Její ministryně zahraničí Margaret Beckettová, která jednání vedla, řekla, že klimatické změny se mohou stát příčinami válek a že se toto téma ocitá na půdě RB OSN oprávněně. "Odpovědností této rady je zachovat mezinárodní mír a bezpečnost a předejít konfliktům. Nestabilní klimatické podmínky mohou vyvolat situace - například zvýšenou migraci nebo boj o zdroje - jež ke konfliktům povedou," řekla Beckettová.

Připomněla, že ugandský prezident Yoweri Museveni už klimatických změnách hovoří jako o "aktu agrese bohatých proti chudým". Ugandská ekonomika je závislá na energii, kterou získává z vodních zdrojů, jež jsou ale vlivem počasí vyschlé. Beckettová o Musevenim řekla, že je jeden z prvních, kdo vidí klimatické změny jako problém související s bezpečností.

Čínský zástupce Liou Čen-min tento názor zásadně odmítl. Rozvojové země se domnívají, že Rada bezpečnosti nemá pro řešení tohoto problému profesionální oprávnění a nedisponuje ani právem v této věci rozhodovat, řekl.

Toho názoru, že RB OSN není oprávněná v této záležitosti jednat, jsou i Rusko, Katar, Indonésie a Jihoafrická republika.

Generální tajemník OSN Pna Ki-mun podpořil debatu, o níž Beckettová řekla, že je milníkem v dějinách Rady bezpečnosti.

USA, jejichž průmysl se podílí na vypouštění skleníkových plynů největší měrou, jsou proti závazným kvótám na snižování emisí a propagují raději alternativní zdroje energie. Úřadující americký velvyslanec při OSN Alejandro Wolff řekl, že "rozvojový svět, my i ostatní musejí tento problém řešit tak, aby nebyl ohrožen růst a rozvoj".

Názor Velké Británie sdílí většina průmyslově vyspělých zemí a mnohé státy Evropské unie. Na její straně jsou také ostrovní státy jako Papua-Nová Guinea, které se obávají, že je mohou smést mořské vlny vytvořené vlivem změn klimatu. Malé ostrovní státy jsou ohroženy stejně jako země, které čelí bombám a zbraním, prohlásil Robert Guba Aisi z Papuy-Nové Guiney.