VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Čtvrt století od černobylské záře. Strach trvá

Kyjev /ANIMACE/– Vážně poškozené zdraví, drolící se kosti i krvácení. Na druhé straně – dokázal by svět dál fungovat bez jaderné energetiky?

26.4.2011 3
SDÍLEJ:

ČernobylFoto: www.pripyat.com

„Měl jsem železné zdraví, dnes trpím asi třiceti chorobami. Špatně chodím, kosti se mi drobí na kousky, mám problémy se štítnou žlázou,“ vypráví Volodymyr Palkin – 69letý Ukrajinec, který v černobylské jaderné elektrárně pracoval v době katastrofy.

Nejméně dva měsíce v roce stráví v nemocnici, protože trpí krvácením z hrdla a střev.

Dnes je to přesně čtvrt století od nejhoršího jaderného neštěstí v historii.

O přesném počtu obětí se stále vášnivě debatuje a miliony lidí podle lékařů stále trpí zdravotními problémy, píše agentura AFP. Například ukrajinské úřady odhadují, že pět milionu Ukrajinců, Bělorusů a Rusů katastrofou nějak zdravotně utrpělo. Mnoho z nich stále žije na zamořeném území. Jediným nepopiratelným důsledkem bylo silné zvýšení výskytu rakoviny štítné žlázy. Nejnovější zpráva OSN uvádí 6000 případů této choroby, z nichž 15 bylo smrtelných.

„Během 25 let státní struktury udělaly všechno, aby utajily informace a pomohly jaderné lobby, která je nejmocnější na světě a která si diktuje své vlastní podmínky,“ nadává běloruský lékař a autor studií o Černobylu Jurij Bandajevský. Navíc prý úřady nedělají nic, aby chránily miliony lidí žijících na zamořených územích.

Jiný lékař, Ukrajinec David Belyj, který pracuje ve středisku pro jadernou medicínu, obvinění z nátlaku odmítá.

„Nikdo nám nic nezakazuje. Když zkoumáme četnost výskytu chorob vnitřních orgánů u obětí Černobylu, nenacházíme žádný nárůst ve srovnání s celkovou populací. Tito lidé se dožívají stejně vysokého věku, jako je tomu u ostatních Ukrajinců,“ tvrdí.

Těžký život záchranářů

Těžký život mají bývalí záchranáři. Vláda jim „sesekala“ dávky, které dostávají od státu jako kompenzaci za zdravotní postižení z radiace.

„Bylo mi tenkrát 23 let a plnil jsem svou povinnost. Teď jsem invalida a vlastní země mě hodila přes palubu,“ naříká Leonid Lytvyněnko. Ještě nedávno měl důchod v přepočtu 3500 korun, po zavedení balíku vládních úsporných opatření o tisícovku méně.

Do Černobylu byli v dubnu 1986 svezeni z celého Sovětského svazu. Těsně před rozpadem SSSR sovětské vedení poskytlo záchranářům velkorysé kompenzace, ale chatrné ekonomiky postsovětských států z nich značnou část odkrojily. Prokázat, že zdravotní potíže souvisejí s dávkami záření z Černobylu, je navíc s postupem času stále obtížnější.

„Pro Sověty byli lidé vždy jen potravou pro děla,“ tvrdí Jurij Tokarčuk z ministerstva pro mimořádné situace.

Ochranný sarkofág se nad zničeným reaktorem podle něj stavěl v nesmyslném spěchu. Na výsledku je to znát – musí se stavět nový supersarkofág.

Ani čtvrt století po tragédii není jasné, co se děje ve značné části zničeného čtvrtého reaktoru. Neprozkoumáno zůstává zhruba 40 procent jeho trosek.

„Radiační situace v místě exploze zůstává napjatá,“ přiznává riziko Igor Gramotkin, ředitel elektrárny. Pod netěsným krytem zůstalo zřejmě 95 procent jaderného paliva, tedy 200 tun. S jejich vyjmutím a sanací se počítá až v roce 2015, dokdy má vyrůst supersarkofág.

Autor: Tomáš Procházka

26.4.2011 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
17 11

Babiš opět zrušil návštěvu České televize. Mám důležitější věci, sdělil

Barbora Strýcová
11 6

Sprosté nadávky, výhrůžky. Strýcová odkryla druhou tvář tenisu

AUTOMIX.CZ

Hammond už zase řídí. Jeho nový stroj jezdí na elektřinu a má extra vychytávku

Od nehody Richarda Hammonda uplynuly dva týdny a slavný moderátor už je dávno doma. A dokonce zase řídí.

DOTYK.CZ

Česká agentura veze z Cannes několik cen. Za kampaň pro časopis, co už nevychází

Čím jsou pro světový film ceny americké filmové akadamie Oscar, tím je pro evropskou reklamu mezinárodní reklamní festival Cannes Lions. Koná se vždy koncem června ve francouzském letovisku Cannes a v posledních letech je na něm úspěšná česká pobočka reklamní sítě Young & Rubicam.

Vyplašená zvěř, zničené porosty. Čtyřkolky dělají vrásky myslivcům

Majitelé čtyřkolek a terénních motorek přídělávají každoročně vrásky myslivcům i správcům lesů. Jejich hlučné stroje totiž plaší zveř a ničí lesní porosty a půdu. V boji proti jejich „řádění" jsou však lesníci i myslivci často bezmocní.

AKTUALIZOVÁNO

Tragická sobota. Na silnicích zemřelo devět lidí, letos nejvíc

Sobotní dopravní nehody si vyžádaly devět lidských životů, což je letos dosud nejvíce v jednom dni. Umírali při nich lidé v autech, motocyklisté, chodci i cyklisté. Dosud byl nejtragičtějším dnem na českých silnicích pátek 16. června, kdy zemřelo šest lidí. Vyplývá to z předběžných policejních statistik.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies