EU se dohodla na "Klausově" výjimce k Lisabonu

Dohodu potvrdilo i švédské předsednictví EU. Dojednání výjimky si dal jako podmínku k podpisu lisabonské smlouvy o reformě EU prezident Václav Klaus. Bližší podrobnosti o vyjednaném textu zatím nejsou známy.

Česko jako jediná z 27 členských zemí smlouvu o reformě fungování EU zatím neratifikovala. Klaus výjimku požadoval kvůli obavám z možného prolomení takzvaných Benešových dekretů a případných majetkových nároků vysídlených sudetských Němců.

Podle informací ČTK představitelé členských států schválili českou výjimku v podobě, kterou předložilo švédské předsednictví. Klaus již před časem uvedl, že je s původním švédským návrhem spokojen. Podle premiéra Jana Fischera Klaus navíc slíbil, že si už nebude klást další podmínky, které by mohly ratifikaci lisabonské smlouvy odložit. Švédský premiér Fredrik Reinfeldt, který dnešní jednání vede, údajně za dohodu sklidil potlesk unijních státníků.

Švédskem předjednaný text má mít podle informací ČTK z dnešního rána dva odstavce a má být součástí závěrů dvoudenního summitu EU, který v Bruselu začal navečer. Jde o právnický text, jenž na Česko rozšíří už existující výjimku, kterou si dříve v rámci lisabonské smlouvy vyjednaly Polsko a Británie.

První ze dvou odstavců připravených švédským předsednictvím zopakuje závazek členských zemí unie, že ratifikace lisabonské smlouvy skončí ještě letos. Druhý odstavec pak vyjadřuje souhlas členských zemí s českou výjimkou. Podle dostupných informací by výjimka měla být součástí připravované přístupové smlouvy s Chorvatskem, právně by tedy začala platit nejdříve v roce 2011, možná i později.

Ještě před začátkem summitu EU se zdálo, že by přijetí výjimky mohl zkomplikovat postup Maďarska, které hrozilo vetem kvůli případné zmínce o Benešových dekretech, na jejichž základě po druhé světové válce přišla v Československu o svůj majetek kromě sudetských Němců i část Maďarů.

Své výhrady vyjadřovali i Slováci, kteří sice nechtěli stejnou výjimku jako Češi, ale stojí o zmínku v závěrečném textu vrcholné schůzky EU, která by potvrdila, že listina základních práv unie nemá zpětnou účinnost a nemůže tak vést k prolomení Benešových dekretů.

Lisabonskou smlouvu už sice schválili čeští zákonodárci, prezident ji však zatím nepodepsal a nemůže tak ani učinit do rozhodnutí ústavního soudu. Na ten se obrátila skupina českých senátorů, kteří chtějí, aby posoudil soulad smlouvy s českým právním řádem. Jeho jednání je odročeno do 3. listopadu, kdy by mohl padnout konečný verdikt.