VYBRAT REGION
Zavřít mapu

CIA prý měla věznici pro teroristy v Litvě

Vilnius/Washington - Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) měla prý jednu ze svých tajných věznic pro teroristy v bývalé jezdecké škole nedaleko litevského hlavního města Vilniusu.

19.11.2009 1
SDÍLEJ:

Výcvikové středisko litevské státní bezpečnosti v Antavilis poblíž Vilnjusu. Ilustrační foto.Foto: REUTERS

Píše to na svých internetových stránkách americká stanice ABC News s odvoláním na současné litevské vládní představitele a bývalé agenty CIA. Zařízení prý fungovalo od září 2004 do listopadu 2005 se souhlasem litevské vlády a bylo v něm internováno až osm osob podezřelých z terorismu. Litevský parlament tuto věc vyšetřuje a prý brzy oznámí své závěry.

Bývalou jezdeckou akademii pro litevskou smetánku ve městě Antivilai koupila podle zjištění stanice v roce 2004 společnost Elite, která je podle dokumentů od litevských vládních činitelů „přední firmou CIA“. Vnitřek dřevěné stavby nechala obehnat betonovou zdí a v jejích útrobách vystavěla betonové cely pro zadržené. Každá prý měla sprchu, postel a toaletu. Vedle nich vznikly zvláštní cely pro výslechy. Personál vězení obýval vedlejší stáj, která byla přestavěna na ubytovnu.

S mučírnou souhlasila Litva výměnou za americkou podporu vstupu do NATO

CIA v zařízení podle odborníka na problematiku lidských práv Johna Siftona používala při výsleších i mučení. „Aktivity v tomto vězení byly nezákonné. Zahrnovaly různé formy mučení, včetně odpírání spánku, nuceného stání a bolestivých stresových pozic,“ řekl televizní stanici ABC News.

Litevská vláda s jeho výstavbou údajně souhlasila po návštěvě tehdejšího amerického prezidenta George Bushe v roce 2002 a jeho slibu, že podpoří litevské snahy vstoupit do Severoatlantické aliance.

„Noví členové NATO byli tak vděční USA za roli, jakou sehrály v jejich prosazení do organizace, že by pro USA v tomto období udělali cokoli,“ vysvětlil Richard Clarke, který měl v minulosti v Bílém domě na starosti boj proti terorismu. „Byli horliví na prosby a na spolupráci v oblasti bezpečnosti a zpravodajských informací,“ dodal.

Všechno objasníme, slibují Litevci

ABC News na možnou tajnou věznici CIA u Vilniusu prvně upozornila v srpnu. Litevští představitelé již tehdy odmítli, že by podobné zařízení na území této pobaltské republiky stálo. „Pokud je to pravda, Litva se musí očistit, přijmout odpovědnost, omluvit se a slíbit, že se to už nikdy nestane,“ komentovala to tehdy litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová. K novým zjištěním americké stanice ale už vysvětlení dát odmítla.

Litevský ministr zahraničí Vygaudas Ušackas vyjádřil naději, že veškeré dohady budou brzy nahrazeny poznáním skutečnosti. „Je jasné, že to nezlepšuje image Litvy, když se tato aféra denně znovu objevuje. Nejdůležitější proto je, abychom vše vyšetřili a rozptýlili pochyby,“ řekl ministr.
Litevský premiér Andrius Kubilius podle pobaltské agentury BNS prohlásil, že parlamentní vyšetřování zahájené začátkem měsíce stále pokračuje, je seriózní a své závěry příslušná parlamentní komise předloží 22. prosince.

Polsko a Rumunsko věznice popřely

Na existenci věznice v Litvě ukazují podle ABC News také opakované lety letadel CIA do Pobaltí v období 2004 až 2005 i skutečnost, že celý areál bývalé jízdárny byl střežen anglicky mluvící ostrahou. Její personál se každých 90 dní měnil.

Litva byla údajně jednou ze tří zemí střední a východní Evropy, kde CIA po 11. září 2001 postavila své tajné věznice pro lidi podezřelé z členství v mezinárodní teroristické síti Al-Káida a kde je údajně i mučila. Další prý byly v Polsku a v Rumunsku. I vlády těchto států to ale popřely. Zatímco polská věznice byla podle ABC News zavřena na přelomu let 2003 a 2004, rumunská a litevská přestaly fungovat až na konci roku 2005, kdy celá kauza pronikla na veřejnost.

Podle nejmenovaného bývalého činitele CIA vybudovala americká zpravodajská služba po 11. září celkem osm takových věznic, kam umisťovala osoby podezřelé z napojení na Al-Káidu. Vedle zmiňovaných evropských států prý byly v Thajsku, Maroku a Afghánistánu. Bushův nástupce Barack Obama v lednu po nástupu do Bílého domu nařídil všechna tato zařízení uzavřít.

Autor: ČTK

19.11.2009 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ekonom Pavel Kohout
1

Komentář Pavla Kohouta: Jak je tomu s eurem

Donald Trump, Emmanuel Macron a Theresa Mayová na sicilském summitu G7.
AKTUALIZOVÁNO
13

Víme, jak bolí Bataclan i Manchester, shodli se Mayová s Macronem

Příběhy falešných obětí z Manchesteru. Naletěl i slavný deník Daily Mail

Každá událost přináší nejen opravdové hrdiny a oběti. Už od nepaměti se rodí nepraví hrdinové, vítězové a poražení. Titanic měl své nepravé přeživší i nepřeživší. Sociální sítě umožňují lhářům ucházet se o pozornost. Také výbuch sebevražedného atentátníka v Manchesteru už zrodil na internetu neexistující oběti.

Zkasírovat hosta před každou cigaretou? I to může „přinést" protikuřácký zákon

Jste číšníkem v restauraci a host, který vypil třeba tři piva a jednu štamprli, se zvedne s tím, že si jde ven zapálit. Budete mu důvěřovat, nebo ho zkasírujete hned? I s takovými situacemi si budou muset v restauracích poradit poté, co začne 31. května platit protikuřácký zákon.

Kamiony pustoší silnice v okolí opravovaného tahu z Holic na Vysoké Mýto

Neustálý řev motorů, výfukové zplodiny, na silnici vyjeté koleje, trhající se krajnice. Tak to v těchto dnech vypadá v Jaroslavi na Holicku. Obec doplácí na probíhající rekonstrukci páteřního tahu I/35 z Holic na Vysoké Mýto. Přes Jaroslav teď proudí veškerá silniční doprava včetně kamionové.

Na Sicílii jednají státy G7. Venku je léto, v jednacím sále bude chladno

Všechno je jednou „poprvé". Pro amerického prezidenta Donalda Trumpa je toho tento týden „napoprvé" dost. První zahraniční cesta, první setkání s papežem, první jednání v NATO. Také setkání osmi světových ekonomických velmocí pod hlavičkou G7 je pro amerického politika první. Tentokrát se na něj vydal do Taorminy na Sicílii.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies