VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dějiště jaderné katastrofy v Černobylu láká turisty

Černobyl - Čtvrt století po výbuchu jaderného reaktoru v elektrárně v ukrajinském Černobylu zažívá uzavřená zóna kolem místa katastrofy turistickou konjunkturu. Ročně tam přijíždějí tisíce návštěvníků. A pořadatelé spoléhají na další magnet pro turisty – mistrovství světa ve fotbale v roce 2012, napsala agentura DPA.

25.4.2011 2
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK

Svůj malý, žlutý měřič radioaktivního záření má průvodce turistů Mykola Fomin v uzavřené zóně kolem černobylské elektrárny vždy u sebe. V maskovacím oděvu vypadá čtyřiadvacetiletý Ukrajinec spíše jako voják. „Přečtěte si pozorně bezpečnostní pravidla a podepište je,“ říká Fomin, než se se skupinou turistů vydá autobusem na prohlídku zamořené oblasti. To, že se s požehnáním ukrajinské vlády 25 let po dosud nejhorší havárii v dějinách jaderné energetiky nyní rozvíjí kolem místa, kde se odehrála, jakási hromadná turistika, ho nechává chladným.

„Za jeden den tady, v uzavřené zóně, vás zasáhne stejná dávka záření jako při transatlantickém letu mezi Evropou a USA,“ odpovídá Fomin těm, kdo na takové výlety pohlížejí skepticky. V názorech ohledně smyslu extrémních výletů po radioaktivní oblasti se rozcházejí i ti, kdo katastrofu přežili. Přece jen je Černobyl místem, z něhož vzešly smrt, rakovina a další těžké nemoci pro desetitisíce lidí.

Mimo úzký sektor kolem jaderné elektrárny žijí v ostatních částech třicetikilometrové uzavřené zóny ještě lidé – převážně důchodci. Když 26. dubna 1986 explodoval čtvrtý reaktor černobylské elektrárny, nebyl Fomin sice ještě ani na světě; zaměstnanec Černobylinterin­formu, jak se jmenuje společnost se 16 spolupracovníky, toho nicméně o katastrofě všelicos přečetl a mluvil o ní s některými z téměř 8000 lidí, kteří tu ještě pracují nebo žijí.

„Chceme co nejpodrobněji a nejautentičtěji osvětlit tu havárii v Černobylu,“ říká Fomin před reaktorem. Kolos je nyní nouzově chráněn obrovským ochranným sarkofágem z oceli a betonu a obehnán zdí a ostnatým drátem. Zdržet se na tomto místě je povoleno jen na pár minut, protože radiace je tu nadále mimořádně vysoká a zdraví nebezpečná. Návštěvníci mají dýchací masky a rukavice na ochranu před radioaktivním prachem.

Jen na zvláštní povolení

Do uzavřené zóny kolem elektrárny s celkem čtyřmi reaktorovými bloky, z nichž poslední byl definitivně zastaven teprve v roce 2000, smějí jen návštěvníci se zvláštním povolením. Bydlet se tam nesmí – stejně jako v někdejším socialistickém vzorovém městě Pripjať, vzdáleném od reaktoru asi dva kilometry. Sovětské panelákové sídliště, v němž kdysi žilo 50.000 lidí – většinou mladých rodin – je stále mimořádně střeženo. Dodnes je totiž vysoce radioaktivní a zůstane navždy neobyvatelné.

„Mnoho rodin tu tehdy mělo ty nejlepší podmínky v celém Sovětském svazu, školky, školy, zařízení pro volný čas a plné obchody,“ říká Fomin. Mluví smutným hlasem na místě konání oslav, před opuštěnými kolotoči jako svědky někdejší dětské radosti. Zónu, která zahrnuje i části Běloruska, navštíví ročně kolem 7000 lidí. Všude se rozpadají opuštěné domy zarůstající houštinami. Stále se opakují žluté cedule varující před radioaktivitou.

Z ukrajinského hlavního města Kyjeva pořádá Arsenij Finberg autobusové zájezdy do zóny vzdálené kolem 100 kilometrů. „Je to přirozeně určitá forma extrémní turistiky,“ říká osmadvacetiletý šéf cestovní agentury. Poměr návštěvníků ze Západu a z bývalého Sovětského svazu je podle něj vyrovnaný, asi půl na půl. Platí mezi 500 a 3000 hřiven (zhruba 1100 až 6650 korun) za osobu, podle počtu cestujících ve skupině. Vyšší ceny platí pro západní turisty, například z Německa, USA a Británie.

Finberg se odvolává na oficiální linii ministerstva pro mimořádné situace, jehož ministr Viktor Baloga výslovně doporučuje zájezdy do Černobylu jako atrakci. Na podzim Baloga povolil „řádně organizovanou a systematickou“ turistiku.

Oblíbená počítačová hra

Ukrajina a Polsko budou napřesrok spolupořadateli fotbalového mistrovství Evropy. Nejen kvůli Euru 2012 a výročí katastrofy má ale černobylská turistika konjunkturu, říká Finberg. Také na Ukrajině oblíbená počítačová hra S.T.A.L.K.E.R, v níž se v zakázané zóně honí zářící monstra, je podle něj pro mnoho lidí popudem k návštěvě dané oblasti. Poptávka je prý vyšší než počet vydaných návštěvních povolení. Žádné nestvůry tam ale nejsou.

Přesto je ale například v kyjevském muzeu Černobylu dobře vidět, jak ničivě působí radiace na nenarozený život. Mezi mnoha děsivými exponáty je i deformovaný potracený plod štěněte. Celkově vzbuzuje expozice s mnoha fotografiemi dokumentujícími lidské utrpení v důsledku černobylské katastrofy dojem válečného muzea. Finberg zdůrazňuje, že návštěva tohoto muzea je pro zájemce z řad návštěvníků Ukrajiny prvním a zřejmě i nejdůležitějším místem připomínky černobylské katastrofy.

Autor: ČTK

25.4.2011 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Martin Kratochvíl.

Týdenní zkrat: Peníze jsou, my nebudeme

Vyšetřování útoku v Manchesteru. Vrahem je Salman Abedi
21

Policie zveřejnila snímky manchesterského vraha z bezpečnostních kamer

Fenomén drony: umějí toho víc, než jim můžeme dovolit

/VIDEO, FOTOGALERIE/- Člověk vždy snil o létání. A jen se odlepil od země, začal přemýšlet, že by stroj mohl létat bez něho. Myšlenka bezpilotních letounů je tu od počátků letectví. Dnes jsou drony samostatnou, progresivní a diskutovanou kategorií, která v sobě spojuje létání malé i velké.

Jsem prostě nejlepší. Donald Trump se před odletem ze summitu pochválil

Kdyby si americký prezident k projevu před americkými vojáky na základně Sigonella, kde se s nimi setkal, než nastoupil do letadla směr Washington, pustil známý hit českého zpěváka Leška Semelky „Jsi prostě nejlepší", byl by to stylový podkres jeho vystoupení.

Unikátní staročeské trhy může ohrozit EET

Buty i Jablkoň. Ale především desítky stánků se zapomenutými řemeslya staročeskými specialitami. To jsou Staročeské trhy v Turnově. Konají se tradičně poslední květnový víkend. Ale snad ne naposled.

Sáblíková po třicetinách: Trochu mě překvapuje, jak ten čas letí

„Ten čas ale letí," uznává Martina Sáblíková. Česká hvězda se během kariéry vypracovala v legendu světového rychlobruslení. Dokázala vybojovat pět olympijských medailí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies