uzavřít přítok vody z Donu dál do Severokrymského kanálu a dál na Krym, který byl po volbách v roce 2014 připojen k Rusku. Kvůli okupaci této oblasti byly proti Rusku zavedeny ekonomické sankce.

Glyfosát? Povolujeme jej, sdělila Unie. Zemědělce to potěšilo

Herbicidní látka glyfosát, která se používá například na hubení plevele, není rakovinotvorná a zemědělci ji mohou dál používat. Definitivně to potvrdila Evropská agentura pro chemické látky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies