VYBERTE SI REGION

Pentagon se obává čínského námořního zbrojení

PEKING - Od dynastie Ming po Mao Ce-tunga byly čínské vojenské úspěchy založeny na velkých pozemních armádách. Avšak Čína, která letos slaví 80. výročí vzniku Lidově osvobozenecké armády, zažívá proměnu svého strategického myšlení.

15.8.2007
SDÍLEJ:

Foto:

To vzbuzuje obavy, že Čína by se mohla stát hrozbou tím, že zahájí závody v námořním zbrojení, uvedl zpravodajský server BBC News.

Podle odborníka na Čínu Christiana Lemiera znamenala rychlá porážka armády Saddáma Husajna od dokonale vybavených ozbrojených sil USA velký impulz pro rozvoj čínské armády. "Čína se vždy spoléhala na skutečnost, že pokud bude napadena, může využít své velké rozlohy. To jí umožňuje ustupovat. Pokud by však nějaká armáda dokázala zmocnit se těchto území rychle, smazala by tuto čínskou výhodu," říká.

Čínské ozbrojené síly, které mají dva miliony mužů ve zbrani, se proto snaží dohnat americký technologický náskok. V rámci tohoto úsilí uskutečnila test střely proti satelitům. Tento vývoj je zdrojem značného napětí Pentagonu. "Spojené státy jsou naprosto závislé na satelitech ve všech oblastech komunikace, zvláště v oblasti vojenství. Ta tak může být ochromena," říká vojenský analytik Joseph Lin.

Dalším zdrojem znepokojení Washingtonu je čínský námořní program. Američané se obávají, že závody v námořním zbrojení by mohly ohrozit jejich dominanci v Pacifiku, kterou získali po druhé světové válce. Největším zdrojem obav je vývoj nových typů čínských ponorek. Čína totiž vyvíjí dvě třídy jaderných ponorek - první má být útočný typ, druhá třída se má stát nosičem jaderných střel.

Od roku 2000 vzrostl čínský vojenský rozpočet z 15 na 45 miliard dolarů. Podle amerických odhadů tato čísla nezahrnují nákup zbraní ze zahraničí a mnoho dalších položek. Skutečné čínské výdaje na zbrojení se tak podle USA pohybují okolo 122 miliard dolarů ročně.

Podle profesora Jen Süe-tchunga, ředitele ústavu mezinárodních vztahů na univerzitě Čching-chua v Pekingu, potřebuje Čína ponorky, aby odstrašila Spojené státy. I další čínští představitelé jsou zastánci výstavby námořní moci, aby byla zajištěna hospodářská bezpečnost Číny, která je závislá na dovozu surovin. Zhruba 80 procent veškeré ropy je do Číny dováženo přes Malacký průliv, který spojuje Tichý a Indický oceán. "Země, která závisí na námořním obchodu, čelí hrozbě svému přežití mimo rámec svých hranic. Kvůli tomu potřebujeme silnější námořnictvo, které ochrání naše námořní zájmy," říká profesor Ne Les Jong.

Mnozí Číňané si uvědomují zranitelnost své vlasti. Obávají se proto, že v případě zhoršení vztahů s USA by americké loďstvo zablokovalo Malacký průliv, což by Čínu odřízlo od zdrojů ropy. Část Číňanů se však obává, že právě výstavba silného námořnictva by mohla Spojené státy vyprovokovat. Podle profesora Ča Tao-ťiunga je hrozba blokády Malackého průlivu malá, neboť by tak byli závažně poškozeni i hlavní spojenci USA v oblasti - Japonsko a Korea.

Nesporné však je, že nabytím nových torpédoborců a ponorek síla čínského námořnictva podstatně vzroste. Podle profesora historie Paula Kennedyho z Yaleovy university to může způsobit námořní zbrojení v Pacifiku.

Rick Fisher z International Assessment and Strategy Centre říká: "Když jsem byl nedávno v Jižní Koreji, ptal jsem se představitelů ministerstva námořních záležitostí na výstavbu velkých torpédoborců o výtlaku 7000 tun vyzbrojených střelami. Odpověděli mi: 'Hledíme na to, kolik torpédoborců staví Japonsko.' Když byste se zeptali japonského námořnictva, odpoví vám: 'Sledujeme, kolik torpédoborců buduje Čína.'" Japonsko totiž vzhledem k čínské výstavbě posiluje své vlastní loďstvo. To bude brzy větší než britské Královské námořnictvo.

Námořní výstavba v Asii proto vyvolala debatu ve Washingtonu, jak reagovat na čínský námořní program. Část čelních představitelů Pentagonu se domnívá, že Spojené státy by měly na čínskou hrozbu odpovědět. Podle Fishera "musejí Spojené státy investovat zvláště do technologií a vědy, což nám umožní udržet si nadřazenost, která učiní na komunistické vedení v Pekingu dojem, že války jsou bezvýchodné."

Jiní představitelé USA, jako je kongresman Adam Smith, si však myslí, že hrozí nebezpečí, že Amerika si z Číny vytvoří nepřítele, a způsobí tak vznik nové studené války. "Nevidím žádný důvod, proč je považovat za vojenskou hrozbu a nechat se zatáhnout do závodů ve zbrojení," říká. Pentagon však odhalil své obavy ve zprávě Kongresu o čínských vojenských schopnostech.

Na tuto zprávu odpověděl čínský generál Čang Čchin-šeng na konferenci Mezinárodního ústavu pro strategická studia (IISS). Dokument označil za produkt "myšlení studené války," který ohrožuje čínsko-americké vztahy. Předseda IISS na adresu čínského postoje prohlásil: "Myslím si, že většina účastníků této konference byla přesvědčena tímto pokusem o demonstraci, že čínské vojenské výdaje jsou určeny výhradně na sebeobranu. Jsem si však také jist, že titíž lidé zastávají názor, že zvýšení čínské vojenské síly může Číně pomoci, pokud by k tomu došlo, čelit silným loďstvům v této oblasti, včetně loďstva Spojených států."

15.8.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Americký velvyslanec Andrew Schapiro
19 6

Schapiro v pátek skončí ve funkci, jeho rodina zůstane v Praze

TK k projektu registru smluv probíhala 16. ledna v Praze. Na snímku Michal Bláha, Hlídač smluv.
EXKLUZIVNĚ
29 26

Autor Hlídače smluv pomůže Horáčkovi s prezidentskou kampaní

Orkán Kyrill před deseti lety ničil i zabíjel

Vichr, který se v lednu 2007 prohnal celou Evropou, po sobě zanechal spoušť.

Sobotka je nakloněn pomoci krajům při zvyšování mezd řidičů

Praha - Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) je nakloněn tomu, aby vláda pomohla krajům při financování růstu mezd řidičů linkových autobusů. Sobotka to dnes řekl po jednání s hejtmany. Místopředseda Asociace krajů a liberecký hejtman Martin Půta (STAN) premiérovu garanci vítá a věří, že se výsledky dnešního jednání projeví již v únorových mzdách řidičů. Příští týden Sobotka předloží problém koaliční radě. Nařízení o zvýšení mezd řidičů od letošního ledna schválila vláda.

Češi mají stále nejnižší nezaměstnanost v celé EU. Firmy ale krvácejí

Nejaktuálnější čísla z Eurostatu potvrzují, že Česko zůstává s 3,7 procent zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v Evropské unii. A to před Německem a Maďarskem. Z evropských států mimo EU je na tom lépe jen Island, naopak nejhůře Řecko a Španělsko. To, co lze na jednu stranu vnímat jako výrazný český úspěch, je na druhou možno považovat i za hrozbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies