VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Do ukrajinské vlády míří Američanka a další cizinci. Už dostali občanství

Kyjev – Ministerská křesla 
v nové vládě ukrajinského premiéra Arsenije Jaceňuka zřejmě obsadí i tři cizinci. Protože něco takového ukrajinské zákony nedovolují, intervenoval narychlo prezident Petro Porošenko, který všem speciálním dekretem udělil občanství. Spekuluje se však i o větším počtu cizinců.

2.12.2014 3
SDÍLEJ:

Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk.Foto: ČTK/AP

Mezi potvrzenými kandidáty je i americká občanka a bývalá zaměstnankyně ambasády USA v Kyjevě Natalie Jarešková, která se má stát vicepremiérkou pro ekonomické otázky. Na post ji navrhla křesťansko-liberální strana Svépomoc. „Přestože se narodila ve Spojených státech, žije posledních 20 let na Ukrajině. Je to opravdový patriot a má velmi dobrý přehled o zdejší situaci," napsal na sociální síti šéf Svépomoci a lvovský starosta Andrej Sadovyj.
Jarešková se na Ukrajině výrazně angažovala v takzvaných fondech soukromého kapitálu, které svěřené cizí prostředky investovaly do tamních perspektivních malých 
a středních podniků. Nejprve působila ve vedení Western NIS Enterprise Fund, financovaném americkou vládou, později stanula v čele soukromého fondu Horizon Capital.

Kromě Jareškové bude na ekonomiku Ukrajiny zřejmě dohlížet také Litevec Aivaras Abromavicius, kterého jako ministra pro hospodářský rozvoj nominoval prezidentský Blok Petra Porošenka. Abromavicius pracuje jako manažer švédského investičního fondu East Capital a má za manželku Ukrajinku.

Posledním cizincem v ukrajinské vládě má být Gruzínec Alexander Kvitašvili v křesle ministra zdravotnictví, který ve své vlasti v letech 2008 až 2010 zastával obdobný post.

I jeho do vlády nominovala Porošenkova strana, ukrajinský prezident dal přitom už minulý týden najevo, že hodlá změnit zákony tak, aby ve státních službách mohli pracovat 
i lidé ze zahraničí. Měl by se také výrazně zjednodušit proces udělování ukrajinského občanství, přičemž cizinci by se nemuseli vzdávat svého dosavadního pasu. Cizinec by podle prezidenta měl řídit i nově vzniklý Protikorupční úřad, který tamní média překřtila na „ukrajinskou FBI".

„Navrhuji na tento post člověka s původem mimo Ukrajinu. Bude mít výhodu – absenci vazeb na ukrajinské politické elity," zdůvodňoval podle webu Kyiv Post prezident své rozhodnutí. Zejména opoziční poslanci však dávali najevo svou nevoli. „Vidím, že ne každému v této místnosti se ten nápad líbí," všiml si tehdy Porošenko.

Ukrajinský parlament o jednotlivých členech vlády začal hlasovat včera, očekává se, že rozhodování se protáhne i do dalších dní. (doh)

Autor: Martin Dohnal

2.12.2014 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
2 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
19 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies