VYBERTE SI REGION

Světový den zdraví je letos věnován zdravotní bezpečnosti

ŽENEVA - Letošní Světový den zdraví, který se každoročně slaví 7. dubna, je věnován tématu mezinárodní zdravotní bezpečnosti. Hlavním cílem kampaně je podle zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) zlepšit připravenost jednotlivých zemí tak, aby byly schopny reagovat i na náhlé a prudké zdravotní krize obyvatelstva.

5.4.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Martin Divíšek

Významný den má podle WHO upozornit zejména na skutečnost, že se infekční choroby jako například syndrom získaného selhání imunity (HIV/AIDS), ptačí chřipka či akutní onemocnění dýchacích cest (SARS) v dnešním globalizovaném světě šíří rychleji než dříve. Zdraví však také ohrožují války, teroristické útoky, přírodní katastrofy, chudoba či klimatické změny.

Aby se jednotlivé země mohly s těmito hrozbami vypořádat, musejí zlepšit své systémy zdravotnictví, říká zpráva WHO. Podle ní však byly v tomto směru učiněny již první kroky, například novelizace mezinárodních zdravotních regulí, které vstoupily v platnost počátkem letošního roku.

K hlavním výzvám "v evropském regionu WHO", do něhož organizace zahrnuje i středoasijské republiky, prý patří boj s infekčními nemocemi - ptačí chřipkou, tuberkulózou, epidemií HIV/AIDS -, ale také připravenost na přírodní katastrofy, jako jsou vedra, sucha, povodně či zemětřesení.

Zpráva Hrozby a výzvy pro zdravotní bezpečnost v evropském regionu WHO z počátku dubna varuje před nebezpečím pandemie ptačí chřipky především v Rusku a středoasijských republikách Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Tádžikistánu. Právě tyto země již od roku 2004 musejí v souladu s mezinárodními zdravotními regulacemi připravit svá zdravotnictví tak, aby mohla pružně a efektivně reagovat na možný výskyt nového viru pandemické ptačí chřipky.

K velkým ohrožením v regionu znovu patří též tuberkulóza, jíž v roce 2005 v Evropě onemocnělo 445.000 lidí, z nichž 66.000 zemřelo. V mnoha zemích střední a východní Evropy a v členských zemích Společenství nezávislých států (tvořeného 12 bývalými sovětskými republikami) se podle WHO tuberkulóza vymyká kontrole. Hlavním rizikem účinné kontroly TBC je prý vysoký výskyt odolného typu tuberkulózy, která je odolná vůči obvyklé léčbě.

Přetrvávajícím problémem v mnoha částech evropského regionu je také onemocnění HIV/AIDS. WHO odhaduje, že na konci roku 2005 žilo v 52 zemích celkem 2,32 milionu HIV pozitivních lidí. Ve třech evropských zemích (v Estonsku, Ruské federaci a na Ukrajině) prý HIV postihuje více než procento z celkové populace. V porovnání s jinými zeměmi východní Evropy však situace v Česku již podle dřívějšího vyjádření expertů není tak dramatická, přestože i zde počet nových případů mírně stoupá. Odborníci to přičítají dobrým službám pro drogově závislé, zejména programům výměny použitých jehel.

Vedle efektivního potírání nemocí apeluje WHO i na lepší připravenost jednotlivých zemí na přírodní i člověkem zapříčiněné katastrofy. Od roku 1990 prý bylo do světové databáze katastrof (Emergency Disasters Database) zařazeno téměř 1500 takových událostí, které zasáhly více než 42 milionů lidí v evropském regionu.

Největší daň si prý na životech vybraly vlny veder a zemětřesení. V roce 2003 zapříčinila vlna veder v západní Evropě smrt 35.000 lidí, z toho 15.000 lidí zemřelo jen ve Francii. K úmrtím prý docházelo hlavně z toho důvodu, že horko se zejména u starých lidí stalo "spouštěčem" mrtvic a kardiovaskulárních chorob. Většina měst ve Francii, Německu, Itálii a Španělsku po roce 2003 vypracovala národní plán, který by zbránil úmrtím při případné další vlně veder systémem včasného varování, připomíná zpráva.

Nezanedbatelná rizika pro lidské zdraví představují v posledních letech i změny klimatu. Nové scénáře jak této hrozbě čelit vypracoval Mezinárodní panel pro změnu klimatu (IPCC).

5.4.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies