Austrálie v minulých dnech obnovila pátrání po dvou objektech, které zachytila družice v odlehlé části Indického oceánu. Ale Wen Wan-čcheng tohle tvrzení odmítá přijmout, protože by znamenalo, že ztratil syna – jednoho ze 153 čínských cestujících na palubě letadla, které zmizelo 8. března při letu z Kuala Lumpuru do Pekingu.

„Můj syn stále žije. Můj syn stále žije," říká 63letý Wen z provincie Šan-tung. „Nevěřím těm zprávám. Myslíte, že uvěřím, že můj syn zemřel? Můžu uvěřit, že je někde v moři?" dodal.

Na palubě letu číslo 370 letecké společnosti Malaysia Airlines bylo celkem 239 lidí, z nichž většinu tvořili Číňané. Jejich příbuzní už skoro dva týdny čekají na zprávy v hotelu Lido v Pekingu.

Čekáme, pořád jenom čekáme

A zatímco někteří tvrdí, že tohle „nejsou žádné nové zprávy", jiní vypadali poté, co Austrálie zveřejnila své snímky, mnohem sklíčeněji než v předchozích dnech.

Část z nich si při odchodu z konferenční místnosti zakrývala tvář před cvakajícími fotoaparáty. Další prošli rychle kolem čekajícího davu novinářů a vypadali trochu dezorientovaně, zatímco hledali východ.

„Už toho mám dost. Tvrdí, že mají nové informace, ale pak je zase popřou," prohlásil jeden muž rozčíleně. Další dodal, že příbuzní chtějí už konečně nějaké potvrzené zprávy. „Čekáme, pořád jenom čekáme. Nemůžeme reagovat na zprávy, dokud nebudou potvrzené," řekl.

Uvnitř konferenční místnosti se odehrála další hněvivá konfrontace mezi příbuznými a oficiálními činiteli Malaysia Airlines, které viní z nedostatečného informování. „Podvádíte nás. A mučíte nás," prohlásil jeden muž.

Drahý tati, vrať se domů

Další znovu zopakovali možnost, že příbuzní zahájí hladovku. „Jsme tady, abychom se dozvěděli pravdu. Nemusíme jíst, nemusíme spát. Můžeme odmítnout vaši péči. Chceme zpátky své příbuzné. Nechceme, abyste je obětovali politickým šarvátkám."

Online diskusní skupina, kterou zorganizovali příbuzní některých cestujících prostřednictvím oblíbené čínské mobilní aplikace WeChat, bzučela zvýšenou aktivitou poté, co se rozšířila zpráva o australském nálezu. Někteří vkládali příspěvky plné paniky, zatímco jiní vyzývali ke klidu a unaveně připomínali, že z většiny podobných „objevů" za posledních 13 dní se vyklubal falešný poplach.

V hotelu Lido příbuzní píší své vzkazy na velkou tabuli nedaleko místnosti, kde činitelé letecké společnosti pořádají denní informační schůzky. „Mami a tati, prosím vraťte se v pořádku domů," stojí v jednom z nich. „Váš syn na vás čeká."

„Drahý tati, prosím vrať se bezpečně domů," stojí v jiném. „Bolí mě srdce, když tě nemám u sebe. Chci vidět tvou tvář a držet tě za ruku. Chci, abys mi říkal, co mám dělat."