VYBERTE SI REGION

Ruským prezidentem je nejspíš zvolen Putin, opozice to zpochybňuje

Moskva - Rusové v dnešních volbách hlavy státu nejspíše potřetí zvolili svým prezidentem Vladimira Putina, stojícího v posledních čtyřech letech "jen" v čele vlády. 

4.3.2012 3
SDÍLEJ:

Vladimir Putin.Foto: čtk

Očekávané vítězství postupně potvrzují zpřesňující se výsledky. Dojatý kandidát už svůj triumf ohlásil davům shromážděným před moskevským Kremlem, opozice ale zpochybňuje poctivost prezidentských voleb, už šestých v ruských dějinách. 

    Po sečtení hlasů z téměř 54 procent volebních komisí Putin vede s podporou asi 64,6 procenta voličů, a má tak velký náskok před čtveřicí ostatních uchazečů. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov jako druhý v pořadí získal okolo 17 procent hlasů. 

    "Vyhráli jsme v čestném a otevřeném boji… Díky podpoře drtivé většiny voličů jsme dosáhli čistého vítězství," řekl Putin před davem asi 100.000 lidí, skandujících jeho jméno. Podle Putina nešlo jen o volby, ale i o zkoušku celého národa z politické zralosti, samostatnosti a nezávislosti. Rusku prý nelze nic vnutit, Rusové odmítli provokace a pokusy "zničit ruskou státnost a uzurpovat moc".

    "Toto vítězství potřebuje celá země (…) nikomu je nepřepustíme," zapřisáhl se stávající prezident Dmitrij Medveděv, stojící po Putinově boku jako po celé čtyři předchozí roky. Po květnové inauguraci nové hlavy státu se má Medveděv stát novým premiérem. 

    Naopak podle opozice byly volby nepoctivé, jak svědčí tisíce zpráv domácích pozorovatelů o údajných přehmatech u uren, tak i skutečnost, že kritici Kremlu nebyli k volbám vůbec připuštěni a státní televize na obrazovce ukazovaly hlavně Putina. O legitimitě nového prezidenta prý nemůže být řeči. 

    "Nemohu tyto volby nazvat ani čestnými, ani spravedlivými, ani úctyhodnými," prohlásil Zjuganov, který vede druhou nejsilnější stranu v zemi. "Neuznáváme tyto volby, považujeme je za nelegitimní, nečestné a neprůzračné." Stejný názor má i mimoparlamentní a "nesystémová" opozice, která své kandidáty do klání vyslat nemohla. 

    Naopak podle vládního tábora byly volby "nejpoctivější" v dějinách a ukázaly, že za stávajícím premiérem stále stojí většina Rusů. Šéf Putinova volebního štábu Stanislav Govoruchin považuje v ruských podmínkách zopakování "arabského jara" s pády autoritářských režimů za nereálné. 

    Na základě dvou celostátních povolebních odhadů výsledků, které byly zveřejněny po uzavření volebních místností v 18:00 SEČ a opíraly se o průzkumy u volebních místností, Putin by měl nakonec získat 58,3 až 59,3 procenta hlasů. Některé předpovědi mají za to, že jak se sčítání bude posouvat k západu země a k velkým městům, Putinův zisk poněkud klesne. Po sečtení hlasů ze čtyř procent volebních místností v Moskvě zatím Putin zaznamenává zisk asi 54 procent hlasů. 

    Putin už Rusku vládl jako prezident v letech 2000 až 2008, než se kvůli ústavním omezením musel přesunout "jen" do čela vlády. O jeho návratu do Kremlu se sice nepochybovalo, ale vzhledem k bezpříkladné vlně protestů po prosincových parlamentních volbách je podle analytiků možná otázkou, zda se udrží v křesle celých šest let, jak předpokládá ústava po posledních změnách. 
    Téměř kompletní předběžné výsledky by ústřední volební komise mohla zveřejnit v pondělí ráno, večer se čeká povolená opoziční demonstrace. 

Čtěte také:

Rusové z Moravy měli o volbu prezidenta v Brně zájem
Rusové žijící v Praze čekali na možnost volit prezidenta frontu
Rusové volili nového prezidenta, opozice si stěžovala na přehmaty

Putin zvítězil, protože ho Rusové ztotožňují s prosperitou

Politologové oslovení dnes ČTK nepovažují za překvapivé, že Vladimir Putin podle předběžných výsledků zvítězil v ruských prezidentských volbách. Podle nich to ztotožňuje Putina s prosperitou a stabilitou. Putinovu opozici považují za slabou a roztříštěnou. 
    Výsledek byl podle Michala Romancla očekávatelný a neměl by vzbudit protesty, protože Putin má reálně vysokou podporu skutečně takovou, že mu umožňuje jednoznačné vítězství v prvním volebním kole. "Je to přesně to, o co mu šlo," zdůraznil. 
    Politolog Oskar Krejčí považuje naopak za pravděpodobné, že opozice bude proti výsledkům voleb protestovat a vyjde do ulic. Přesvědčen je ale, že se na to Putin dobře připraví. 
    V posledních týdnech před volbami se podle Romancla sice konaly masové protesty, ale ne všichni Rusové se k nim připojili. Byli to především lidé mladí, aktivní a takových lidí je v Rusku málo. Značná část obyvatel žije na venkově a ti Putina ztotožňují se stabilitou a prosperitou. V Rusku je na rozdíl od střední Evropy vysoké procento lidí svými příjmy napojeno na státní rozpočet - a to jsou jeho voliči, uvedl politolog. 
    Krejčí spatřuje Putinův volební úspěch v dobře vedené kampani. Opozice naproti tomu dělala chyby, byla rozdělená a svého kandidáta nedokázala prosadit, i když by zřejmě asi stejně neměl šanci, dodal.
    Politoložka Vladimíra Dvořáková očekává, že Putinův volební zisk v procentech po sečtení všech hlasů klesne. Myslí si však, že i tak zvítězí už v prvním kole. 
    Zdroj Putinovy podpory spatřuje v tom, že to byl právě on, kdo po Jelcinově vládě chaosu, kdy lidé nedostávali platy a důchody i několik měsíců, zavedl v Rusku pořádek. Zatímco Jelcin vytvořil celý systém oligarchů a zemi vedl do problémů, Putin oligarchy omezoval. 
    Právě proto je v Rusku silnější volání po vládě silné ruky než po lidských právech. Většina Rusů chtěla obnovit pořádek a Putin vlastně dával zemi do pořádku. Omezil vliv oligarchů tím, že obnovil centralizaci. Nebylo to moc demokratické, ale mafiánské regionální vlády na východě Ruska kontrolující nerostné suroviny také nebyly moc demokratické. "Mnoho lidí v Putinovi volí jistotu, pořádek a také velmocenské postavení národa," uzavřela. 
    Putin na základě dvou povolebních odhadů výsledků získal 58,3 až 59,3 procenta hlasů, ke zvolení v prvním kole potřeboval nadpoloviční většinu odevzdaných hlasů. Takový výsledek se očekával.

Život ruského premiéra Vladimira Putina (59) v datech:

    7. října 1952 - Narodil se v Leningradě (dnešní Petrohrad). 
    1975 - Ukončil právnickou fakultu Leningradské státní univerzity. 
    - Po studiích vstoupil do Výboru státní bezpečnosti (KGB). 
    Červenec 1983 - Oženil se s Ljudmilou Škrebněvovou. V roce 1985 se jim narodila dcera Máša, o rok později další dcera Káťa. 
    1985 - Jako agent zahraniční rozvědky KGB odjel do tehdejší NDR.
    1990-1991 - Asistent prorektora Leningradské státní univerzity, později poradce předsedy Leningradského sovětu Anatolije Sobčaka. 
    Červen 1991 - Jmenován předsedou výboru pro zahraniční styky petrohradské radnice. 
    Srpen 1991 - Odešel z KGB. 
    1994-1996 - Zástupce primátora Petrohradu Anatolije Sobčaka. 
    Srpen 1996-březen 1997 - Zástupce vedoucího Správy pro záležitosti prezidenta Borise Jelcina. 
    Březen 1997-květen 1998 - Zástupce vedoucího Úřadu prezidenta a vedoucí Hlavní kontrolní správy prezidenta. 
    Červenec 1998-srpen 1999 - Ředitel Federální bezpečnostní služby (FBS). 
    16. srpna 1999 - Prezidentem Borisem Jelcinem jmenován předsedou vlády. 
    31. prosince 1999 - Po Jelcinově překvapivé demisi se stal úřadujícím prezidentem. 
    26. března 2000 - Zvítězil v prvním kole prezidentských voleb. 
    7. května 2000 - Oficiálně se ujal prezidentské funkce. 
    12. srpna 2000 - Havárie ruské jaderné posádky Kursk v Barentsově moři, nepřežil nikdo z 118 členů posádky. Putin byl podroben ostré kritice veřejnosti za to, že v souvislosti s nehodou ihned nepřerušil svoji dovolenou na Jaltě a že Rusko otálelo s přijetím zahraniční pomoci. 
    14. března 2004 - Podruhé zvítězil v prezidentských volbách. 
    3. září 2004 - Smrtí přes 330 lidí (včetně 186 dětí) skončilo po útoku ruských jednotek třídenní obléhání školy v severoosetském Beslanu, kde asi 30 teroristů zadržovalo 1200 rukojmích. Po zásahu Putin oznámil sérii opatření v boji proti terorismu, která výrazně posílila kontrolu Kremlu nad zemí. 
    11. dubna 2005 - Nevyloučil, že by se mohl ucházet o funkci hlavy státu i potřetí; ne však v roce 2008, kdy mu končí druhé funkční období, ale později. 
    1. října 2007 - Stal se lídrem kandidátky strany Jednotné Rusko, která ve volbách 2. prosince drtivě zvítězila. 
    10. prosince 2007 - Poprvé veřejně řekl, že podporuje tehdejšího prvního vicepremiéra Dmitrije Medveděva jako svého nástupce. 
    19. prosince 2007 - Americký časopis Time ho jmenoval osobností roku za to, že stabilizoval Rusko. 
    8. května 2008 - Putin se stal předsedou ruské vlády a šéfem vládní strany Jednotné Rusko poté, co Medveděv vyhrál první kolo březnových prezidentských voleb a 7. května se ujal funkce. 
    24. září 2011 - Premiér Putin a prezident Medveděv na sjezdu strany Jednotné Rusko oznámili, že si své funkce hodlají vyměnit. Putin souhlasil s Medveděvovým návrhem, aby se v roce 2012 ucházel o prezidentskou funkci, naopak Medveděv přijal Putinovo doporučení, aby se postavil do čela stranické kandidátky pro parlamentní volby, které se konají 4. prosince. 
    27. listopadu 2011 - Putin oficiálně přijal kandidaturu na prezidenta. 
    4. prosince 2011 - V parlamentních volbách opět zvítězila hlavní vládní strana Jednotné Rusko, výrazně si ale pohoršila oproti minulým volbám. 
    4. března 2012 - Putin vyhrál podle odhadů první kolo prezidentských voleb. 

Autor: ČTK

4.3.2012 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

Kardinálové chtějí od papeže odpověď, Vatikán mluví o skandálu

Vatikán - Za velmi vážný skandál označil předseda jednoho z nejvyšších soudů římskokatolické církve otevřený dopis čtveřice kardinálů, kterým žádají papeže o vyjasnění jeho názoru na rozvedené. Kardinálové z Německa, Itálie a USA odpověď Františka na svůj původní dotaz nedostali, proto s ním vyšli nedávno na veřejnost.

Zadeha v Praze znovu zadržela policie

Praha/Brno - Policie dnes v Praze zadržela obžalovaného podnikatele Sharama Abdullaha Zadeha, celý den u něj prováděla domovní prohlídku, uvedl v tiskové zprávě Zadehův mediální konzultant Jan Jetmar. Večer ho podle něj převezla k výslechu do Brna. Zadeh je obžalován z daňových úniků, hlavní líčení se koná u brněnského krajského soudu.

V Norsku našli nápis Arbeit macht frei ukradený z Dachau

Bergen - Norská policie nejspíš objevila nechvalně proslulý nápis Arbeit macht frei (Práce osvobozuje) ukradený v roce 2014 z brány bývalého německého koncentračního tábora Dachau. S odvoláním na bavorskou policii o tom dnes informovala agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies