VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dohody z Minska jsou podle radikálů na obou stranách mrtvé

Moskva, Kyjev - Radikálové na obou stranách donbaské fronty považují čtvrteční minská ujednání zaštítěná evropskými státníky za neživotná a předvídají jim brzký konec. Vyplývá to z informací ukrajinských a ruských médií, která se odvolávají na mínění velkoruských šovinistů v Doněcku a Moskvě i ultrapravicových dobrovolníků na ukrajinské straně fronty. Pokud v neděli v Donbasu nezavládne klid zbraní, Ukrajina požádá o svolání mimořádného summitu Evropské unie. Maďarskému premiéroví Viktoru Orbánovi to dnes v Kyjevě řekl ukrajinský prezident Petro Porošenko.

13.2.2015 23
SDÍLEJ:

Navzdory nejnovějším diplomatickým snahám o urovnání ozbrojeného konfliktu mezi Kyjevem a proruskými separatisty se na východě Ukrajiny dál ozývá střelba. Ilustrační foto.Foto: ČTK/AP/Evgeniy Maloletka

 Podle názoru ruského monarchisty Igora Strelkova bude výsledkem minských dohod z devadesátipro­centní pravděpodobností krach dalšího příměří. „Nebude-li zničena kyjevská (vládní) junta, žádné mírové urovnání nebude. Válka půjde svou přirozenou cestou stejně, jako po prvním minském příměří," připomněl ideový vůdce doněckých radikálů zářijové zastavení palby, které mír Donbasu nepřineslo. Na Ukrajině se podle Strelkova připravuje velká válka s Ruskem, kterou západní státy povedou „do posledního Ukrajince".

Za ztrátu času označil minská jednání moskevský konzervativní politolog Valerij Korovin. „Naivní (německá kancléřka) Merkelová a romantický (francouzský prezident) Hollande si myslí, že mohou jednáním zastavit dodávky amerických zbraní do Evropy, které definitivně zlikvidují evropskou stabilitu. (Americký prezident) Obama dobře ví, že rozhovory v Minsku byly zbytečné, proto tam nebyl," napsal Korovin v článku pro agenturu Novorossija.

Vůdce doněckých separatistů Andrej Purgin je přesvědčen, že řada bodů dojednaných v Minsku bude znovu otevřena, protože text povstalce neuspokojuje. „Minské memorandum neexistuje, je to list papíru. Postupovat se má po etapách. Když bude jeden bod splněn, přejdeme k druhému. Až dojdeme k bodům, které se nám nelíbí, zahájíme nová jednání," řekl dnes Purgin novinářům v Doněcku.

Proti je i Jaroš

Ujednání z Minska odmítá i vůdce ukrajinských ultranacionalistů Dmytro Jaroš, jehož jednotky se v bojích proti separatistům výrazně angažují. Dohody s „proruskými teroristy" podle něj nemají žádnou právní sílu a odporují ukrajinské ústavě.

„Přijde-li rozkaz ke stažení těžké techniky a k zastavení palby, vyhrazuje si DUK právo pokračovat v aktivních bojových akcích až do úplného osvobození ukrajinských regionů od ruské okupace," napsal Jaroš na Facebooku. Minské memorandum navíc podle něj nařizuje rozpuštění „nezákonných skupin", což prý pro Jarošův Dobrovolnický ukrajinský sbor (DUK) neplatí.

„Jakékoli pokusy odzbrojit ukrajinské vlastence povedou k destabilizaci situace uvnitř státu a půjdou na ruku Putinovi a agresorům z Ruska. Bojovníci dobrovolnických útvarů jsou schopni bránit své právo na obranu státu jakýmkoli způsobem a všemi metodami a prostředky," varoval Jaroš.

Minské dohody ještě Ukrajině mír nepřinesly
Den po ohlášení mírové dohody ze summitu v Minsku a den před vstupem dohodnutého příměří v platnost hřměla na východě Ukrajiny palba z děl a raketometů, ve které umírali vojáci i civilisté. Z obou stran už také zní osočování z neplnění, dezinterpretace a sabotování podepsaných dohod. Ukrajinský prezident Petro Porošenko varoval, že k míru má Ukrajina ještě daleko.

„V Donbasu nebyla ani tato noc klidná. Nepřítel ostřeloval pozice vládních sil se stejnou intenzitou jako dříve," uvedl mluvčí generálního štábu Vladyslav Selezňov. „Za uplynulých 24 hodin padlo 11 vojáků, dalších 40 utrpělo zranění," později doplnil další armádní mluvčí, Andrij Lysenko.

Zabito bylo i nejméně devět civilistů na obou stranách fronty, další desítky utrpěly zranění: pět mrtvých ohlásily radnice hlavních proruských povstaleckých bašt, Doněcku a Luhansku. Naopak ve městě Ščastja zahynuly čtyři ženy poté, co místní kavárnu podle prokyjevského gubernátora zasáhla palba povstaleckých děl.

Boje byly intenzivní zejména okolo města Debalceve, důležitého železničního uzlu na trase mezi hlavními baštami separatistů, Doněckem a Luhanskem. Podle ukrajinského ministerstva obrany prý povstalci dostali rozkaz dobýt toto strategické město, než v noci ze soboty na neděli začne platit dohodnuté příměří.

„U Debalceve se odehrává opravdová bitva. Pod bubnovou palbou dělostřelectva útočí ruské oddíly na naše opěrné body, snaží se protrhnout obrannou linii," citovala agentura Unian reportéra z místa bojů.

Právě osud obránců Debalceve může podle expertů ohrozit osud čtvrteční dohody o příměří a mírovém urovnání konfliktu, kterou v Minsku vyjednali vůdcové Německa, Francie, Ruska a Ukrajiny Angela Merkelová, François Hollande, Vladimir Putin a Petro Porošenko.

Všichni čtyři by měli spolu telefonicky jednat po sobotní půlnoci, kdy by na východní Ukrajině mělo začít platit příměří. „Vycházíme z toho, že v nejbližší době se uskuteční telefonický rozhovor (…) poté, co začne reálné uskutečňování (minských dohod)," potvrdil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Úmluvy podle Porošenka sice dávají naději, že konflikt v Donbasu přejde od válčení k politickému urovnání, nicméně varoval před planými nadějemi: „K míru máme ještě převelice daleko, ani nikdo není pevně přesvědčen o tom, že mírové podmínky, pod které jsme se podepsali v Minsku, se budou striktně plnit," prohlásil během návštěvy výcvikového střediska.

Putinův mluvčí Peskov sice dnes popřel, že by se v Minsku hovořilo také o Krymu a západních sankcích, které následovaly po březnové anexi poloostrova, nicméně ruský ministr hospodářského rozvoje Alexej Uljukajev předpověděl, že minské dohody ke zrušení sankcí přispějí. „Zdá se mi, že všichni, a zejména byznys, jsou tím unaveni," řekl ruský ministr.

Obdobný názor vyjádřil i český prezident Miloš Zeman za návštěvy v Abú Zabí, hlavním městě Spojených arabských emirátů: odvolání nebo zmírnění sankcí by podle něj pomohlo Evropské unii i Rusku.

Autor: ČTK

13.2.2015 VSTUP DO DISKUSE 23
SDÍLEJ:
Pokus o puč ve Venezuele
1 10

Venezuelská krize: policista ve vrtulníku zaútočil na Nejvyšší soud

Vlakové nádraží v Brně-Židenicích.
AKTUALIZOVÁNO
18

Dopravní uzel? Židenické nádraží může převzít část vlaků z přetíženého hlavního

Česko zasáhly rozsáhlé kybernetické útoky, původci požadují výkupné

Aktuální vlna kybernetických útoků, jejichž původci požadují výkupné za odšifrování napadených zařízení, postihla i Česko. Aktuálně je země podle antivirové společnosti Eset devátým nejvíce zasaženým státem. Útoky, které odpoledne postihly Ukrajinu, se začaly šířit do dalších zemí. Antivirová firma Kaspersky Lab zatím celosvětově zaznamenala zhruba 2000 napadených uživatelů.

ČEZ dal peníze albánskému lobbistovi. Policie vyšetřuje proč

Česká policie se zabývá tím, proč energetická společnost ČEZ v roce 2009 za éry generálního ředitele Martina Romana poslala do Albánie ve dvou transakcích celkem sedm milionů eur (nyní asi 184 milionů Kč) na soukromý účet kosovského lobbisty Nue Kalaje. Albánské úřady mají podezření, že mohlo jít o peníze použité na úplatky pro tamní politiky a úředníky v době krátce poté, co ČEZ ovládl albánského distributora energie. Píše to dnešní Mladá fronta Dnes (MfD).

Mizérie. Úroda ječmene je oproti loňsku poloviční, schnou i další obiloviny

Mizerná. Tak označil letošní sklizeň ozimého ječmene předseda Okresní agrární komory na Břeclavsku Antonín Osička. V okrese odhaduje kvůli velkému suchu propad v průměru o čtyřicet procent. „Máme posečených asi padesát hektarů a výnos se pohybuje mezi dvěma a třemi tunami na hektar. U jarních ječmenů to nebude lepší. A podobně špatné to bude i u pšenice. Obilí nedozrálo a uschlo," řekl Osička s tím, že loni byl v okrese průměrný výnos ozimého ječmene 5,1 tuny na hektar.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies