VYBERTE SI REGION

Costa Concordia: Záchranáři našli 13. oběť

Řím /AKTUALIZOVÁNO, ANIMACE/ - Záchranáři dnes ve vraku obřího plavidla Costa Concordia, které před devíti dny havarovalo u italského ostrova Giglio, našli další ženské tělo. Počet evidovaných obětí katastrofy se tak zvýšil na 13 a evidovaných nezvěstných je nyní 19. Ukázalo se také, že na palubě mohli být i černí pasažéři, tedy mohlo uvíznout ve vraku více lidí, než se dosud předpokládalo.

22.1.2012 2
SDÍLEJ:

Potopená loď Costa Concordia.Foto: ČTK

Pátrání po pohřešovaných v zatopených částech vraku bylo dnes ráno pozastaveno, neboť loď se náhle pohnula. V místech nad čárou ponoru záchranné pokračují. Potápěči z vraku také vytáhli pevný počítačový disk a dokumenty, které by mohly pomoci nehodu vyšetřit.

„Pátrání v zatopených částech lodi bylo pozastaveno ráno v 1:30 SEČ, když se loď pohnula. Odborníci zkoumají, jak moc se loď pohnula a proč. Pak rozhodnou, zda a jak může pátrání pokračovat,“ řekla mluvčí civilní obrany.

Její kolega poté upřesnil, že v místě neštěstí je silné vlnobití, které znemožňuje vstoupit do potopených částí lodi, kde se pohřešovaní podle záchranářů nacházejí. Části nad hladinou se ale po krátké pauze dále prohledávají s cílem najít vše, co by pomohlo k vyšetření tragédie.

Po víkendovém nálezu dvou mrtvých žen se stále oficiálně pohřešuje 19 lidí. Ovšem možná jich je více, a to v podobě případných neregistrovaných, tedy takzvaných černých pasažérů, řekl dnes hlavní koordinátor pátrání Franco Gabrielli. Odvolal se přitom na tvrzení jedné maďarské rodiny, že jejich dcera prý byla na lodi, kde sdílela kajutu s jedním členem posádky, a nebyla na seznamech lidí na palubě.

Gabrielli uvedl, že z dosud nalezených těl nebyla čtyři, tři mužská a jedno ženské, dosud identifikována. K nim se patrně přiřadil i dnešní nález – tělo ženy bylo objeveno na palubě číslo sedm v ponořené části lodi, žena měla na sobě záchrannou vestu.

Gabrielli zdůraznil, že prohledávání je nebezpečné a pomalé ve vraku lodi, která má 17 palub a více než 1500 kajut při délce třech fotbalových hřišť a výšce 20patrového domu.

„Byl by to zázrak najít ještě někoho z nich živého,“ připustil již v sobotu mluvčí pobřežní stráže. Poukázal na to, že voda v místě ztroskotání je velmi chladná a že od katastrofy uplynulo více než týden.

Z vody byly vytaženy i kapitánovy dokumenty

V sobotu vylovený pevný disk obsahuje záběry bezpečnostních kamer na velitelském můstku, sdělila v neděli italská média. Záznamy by měly poskytnout informace o aktivitě a reakcích kapitána Franceska Schettina, který připustil vinu za navedení lodě příliš blízko k břehu, ale odmítá obvinění, že zavolal příliš pozdě pomoc a úmyslně předčasně opustil potápějící se plavidlo v průběhu evakuace více něž 4000 lidí na palubě. Z vody byly také vytaženy kapitánovy dokumenty.

Vyšetřovatelé kromě jiného ověřují tvrzení kapitána, že krátce po nárazu lodi do útesu provedl „skvělý manévr“, kterým navedl loď na mělčinu asi 30 metrů od břehu, čímž zachránil „tisícovky lidských životů“. Na lodi bylo v době katastrofy v pátek 13. ledna večer na 3200 turistů a tisícovka členů posádky. V místě nárazu byla hloubka asi 100 metrů.

Tuny paliva hrozí vylitím do moře

Obyvatelé ostrova Giglio s napětím čekají hlavně na to, zda se podaří včas odčerpat tuny paliva, které zůstaly v lodi Costa Concordia a hrozí vylitím do moře. To by byla katastrofa pro ostrov, jehož příjmy závisejí na turistice. Záchranáři nyní zvažují, zda mohou začít s odčerpáváním před dokončením pátrání po pohřešovaných.

Historik Mario Brandaglia je optimista a věří, že havárie obří výletní lodě bude pro tento ostrov s bohatou minulostí od dob římské říše nakonec prospěšný. „Myslím, že tato havárie je pro ostrov zlomovým okamžikem. Otevřela ho světu, dala mu místo na mapě světa,“ řekl historik. Vyzval místní úřady, aby na ostrově vybudovaly muzeum o ztroskotání parníku, ve kterém by například byly záchranné vesty a osobní předměty nalezené na pobřeží a také videonahrávky a zvukové záznamy o osudech přeživších cestujících a členech posádky.

Tragédie italské lodě by se neměla stát reality show

Se svou lidskou tragédií, svými hrdiny a jedním zloduchem zvaným „kapitán zbabělec“ se ztroskotání italské lodi Costa Concordia stalo terčem zájmu médií po celém světě. Ovšem experti podle agentury AFP varují, že se může změnit v nekonečnou reality show.

V týdnu po nehodě z 13. ledna Costa Concordia opanovala první stránky novin a mimořádné relace televizních stanic od Spojených států přes Londýn Paříž či Berlín po Manilu. Hrůzu vyvolávala svědectví cestujících, kteří se přetahovali o záchranné vesty a tahali o místa na záchranných člunech uprostřed noci, zatímco loď se potápěla.

Pak přišel neuvěřitelný záznam hovoru mezi velitelem lodě Franceskem Schettinem, podezřelým z opuštění plavidla, a představiteli přístavu, kteří ho vyzývali, aby se vrátil na loď a koordinoval záchranné práce.

„Jde o událost, jakých je více, proč tedy takové (zpravodajské) krytí? Zájem je o to proto, že se jedná o stoprocentní lidskou hloupost, narcisismus a fanfarónství ihned prchajícího kapitána! Je to metafora neodpovědnosti elit a lidí na řídících postech,“ soudí odborník na média Dominique Wolton z francouzského ústavu CNRS.

Osobnost kapitána doslova strhávala pozornost. Na Tchaj-wanu vznikl dokonce kreslený příběh, který ho zobrazil jako uplakaného hošíka.

Katastrofa, která stála život nejméně 12 lidí, možná ale s pohřešovanými nakonec více než 30, měla o to větší celosvětový dopad, že Costa Concordia měla na palubě 3200 cestujících z šedesátky zemí a tisícovku členů posádky původem ze čtyřicítky zemí.

Média v Asii, odkud pocházela téměř polovina zaměstnanců lodě, zdůrazňovala odvahu 300 filipínských členů posádky, které mnozí přeživší označili za „anděly“. K tomu se přidalo soucítění široké veřejnosti s cestujícími na lodi v době, kdy plavby po moři přestávají být jen pro bohaté. „Nebyla to loď pro miliardáře, ale pro obyčejné lidi, kteří na plavbu věnovali své úspory,“ poznamenává výzkumník Wolton.

Ředitel zpravodajství a uznávaný moderátor italské televize La Sette Enrico Mentana se přesto ve čtvrtek rozhodl odsunout informace o ztroskotání na konec své večerní zpravodajské relace, aby zabránil tomu, že se z případu stane nekonečná televizní reality show.

Vyjádřil také v tisku politování nad tím, že některá média podle něj padla do různých pastí, povyšovala pověrčivost námořníků na úroveň indicií či prorockých symbolů (vyplutí v pátek 13., nerozbitá láhev šampaňského při křtu lodě českou modelkou Evou Herzigovou v roce 2006) a srovnávala nehodu s katastrofou Titaniku před 100 lety.

Je sice pravda, že mnoho šokovaných cestujících se odvolávalo při líčení paniky v lodi a padajících stolů a příborů na film režiséra Jamese Camerona. Pro moderátora však přesto tyto dvě katastrofy nemají vůbec nic společného. Titanic byl zaoceánskou lodí na své první cestě, ne již šest let používaný parník na krátké plavby, zdůraznil Mentana. Navíc na Titaniku zahynuly tři čtvrtiny z 2000 cestujících a členů posádky a loď ztroskotala uprostřed Atlantiku při nárazu na obří ledovec, ne na pět metrů vysoké skalisko ve Středomoří jako nyní.

Autor: ČTK

22.1.2012 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Gymnazisté chtějí operovat, ne učit

Praha /INFOGRAFIKA/ – Když ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) ohlásila, že do konce roku platy učitelů vzrostou o osm procent, expert na vzdělávací systémy Daniel Münich pro Deník reagoval, že symbolické přilepšení o několik stokorun nic neřeší. „Aby to proměnilo zájem o obor, muselo by jít o zvýšení skokové, kolem deseti tisíc," míní Münich.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies