VYBERTE SI REGION

Chytač krtků. Profese, která se ve Versailles udržela přes 300 let

Versailles - Je to více než 200 let, co v Paříži na současném náměstí Svornosti zemřel pod gilotinou francouzský král Ludvík XVI. Ve Versailles ale dodnes pracuje chytač krtků, těch krtků, kteří tak trápili francouzské monarchy i jejich zahradníky.

19.12.2012 1
SDÍLEJ:

Jérôme Dormion.Foto: ČTK/AP

Pokračovatelem vykonavatelů tohoto nikoli snadného řemesla starého 330 let je šestatřicetiletý Jérôme Dormion, napsala agentura AP.

"Může to znít směšně, ale je to vážná práce. Mým úkolem je zabránit krtkům hyzdit nejhezčí zahradu Evropy. Stále sem jezdí význačné osoby a představte si, kdyby viděly krtince," říká Dormion. Kromě význačných osob Versailles navštíví ročně šest milionů lidí.

Dormion začínal jako zahradník, ale pak si uvědomil mezeru na trhu chytačů krtků. A naučil se řemeslu, jak držet tyto hmyzožravce dál od 800 hektarů, na nichž lze stále najít fontány, oranžérii, třpytící se trávník, milovanou farmu Marie Antoinetty a také kanál a královskou pěšinu vytvořenou známým zahradníkem Ludvíka XIV. André Le Nôtrem.

Dormion bere svou práci velmi vážně, byť s humorem. "Říká se mi královský chytač krtků, protože Versailles je stále palác. Král je pryč, ale krtci tu jsou pořád a je jich hodně. Což je dobře, protože mám díky nim práci," říká.

Ráj krtků

Na rozdíl od mnoha evropských královských sídel jsou pozemky Versailles skutečně pro krtky rájem. Zámek se nachází 12 kilometrů za pařížskými městskými zdmi. To britská královna za kanálem nemusí kvůli krtkům vraštit čelo, jelikož její palác je v Londýně a základy města krtkům zabraňují dostat se až k její rezidenci.

Dormion na krtky používá archaické pasti sestávající ze dvou kovových hrotů, které se prudce uzavřou a krtkovi zlomí vaz. "Podobá se to gilotině," říká Dormion s křivým úsměvem. Původně to zkoušel s jedem, ale pak si řekl, že pasti ze 17. století jsou lepší, nemluvě o tom, že se do prostředí z pohledu historie hodí lépe.

Samotářští krtci se zručnými předními tlapkami tu byli dřív než francouzští králové. Prohrabávali se evropským podzemím už před miliony let, až se stali prokletím královských zahradníků, a nejen ve Francii. Je s podivem, že téměř slepá a neslyšící bytost, která je schopná zemřít ze stresu, když se vyhrabe na světlo, přežila tak dlouho. Zoologové to přičítají úbytku přirozených nepřátel, tedy divokých koček a lasic.

Krtkům se tedy daří. Jediný je schopný denně navršit 30 krtinců, což znamená, že za několik týdnů by byli schopni rozrýt celý versailleský pozemek. Jako první si najal chytače krtků Ludvík XIV., který koncem 17. století dvůr přestěhoval do Versailles a kvůli údržbě milovaného sídla zadlužil celou zem. "Byl to velkolepý symbol Francie. Představte si, kdyby po všech těch výdajích dostali krtci volnou ruku. Všechny ty peníze by byly vyhozené oknem," řekl nynější hlavní zahradník Alan Baraton.

Jeden z nejváženějších zaměstnanců ve Versailles

Chytač krtků byl proto jedním z nejváženějších zaměstnanců ve Versailles a za udržování krásy nákladných zahrad se mu tam dostalo vlastního domu. Od 17. století pocházeli všichni chytači z rodiny Liardů. Až Napoleon Bonaparte roku 1812 s podnikem jakožto rodinnou záležitostí skoncoval. "Poslední Liard ze svého domu udělal kabaret a nevěstinec. Napoleona jednou při procházce parkem oslovila prostitutka a nabídla se mu. Chytač byl okamžitě propuštěn a to byl také konec domu vyhrazenému chytači krtků," vysvětlil Baraton.

I on si té profese váží, protože někdy jde o život. Například Vilém III. Oranžský roku 1702 zemřel na zranění způsobená pádem z koně, který zakopl o krtinec. "Kdyby král nechal lépe udržovat své trávníky, nezemřel by v 52 letech," medituje Baraton.

Dormion své soupeře nijak nepodceňuje. "Jsou mimořádně chytří, a proto je většina zahradníků neumí chytit. Měl jsem tu jednoho, který se mým pastím vyhýbal tři měsíce. Nakonec zlenivěl, tak jsem ho lapil," tvrdí. O všestrannosti krtků nepochybuje ani na chvíli. Důkaz - jednou za horkého dne jednoho nachytal, jak si plave v královské fontáně.

Autor: ČTK

19.12.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Hlavní třídy se zcela promění, Praha dá na jejich obnovu miliardu

Praha /INFOGRAFIKA/ - Během dvou let se velké třídy v metropoli zcela promění. Začnou rekonstrukce čtyř ulic, které dostanou úplně novou podobu. Vše vyjde na více než miliardu korun.

AKTUALIZOVÁNO

Soud uznal bývalé manažery Key Investments vinnými

Praha - Pražský městský soud v pátek uznal vinu tří bývalých členů představenstva společnosti Key Investments (KI). Podle obžaloby způsobili 45 zákazníkům firmy škodu 873,7 milionu korun, když spravovali jejich peníze při obchodování s cennými papíry. Tresty soud sdělí na závěr obsáhlého rozsudku, který bude předčítat zhruba hodinu. Bývalým manažerům hrozí až osm let vězení za porušení povinnosti při správě cizího majetku a porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže.

Žalobci předali poznatky z prověřování šéfů policie do Prahy

Olomouc, Praha - Olomoučtí žalobci ukončili prověřování policejního prezidenta Tomáše Tuhého a jeho bývalého náměstka Zdeňka Laubeho, které se týkalo sloučení protimafiánského a protikorupčního útvaru. Novinářům to po výslechu před sněmovní vyšetřovací komisí k reorganizaci policie řekl šéf vrchního státního zastupitelství Ivo Ištvan. Podle informací ČTK poznatky předali kolegům do Prahy, což Ištvan nechtěl potvrdit. Uvedl, že nechce kolegy vystavovat mediálnímu tlaku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies