VYBERTE SI REGION

Čtyři roky od masakru. Mladí Norové míří na Utöyu poprvé od řádění Breivika

Utöya (Norsko) – V tmavě zelené zdi někdejší kavárny jsou ještě stále vidět díry po kulkách. Právě tady pravicový extremista Anders Breivik při řádění na ostrově Utøya nedaleko Osla zabil největší počet lidí.

6.8.2015 20 AKTUALIZOVÁNO 6.8.2015
SDÍLEJ:

Na norském ostrově Utøya, kde terorista Anders Breivik před čtyřmi lety povraždil 69 lidí, se letos poprvé od masakru bude konat letní tábor sociálních demokratů, kteří byli cílem tehdejšího útoku.Foto: ČTK/AP/Bendiksby

Čtyři roky poté se na norský ostrov vrací tábor mládežnického křídla Norské strany práce (AUF), který byl terčem tehdejšího útoku. Zájem je větší než kdykoliv předtím. Až do neděle bude Utøya hostit více než tisíc účastníků, mezi nimi i několik svědků někdejších krvavých událostí. Jedním z těch, kteří doufají, že letošní zážitky pomohou vytlačit hrozivé vzpomínky je 
i Rebecka Randalová. „Nepamatuji si Utøyu, jaká byla předtím, pamatuji si, co se stalo v roce 2011," svěřila se stanici NRK s tím, že je na návrat připravená. „Pro ty, kteří jsou o něco starší, nevypadají čtyři roky jako dlouhá doba. Ale pro nás mladší je to skoro jako věčnost," míní.

Ne všichni přeživší to ale vnímají stejně. „Čtyři roky je pro hodně lidí příliš krátká doba. Nemyslel jsem si, že moje reakce bude tak silná, ale je to tak," řekl stanici NRK jedenadvacetiletý Viljar Hanssen, který masakr přežil i přesto, že jej střelec zasáhl do hlavy.

Šéf mladežnické organizace AUF Mani Hussaini, který ztělesňuje Breivikem nenáviděný multikulturalismus vzkázal, že má plné pochopení pro všechny, kteří se na návrat necítí. Klíčové je ale podle něj ukázat, že komunita tehdejší útok ustála.

„Pracovali jsme na tom, abychom si náš ostrov vzali zpátky. Letní tábor na Utøye je nový a důležitý krok," napsal Hassaini v otevřeném dopise na stránkách AUF. Návrat na ostrov byl podle něj plánován od začátku.

Některé budovy prošly za čtyři roky rozsáhlou rekonstrukcí a přibylo i několik nových. Masakr tu připomíná památník v podobě kovového kruhu, do nějž jsou vyryta jména obětí a jejich věk.

Úpravy, které se rodily 
v často bouřlivých diskusích 
s pozůstalými, celkem vyšly zhruba na 45 milionů norských korun (135 milionů korun).
Na ostrově jsou ale i stavby, které organizátoři tábora z piety zanechali v původním stavu. Patří mezi ně i zmíněná kavárna, která zůstává pro veřejnost zavřená. Dovnitř smějí jen ti, kteří na místě ztratili své blízké.

Náplň tábora má být obdobná jako v předchozích letech. Levicová mládež má vedle debat o politice na programu i zábavu, jako je fotbal nebo volejbal.
Bezpečnostní opatření jsou ale mnohem přísnější než dřív. Zavazadla všech účastníků mají po příjezdu projít prohlídkou, okolí ostrova střeží policejní hlídky. Nepříjemnou minulost navíc v úterý připomenula výhrůžka bombou na univerzitě v Oslu, 
i když se nakonec ukázala jako falešná.
Breivik, který si nyní odpykává trest ve výši 21 let 
s možností nekonečného prodlužování, povraždil 22. července 2011 celkem 77 lidí.
Prvních osm zabil při bombovém útoku ve vládní čtvrti v Oslu, poté se v převlečení za policistu vydal zabíjet na Utøyu, kde bylo v té době na 600 účastníků mládežnického tábora AUF.

Autor: Martin Dohnal

6.8.2015 VSTUP DO DISKUSE 20
SDÍLEJ:
děti na základní škole
1 14

Stát bude platit školy asi podle počtu odučených hodin, ne žáků

Europoslanec Pavel Telička.
15 9

Telička se stal místopředsedou Evropského parlamentu

AKTUALIZOVÁNO

Itálii postihla série silných zemětřesení

Řím - Střední Itálii dnes postihla série silných zemětřesení. Podle seismologického střediska EMSC měly sílu od 5,3 do 5,7 stupně. Informace o případných obětech zatím nejsou k dispozici, první menší škody ale hlásí město Amatrice, které ničivé zemětřesení o síle 6,2 stupně postihlo loni v srpnu.

Poláci o olympiádě v Krkonoších: Velká šance, jakkoli se to může zdát bláznivé

Vášnivé diskuse rozpoutalo prohlášení polských měst Karpacz a Szklarska Poreba uspořádat zimní olympijské hry 2030 v Krkonoších, společně s českými středisky.

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Ani pití, ani lék. Do jaké škatulky patří lázeňské prameny, doposud nikdo v Česku nerozlouskl. Neví se ani, jestli a jak fungují. Pojišťovny přitom posílají na léčbu minerální vodou a rašelinou miliardy. Což se jim nelíbí. „Nejradši bychom výdaje na lázeňství škrtli," přiznal šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. To by se ale mohlo brzy změnit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies