VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nacista Demjanjuk je Německu, kde bude souzen

Berlín/Mnichov – Letadlo s bývalým nacistickým dozorcem Johnem Demjanjukem dnes přistálo na letišti v Mnichově.

12.5.2009
SDÍLEJ:

Válečný zločinec John Demjanjuk na letišti v USA krátce před převozem do Německa.Foto: Foto Reuters

Devětaosmdesátiletý Demjanjuk byl do Německa deportován ze Spojených států, aby se zpovídal pro podezření ze zločinů za druhé světové války. Šlo by zřejmě o poslední podobný proces v Německu.

Demjanjuk sloužil za války jako dozorce nacistického vyhlazovacího tábora Sobibor na území dnešního Polska, kde se údajně podílel na smrti nejméně 29.000 Židů. V táboře prý osobně vodil Židy do plynových komor. Do Německa byl údajný zločinec vydán z USA, kde získal občanství, na základě německého zatykače po dlouholetých právních tahanicích. Vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a vysokému věku je však otázkou, zda proces dospěje až k rozsudku.

Demjanjuk všechna obvinění z válečných zločinů, jimž čelí řadu let, popírá. Demjanjuk pochází z Ukrajiny a po druhé světové válce odešel do USA a získal tamní občanství. Popírá, že sloužil jak dozorce tábora, a tvrdí, že byl v roce 1942 jako voják Sovětské armády Němci zajat.

KDO JE JOHN DEMJANJUK
  • Narodil se jako Ivan Mykolajovyč Demjanjuk 20. dubna 1920 v malé vesničce na Ukrajině. V roce 1951 se odstěhoval do USA a v roce 1958 získal americké občanství a přejmenoval se na John Demjanjuk. V Clevelandu pracoval jako automechanik ve Fordových závodech.
  • V 70. letech byl bývalým vězněm koncentračního tábora v Treblince označen za sadistického dozorce přezdívaného "Ivan Hrozný", který se údajně za války dopouštěl zvěrstev na židovských vězních tohoto tábora. V roce 1981 byl zbaven amerického občanství, o pět let později byl vydán do Izraele, kde byl v roce 1988 odsouzen k trestu smrti za své údajné působení v Treblince. Izraelský nejvyšší soud ale nakonec v roce 1993 rozsudek zrušil, neboť se nepodařilo prokázat, že "Ivan Hrozný" byl skutečně Demjanjuk.
  • Demjanjuk se po osvobozujícím rozsudku vrátil do USA a v roce 1998 mu bylo navráceno americké občanství. V roce 2002 byl ale amerického občanství zbaven podruhé, když soud dal za pravdu tvrzení americké vlády, že byl za druhé světové války strážným v nacistických vyhlazovacích a koncentračních táborech a že to po válce zatajil v žádosti o americké občanství. Nebyl ale deportován, protože ho žádná země nechtěla přijmout.
  • Americké ministerstvo spravedlnosti se opíralo o německé dokumenty archivované v bývalém Sovětském svazu, podle nichž Demjanjuk působil po výcviku v polských Trawnikách jako strážce v koncentračních a vyhlazovacích táborech Sobibor, Majdanek nebo Flossenbürg. Demjanjuk veškerá obvinění popřel s tím, že sám byl v roce 1942 jako voják Rudé armády Němci zajat. Právě v zajetí se ale podle vyšetřovatelů dobrovolně přihlásil do nacistických služeb, o čemž svědčí jeho údajná legitimace.
  • U německého soudu byla letos v březnu na Demjanjuka podána obžaloba, podle které se od března do konce září 1943 ve vyhlazovacím táboře Sobibor na území dnešního Polska podílel na smrti nejméně 29.000 Židů, které podle obžaloby osobně vodil do plynových komor.- Do Německa byl již málem deportován letos v polovině dubna, kdy si pro něho přijeli agenti přistěhovaleckého úřadu a na invalidním vozíku ho již
  • dopravili na letiště. Odvolací soud ale deportaci na poslední chvíli zastavil, aby prozkoumal jeho zdravotní stav, ale 1. května federální odvolací soud odklad deportace zrušil.
  • Demjanjuk je na prvním místě seznamu deseti nejhledanějších nacistických válečných zločinců Střediska Simona Wiesenthala.
Nejhledanější váleční zločinci ze seznamu Simona Wiesenthala
  • John Demjanjuk (USA)
  • Sándor Képíró (Maďarsko) - Příslušník maďarské policie je podezírán z podílu na hromadné popravě více než 1200 civilistů v srbském Novém Sadu v roce 1942. V roce 1944 a 1946 byl odsouzen maďarskými soudy za spoluúčast na masakrech, ale po válce uprchl do Argentiny. V roce 1996 se vrátil do Maďarska, kde tamní soud rozhodl, že nelze vykonat dávné rozsudky. Maďarské soudy ale zahájily nové vyšetřování.
  • Milivoj Ašner (Rakousko) - Chorvatský velitel policie se údajně aktivně účastnil pronásledování a deportací stovek Srbů, Židů a Romů. Rakousko ho odmítá vydat do Chorvatska.
  • Soren Kam (Německo) - Bývalý člen dánské odnože SS je viněn ze smrti dánského novináře Carla Henrika Clemmensena v roce 1943. Po válce uprchl do Německa, kde získal občanství. Soudy v Bavorsku jeho vydání do Dánska zatím úspěšně brání.
  • Klaas Carl Faber (Německo) - Sloužil jako člen tajné služby SD v Nizozemsku, kde byl po válce odsouzen k trestu smrti za vraždy vězňů v táborech Westerbork a Groningen v roce 1944. Trest mu byl později zmírněn na doživotí, ale v roce 1952 se mu podařilo uprchnout z vězení a zmizel pravděpodobně v Německu.
  • Heinrich Boere (Německo) - Člen komanda SS "stříbrná jedle", který zabil tři nizozemské civilisty. Po válce uprchl do Německa a roku 1949 byl v Nizozemsku v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti. Ze stejných zločinů byl obžalován u soudu v Dortmundu loni v dubnu.
  • Károly (Charles) Zentai (Austrálie) - Údajně se podílel na pronásledování a vraždění židů v Budapešti roku 1944. V roce 1950 emigroval do Austrálie a Maďarsko požaduje jeho vydání. Loni soud rozhodl o tom, že může být vydán do Maďarska, jeho právníci se odvolali.
  • Michail Gorškov (Estonsko) - Údajně je zodpovědný za smrt několika Židů v Bělorusku. V současnosti je vyšetřován v Estonsku, dříve žil v USA, nyní je místo jeho pobytu neznámé.
  • Algimantas Dailide (Německo) - Coby příslušník litevské policie pomáhal za války chytat Židy, kteří byli poté popravováni. USA jej vydaly do Litvy, kde byl odsouzen, výkon trestu nicméně nenastoupil.
  • Harry Männil (Venezuela) - Člen estonského policejního sboru napomáhal chytat židovské obyvatele a komunisty. Většina z nich poté skončila násilnou smrtí. Estonská prokuratura kvůli nedostatku důkazů proti němu zastavila trestní stíhání. Má oficiální zákaz vstupu do Spojených států.
  • V posledních letech byli hledáni i další nacističtí váleční zločinci například: Alois Brunner - Blízký spolupracovník hlavního organizátora takzvaného konečného řešení židovské otázky Adolfa Eichmanna je podezřelý, že se v Řecku, Maďarsku a Francii podílel na deportacích Židů do vyhlazovacích táborů. Po válce se mu podařilo uprchnout a v nepřítomnosti byl odsouzen několika zeměmi. Azyl mu údajně poskytla Sýrie.
    Aribert Heim (Rakousko) - "Doktor Smrt" prováděl pokusy na lidech a zavraždil stovky vězňů v Mauthausenu, Buchenwaldu a v Sachsenhausenu. Po válce byl zadržen, ale později byl propuštěn a v roce 1962 zmizel. Od té doby se objevilo mnoho spekulací, zda je vůbec naživu nebo kde se skrývá, a postupně se stal nejhledanějším nacistickým válečným zločincem na seznamu Střediska Simona Wiesenthala. Letos v únoru se objevily informace, že zemřel v Káhiře v srpnu 1992 na rakovinu.

    Autor: ČTK

    12.5.2009 VSTUP DO DISKUSE
    SDÍLEJ:
    Dálnice D8, ministr dopravy Ťok, premiér Sobotka
    3 20

    Buďte trpěliví, prosí řidiče Ťok

    Petici, kterou sepsal  před dvěma týdny  Jiří Míka z Berouna,  už podepsaly tisíce lidí.
    20

    Počet odpůrců protikuřáckého zákona roste

    Římu došla trpělivost, za koupání ve fontáně pokuta až 12 tisíc. A v Česku?

    /VIDEO/ Léto je v plném proudu. Lidé se chystají na dovolené a i počasí napříč Evropou výletníkům přeje. V Paříži dokonce kvůli tropickým teplotám vyhlásili nouzový stav. Turisté tak při vysokých teplotách hledají útočiště především v útrobách památek či u fontán. Jenže takové osvěžení může nakonec přijít pěkně draho.

    Aktivista Franc: Bez tlaku občanské společnosti by protikorupční zákony nebyly

    /ROZHOVOR/ Iniciativa Rekonstrukce státu bude už brzy bilancovat své více než čtyřleté snažení. Jejím cílem bylo lobbovat za zákony, které mají největší protikorupční potenciál. Deník o nich hovořil s jednou z nejvýraznějších tváří iniciativy Pavlem Francem.

    KLDR nařídila popravit někdejší jihokorejskou prezidentku

    Zosnovali spiknutí s cílem zabít severokorejského vůdce Kim Čong-una. Takový důvod uvedla Severní Korea k vydání příkazu „popravy" bývalé jihokorejské prezidentky Pak Kun-hje a šéfa špionů Jižní Koreje I Pjong-hoa. Pchjongjang proto žádá Soul, aby mu oba obviněné vydal.

    Stížností na zubaře přibývá, lidem vadí špatná čeština a drahé služby

    Jsme zahlceni stížnostmi od pacientů, hlásí Česká stomatologická komora. Každý měsíc jich prý dostanou několik. Stížnosti směřují hlavně na kolegy z cizích zemí. Důvody: zubaři nerozumí dobře česky, další lidem nutí příliš drahé výkony. U některých lékařů se navíc provalilo, že nemají specializaci, kterou uvádějí na vizitce. To by mělo skončit, slibují stomatologové.

    Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
    Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
    Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
    VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
    Marketingové podmínky. Cookies