VYBERTE SI REGION

Čtvrt století od černobylské záře. Strach trvá

Kyjev /ANIMACE/– Vážně poškozené zdraví, drolící se kosti i krvácení. Na druhé straně – dokázal by svět dál fungovat bez jaderné energetiky?

26.4.2011 3
SDÍLEJ:

ČernobylFoto: www.pripyat.com

„Měl jsem železné zdraví, dnes trpím asi třiceti chorobami. Špatně chodím, kosti se mi drobí na kousky, mám problémy se štítnou žlázou,“ vypráví Volodymyr Palkin – 69letý Ukrajinec, který v černobylské jaderné elektrárně pracoval v době katastrofy.

Nejméně dva měsíce v roce stráví v nemocnici, protože trpí krvácením z hrdla a střev.

Dnes je to přesně čtvrt století od nejhoršího jaderného neštěstí v historii.

O přesném počtu obětí se stále vášnivě debatuje a miliony lidí podle lékařů stále trpí zdravotními problémy, píše agentura AFP. Například ukrajinské úřady odhadují, že pět milionu Ukrajinců, Bělorusů a Rusů katastrofou nějak zdravotně utrpělo. Mnoho z nich stále žije na zamořeném území. Jediným nepopiratelným důsledkem bylo silné zvýšení výskytu rakoviny štítné žlázy. Nejnovější zpráva OSN uvádí 6000 případů této choroby, z nichž 15 bylo smrtelných.

„Během 25 let státní struktury udělaly všechno, aby utajily informace a pomohly jaderné lobby, která je nejmocnější na světě a která si diktuje své vlastní podmínky,“ nadává běloruský lékař a autor studií o Černobylu Jurij Bandajevský. Navíc prý úřady nedělají nic, aby chránily miliony lidí žijících na zamořených územích.

Jiný lékař, Ukrajinec David Belyj, který pracuje ve středisku pro jadernou medicínu, obvinění z nátlaku odmítá.

„Nikdo nám nic nezakazuje. Když zkoumáme četnost výskytu chorob vnitřních orgánů u obětí Černobylu, nenacházíme žádný nárůst ve srovnání s celkovou populací. Tito lidé se dožívají stejně vysokého věku, jako je tomu u ostatních Ukrajinců,“ tvrdí.

Těžký život záchranářů

Těžký život mají bývalí záchranáři. Vláda jim „sesekala“ dávky, které dostávají od státu jako kompenzaci za zdravotní postižení z radiace.

„Bylo mi tenkrát 23 let a plnil jsem svou povinnost. Teď jsem invalida a vlastní země mě hodila přes palubu,“ naříká Leonid Lytvyněnko. Ještě nedávno měl důchod v přepočtu 3500 korun, po zavedení balíku vládních úsporných opatření o tisícovku méně.

Do Černobylu byli v dubnu 1986 svezeni z celého Sovětského svazu. Těsně před rozpadem SSSR sovětské vedení poskytlo záchranářům velkorysé kompenzace, ale chatrné ekonomiky postsovětských států z nich značnou část odkrojily. Prokázat, že zdravotní potíže souvisejí s dávkami záření z Černobylu, je navíc s postupem času stále obtížnější.

„Pro Sověty byli lidé vždy jen potravou pro děla,“ tvrdí Jurij Tokarčuk z ministerstva pro mimořádné situace.

Ochranný sarkofág se nad zničeným reaktorem podle něj stavěl v nesmyslném spěchu. Na výsledku je to znát – musí se stavět nový supersarkofág.

Ani čtvrt století po tragédii není jasné, co se děje ve značné části zničeného čtvrtého reaktoru. Neprozkoumáno zůstává zhruba 40 procent jeho trosek.

„Radiační situace v místě exploze zůstává napjatá,“ přiznává riziko Igor Gramotkin, ředitel elektrárny. Pod netěsným krytem zůstalo zřejmě 95 procent jaderného paliva, tedy 200 tun. S jejich vyjmutím a sanací se počítá až v roce 2015, dokdy má vyrůst supersarkofág.

Autor: Tomáš Procházka

26.4.2011 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

Veslařský svět v černém. V Mařaticích pohřbili nadějného veslaře Michala Plocka

Uherské Hradiště – S juniorským mistrem Evropy i mistrem světa dvaadvacetiletým Michalem Plockem se přišly v pondělí 5. prosince rozloučil na jeho poslední cestě zhruba dvě stovky známých, přátel a rodinných příslušníků do obřadní síně hřbitovu v Uherském Hradišti, Mařaticích. Talentovaný veslař a nástupce Ondřeje Synka byl 28. listopadu nalezen mrtvý v loděnici pražské Dukly, za níž vesloval.

Vědci zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní

Klecany (u Prahy) - Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) v Klecanech u Prahy zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní. Pracoviště je unikátní spektrem nabídky metod řešení poruch spánku, a to nejen v rámci ČR. Řada problémů se léčí nejen podáváním léků, ale zásadní jsou i psychoterapeutické postupy, říká vedoucí oddělení spánkové medicíny Jitka Bušková.

Technik z letounu s fotbalisty: Pád jsme nečekali, nikdo nekřičel

La Paz - Bolivijská vláda začala vyšetřovat podezření na nepravosti při udělení licence místní letecké společnosti LaMia, jejíž letoun minulý týden havaroval v Kolumbii s brazilskými fotbalisty. Příčinou neštěstí, při němž zemřelo 71 lidí, byl zřejmě nedostatek paliva. Informaci, že letadlo mělo udělat mezipřistání na dotankování, potvrdil dnes brazilské televizi Globo i přeživší technik Erwin Tumiri.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies