VYBERTE SI REGION

Vodní srážky umožňují mikroorganismy

Washington - Bakterie proklínaná zemědělci nezpůsobuje pouze skvrnitost listů, ale je také rozhodujícím faktorem pro tvorbu deště a sněhu. Vyplývá to z nové studie amerických vědců, zveřejněné časopisem Science.

4.3.2008
SDÍLEJ:

Za vodní srážky může bakterie. Ilustrační foto.Foto: profimedia.cz

Aby se z mlžného mračna snesly k zemi kapky deště nebo sněhové vločky, musí se voda v mraku vysrážet.

Děje se tak díky drobounkým tělískám nazývaným kondenzační jádra. Doposud se mělo za to, že jsou tvořena převážně částečkami nerostného původu, i když je známo, že stejnému účelu mohou sloužit i vzdušné mikroorganismy – bakterie, řasy či houby.

A právě tyto mikroorganismy přitom způsobují, že často sněží i tehdy, když se teploty pohybují jen kolem nuly.

Vědci z Louisiana State University v Baton Rouge prostudovali vzorky sněhu z celého světa odebrané v různých nadmořských výškách.

Zjistili, že tyto „srážkotvorné“ mikroorganismy jsou v 69 až stu procentech vzorků, a to i v těch z Antarktidy. Za déšť i sníh tedy vděčíme tomuto „vzdušnému planktonu“ v mnohem vyšší míře, než kolik se dosud předpokládalo.

„Bakterie jsou zdaleka nejúčinnější sněhohotvorná kondenzační jádra,“ konstatoval vedoucí univerzitního týmu, mikrobiolog Brent Christner, citovaný stanicí CNN. „Je načase, aby vědci zabývající se atmosférou a klimatem začali přemýšlet o možných implikacích.“

Nejrozšířenější z nich je bakterie Pseudomonas syringe, způsobující nekrózu, neboli skvrnitost listů.

Tento parazit dokáže narušit buněčnou stěnu rostlin tím, že ji zmrazí – stejný mechanismus způsobuje, že se v mraku vytvoří vločky, i když nemrzne. Správci lyžařských parků ji ostatně již léta používají při výrobě umělého sněhu.

Plodiny naočkované touto bakterií a vysazené v suchých oblastech by podle Christnera dokonce mohly přispět k větším dešťovým srážkám.

Autor: Michal Olbrich

4.3.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO
Hranická propast.

Potvrzeno: Hranická propast je nejhlubší na světě!

Hranice – Hranická propast je oficiálně nejhlubší propastí na světě s naměřenou hloubkou 404 metrů pod vodou.

Dva ze tří největších akvaparků v Česku jsou v zisku

Zdání, které vyvolávají plná parkoviště před velkými akvaparky, neklame. O platící klienty zde nemají nouzi. Například čestlický Aquapalace loni napočítal přes 820 tisíc návštěvníků a byl tak pátou nejvyhledávanější atrakcí v Česku. Termální Aqualand Moravia u Novomlýnských nádrží navštívilo 710 tisíc lidí.

Soudce podal ústavní stížnost proti důtce za hanění uprchlíků

Brno - Liberecký soudce Miloš Zbránek podal k Ústavnímu soudu v Brně stížnost proti důtce, kterou mu letos v červnu udělil kárný senát Nejvyššího správního soudu za dva internetové dehonestující články o migrantech. Zatím není jasné, kdy se bude Ústavní soud stížností zabývat, řekla dnes jeho mluvčí Miroslava Sedláčková.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies