VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Disident píše Zemanovi: Zval jste muže, co uzákonil mučení

Taškent - Do Prahy měl přijet člověk, který "vydal příkaz střílet do vlastních lidí a uzákonil mučení a vraždy oponentů svého režimu". V otevřeném dopisu českému prezidentovi Miloši Zemanovi to napsal uzbecký disident Muhammad Solich.

13.2.2014 30
SDÍLEJ:

Prezident Miloš ZemanFoto: Deník/Martin Divíšek

Exilový uzbecký spisovatel byl koncem roku 2001 na uzbecký zatykač zadržen v Praze, po intervenci tehdejšího prezidenta Václava Havla byl po dvou týdnech propuštěn. S Havlem se tehdy Solich osobně setkal.

V otevřeném dopise Zemanovi, který zveřejnil exilový web uzbecké opozice Ozodagon ještě před zprávou o odkladu Karimovovy návštěvy, se Solich pozastavuje nad prezidentovými výroky, jimiž reagoval na kritiku Karimovova pozvání.

Zeman svým kritikům popřál "více informovanosti a méně pokrytectví". Podle uzbeckého disidenta to byla reakce velmi neobvyklá pro politika ze země, která si "lidských práv cení jako národního bohatství".

Zkušenost s celou v Praze

Oponenti Karimova "s jeho režimem bojují ve strašlivých podmínkách izolace, štvanic, mučení a trvalého nebezpečí smrti, ať jsou v Uzbekistánu nebo v cizině," píše v otevřeném dopisu Solich. "Žádný politik na Západě pochopitelně neopomíjí lidská práva a demokratické hodnoty. Když ale dojde na praktickou politiku, slova a činy lídrů se bleskurychle rozcházejí," konstatoval.

Pětašedesátiletý Solich, který počátkem 90. let proti Karimovovi neúspěšně kandidoval v prezidentských volbách, byl v Praze zadržen kvůli uzbeckému zatykači. Někdejší vůdce hlavní opoziční strany Erk byl v Taškentu stíhán pro podezření z terorismu s trestní sazbou 15,5 roku. Do Prahy v roce 2001 přijel na pozvání Svobodné Evropy.

Po dvou týdnech věznění v pražské cele byl propuštěn a žádost o vydání do Uzbekistánu byla zamítnuta. Tehdejší prezident Havel se o jeho kauzu intenzivně zajímal a intervenoval na ministerstvech vnitra a spravedlnosti. Po Solichově propuštění z vazby ho prezident Havel přijal k osobnímu rozhovoru.

"Na tohoto člověka vzpomínám s ohromnou úctou a vděčností," napsal Solich, který Havla označuje za "muže s lvím srdcem". Takoví lidé "nejsou jen pýchou vlastních národů, ale hrdostí celého lidstva, i naší hrdostí. Měl byste na to pamatovat," uvedl v otevřeném dopisu Zemanovi.

Autor: ČTK

13.2.2014 VSTUP DO DISKUSE 30
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Fanoušci brněnské Komety slaví gól. Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
31

Vztek fanoušků Komety. Za lístek zaplatí o 280 korun víc než příznivci Hradce

Jaroslav Faltýnek a Andrej Babiš
24

Za střet zájmů by měl platit Agrofert, vzkazují soukromí zemědělci

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Vinni! Policisté, co zasahovali proti útočnici ze Smíchova, vyslechli trest

Obvodní soud pro Prahu 1 uznal ve čtvrtek vinnými dva policisty, kteří zasahovali proti Michelle Sudků poté, co chtěla zabíjet v kavárně na pražském Újezdě. Potrestal je trestním příkazem. Informaci České televize v úterý potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1. Konkrétní druh ani výši trestu soud nezveřejní, dokud nebude výsledek sdělen účastníkům řízení. Oba policisté mohou proti rozhodnutí podat odpor, v tom případě by soudkyně musela nařídit hlavní líčení.

AKTUALIZOVÁNO

Valachová ocenila in memoriam šikanovanou učitelku z Třebešína

Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) dnes v Senátu in memoriam ocenila šikanovanou učitelku Ludmilu Vernerovou ze Střední průmyslové školy Na Třebešíně v Praze, která zemřela loni v lednu. Plaketu Františky Plamínkové převzala její dcera Kateřina. Valachová tak chce dát symbolicky najevo své odhodlání bojovat se šikanou a přispět k bezpečnějšímu prostředí ve školách.

Azylová loterie v Německu? V Berlíně uspěje jen čtvrtina žadatelů

Jestli běženec v Německu dostane azyl či nikoli, nezáleží jen na jeho individuálním osudu, ale také na tom, ve které spolkové zemi o ochranný status požádá. Vyplývá to ze studie univerzity v jihoněmecké Kostnici. Zatímco v západoněmeckém Sársku v letech 2010 až 2015 uznaly úřady až 70 procent žádostí o azyl, v Berlíně to byla jen asi čtvrtina.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies