VYBERTE SI REGION

Dnešní EU? V roce 1979 to byl zázrak, říká poslanec veterán

Štrasburk – Podobný unikát byste v Evropském parlamentu nenašli. V jeho lavicích zasedal Němec Hans-Gert Pöttering nepřetržitě od roku 1979, kdy občané vybírali europoslance poprvé v přímých volbách. Včera se zúčastnil svého posledního plenárního zasedání – ve volbách pro další pětileté období, které se 
u nás konají 23. a 24. května, už kandidovat nebude.

18.4.2014 9
SDÍLEJ:

Hans-Gert Pöttering a Jose Manuel Barroso v roce 2007.Foto: čtk

Na pětatřicetiletou europoslaneckou dráhu se vystudovaný politolog a právník vydal po krátké vědecké a akademické kariéře. Politický život spojil především s německou stranou CDU, patří k podporovatelům kancléřky Angely Merkelové, v europarlamentu hájí tento jeho bývalý předseda barvy Evropské lidové strany.

„V roce 1979 byla Evropa rozdělená, moje vlast byla rozdělená. Teď je Německo jednotné a Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Česko, Slovensko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Slovinsko a Chorvatsko jsou členy EU. V roce 1979 bych si o něčem takovém myslel, že by to musel být zázrak," zhodnotil Pöttering pro portál Euronews část cesty, kterou Evropa za dobu jeho poslancování ušla.

Ve své nedávno vydané biografii vyzdvihuje na EU „hledání kompromisů místo dělání kraválu". „To, že máme v Evropě mír, je velký dar," říká.
Europoslanci včera ve Štrasburku zasedali naposledy, jejich mandát skončí prvního července, kdy ho předají svým nástupcům.
„Tentokrát je to jiné," láká jedno z hesel voliče, aby 
v květnu přišli hlasovat v eurovolbách, které účastí za národními volbami zaostávají.

Boj o pravomoce?

Rozdíl nebude jen v počtu zvolených europoslanců – bude jich o 15 méně. Místo nynějších 766 jen 751 (i Česko o jedno křeslo přijde).
Kampaň letos mnohé parlamentní frakce staví na tom, že voliči budou moci prvně hlasovat i o tom, kdo se stane novým předsedou Evropské komise. Jako kandidáty na tento post prezentují své volební lídry. Snaží se tak vytvořit analogii s národními volbami, kdy se předseda vítězné strany obvykle stane premiérem. Europarlament sice nemůže šéfa eurokomisařů sám navrhnout přímo, „pouze" o něm bude hlasovat, ale v Lisabonské smlouvě se uvádí, že členské státy v Radě EU nominují kandidáta na předsedu komise „s přihlédnutím k volbám do Evropského parlamentu".

Jak to bude vypadat po volbách, je ale otázka, protože některé členské země už daly najevo, že o pravomoc rozhodovat o předsedovi komise nechtějí přijít.

S rozložením sil v parlamentu může navíc zamíchat možný úspěch nových politických uskupení, která ve volbách kandidují – není jasné 
k jakým poslaneckým frakcím se přidají, pokud to vůbec plánují. Složitá situace nastane také v případě širší evropské podpory protestních či proti-evropských uskupení. Už loni 
v září varoval nynější předseda Evropské komise José Barroso, že květnové volby budou soubojem ne o podobu řízení EU, ale mezi těmi, kdo si unii a integraci přejí, a těmi, kteří ji odmítají. Že se těmto stranám v Evropě daří, ukazují i nedávná národní hlasování – v maďarských parlamentních volbách posbírali pětinu hlasů nacionalisté z hnutí Jobbik, ve Francii v obecních volbách značně posílila Národní fronta Marine Le Penové.

České preference

Podle průzkumu společnosti SANEP českých voličských preferencí je nyní v Česku favoritem voleb hnutí ANO, kterému by dalo svůj hlas 23,2 procenta rozhodnutých voličů, druhou ČSSD by volilo 20,1 procenta hlasujících. Na třetí pozici drží se ziskem 14,5 procenta hlasů KSČM. Následuje TOP 09 s 8,2 procenta a ODS 
s KDU-ČSL s podporou lehce nad pěti procenty. 

Banky i igelitky
Nejnovější parlamentní statistiky uvádějí, že europoslanci jednali od července 2009 do letošního dubna více než 2150 hodin, hlasovali o 970 právních normách 
a dalších 1754 nelegislativních věcech, tedy rezolucích, zprávách a podobně.

Lisabonská smlouva v tomto období posílila možnosti europarlamentu zasahovat do unijní legislativy a rozpočtu. Rozsah oblastí, o kterých se na parlamentní půdě jednalo, je hodně široký. Stačí se podívat na schválené návrhy z poslední doby, ať už se jedná o dokončení podoby velmi diskutované bankovní unie, zrušení roamingu při telefonování ze zahraničí, nebo nařízení omezit spotřebu igelitových tašek v obchodech v příštích letech o 80 procent.

Autor: Jan Horký, ČTK

18.4.2014 VSTUP DO DISKUSE 9
SDÍLEJ:
Ilustrační foto
1

Kontroly kotlů v domácnostech bude řešit ústavní soudce David

Petra Kvitová
AKTUALIZOVÁNO
22 5

Případ tenistky Kvitové: šlo o vydírání

Prezident nevylučuje, že podá kárnou žalobu kvůli kauze Rath

Třemošná - Prezident Miloš Zeman dnes nevyloučil, že podá kárnou žalobu na soudce, který v korupční kauze Davida Ratha rozhodl o nezákonnosti pořízených odposlechů. "I prezident má právo podat kárnou žalobu v případě, kdy soudce pochybí. A já nevylučuji, že právě v této kauze této kárné žaloby využiji," řekl Zeman na setkání s obyvateli v Třemošné u Plzně.

Iráčtí uprchlíci, kteří žijí v Českém Těšíně, našli práci

Český Těšín - Pro všechny dospělé irácké křesťanské uprchlíky, kteří loni přijeli do Moravskoslezského kraje a nakonec se usídlili v Českém Těšíně na Karvinsku, se podařilo najít práci. V kraji z původních čtyř rodin nakonec zůstaly tři, celkem 13 lidí, řekla dnes novinářům Zuzana Filipková ze Slezské diakonie, která křesťanským uprchlíkům pomáhá s integrací.

Zeman je pro nový jaderný zdroj, uvedla po jednání s ním Škoda JS

Plzeň - Prezident Miloš Zeman by uvítal, aby se co nejrychleji rozhodlo o výstavbě nových energetických kapacit v českých jaderných elektrárnách a aby se na ní co nejvíc podílely české firmy. Uvedl to podle mluvčího plzeňské Škody JS Jana Stolára na dnešním setkání s vedením strojíren. Prezident firmu navštívil během své návštěvy Plzeňského kraje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies