VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dokumenty uveřejněné na WikiLeaks leckoho ztrapnily

Washington – Alfa samec, nadutec, nahý císař a teflon. Přeloženo z nelichotivé tajné řeči diplomatů: ruský premiér Vladimir Putin, italský Silvio Berlusconi, francouzský prezident Nikolas Sarkozy a německá kancléřka Angela Merkelová.

30.11.2010 2
SDÍLEJ:

Vladimir PutinFoto: Reuters

Celý svět si teď může přečíst, jak funguje americká zahraniční politika. A co se říká a píše (nebo jak tvrdí Italové „drbe“) v zákulisí. Čerstvé odhalení čtvrt milionu tajných depeší amerických diplomatů na serveru WikiLeaks šokovalo nejen svět, ale diplomacii samotnou. Píše se i o Česku – o radaru. Zatím nic výbušného.

Kvůli úniku dat, která zřejmě na obyčejném CD vynesl mladý voják, teď musí američtí diplomaté chlácholit své zuřící kolegy v mnoha zemích.
Hrozí, že se v hostitelských zemích pořádně zapotí, leckde to může nevratně poškodit vztahy. „Teď už těžko nějaký informátor prozradí cokoli americkému diplomatovi – ze strachu, že si jakékoli podřeknutí bude moci brzy kdokoli přečíst,“ tvrdí odborník Charles Kupchan.

Ohrožená spolupráce

Portál WikiLeaks získal kvanta dokumentů, které podrobně mapují fungování americké diplomacie mezi lety 2004 a březnem 2010. Třeba takový velvyslanec v Německu Philip Murphy, jehož lidé psali o teflonové Merkelové, na které se toho moc neudrží a není kreativní, to nebude mít lehké.
„Zveřejnění může ochromit spolupráci mezi velvyslancem a vládou v zemi, ve které pracuje,“ tvrdí jeho předchůdce John Kornblum. Těžko teď pomlouvaný šéf německé diplomacie bude kamarádit s americkým velvyslancem. V jiných zemích může být ještě hůř.

USA se snaží malér žehlit. Zveřejnění obsahu diplomatické pošty odsoudily jako nezodpovědný a nebezpečný činů; co stálo v depších, prý není oficiální postoj USA, často jsou neúplně formulované a nemusely bezpodmínečně ovlivňovat politická rozhodnutí. „Je to hazard s lidskými životy,“ píše ministerstvo zahraničí. Na druhou stranu obsah zveřejněných informací nepopřelo.

Dva pohledy

Střetávají se tu dva pohledy. První říká: někdo chtěl poškodit zahraniční politiku USA a její spojence a porušil důvěrnost, která k diplomacii patří.
„Všichni by měli chápat to, že občas musí být (diplomacie) důvěrná,“ hájí USA švédský ministr zahraničí Carl Bildt.
Druhý říká: konečně vidíme do zákulisí, jak funguje svět. „USA zašly příliš daleko“ ve směšování role diplomatů a špionů, nebral si naopak servítky belgický ministr zahraničí Steven Vanackere.

V newyorském sídle OSN měli američtí diplomaté za úkol špehovat nejvyšší úředníky, cení se získávání jejich přístupových hesel, telefonních čísel, značek aut, ale i otisků prstů a vzorků DNA.

Zároveň se v souvislosti s únikem dat ukázalo, že máslo na hlavě nemají jen Spojené státy. „Naši diplomaté bývají ve své interní korespondenci neméně otevření,“ přiznal listu Kommersant spolupracovník ruského prezidenta.

Na závěr je tu teorie, které pracovně můžeme říkat konspirační. Je z Íránu, který se s USA nemá v lásce: „Tyto dokumenty vyprodukovala část americké vlády. Nejde o úniky.“ Dokumenty píší i o málo úspěšné snaze USA zablokovat přes Čínu severokorejské vojenské dodávky do Íránu.

Co uniklo
Jeho portál zveřejnil data. Čeká ho soud?

New York – „K datům mělo přístup tolik lidí, že je překvapující, že aféra nevybuchla daleko dřív,“ svěřuje se pod zárukou anonymity jeden z evropských diplomatů. Mnohé země Spojeným státům vyčítají, že USA nedokázaly udržet tajemství. V Americe se tým kolem šéfky diplomacie Hillary Clintonové potil už v posledních dnech, kdy server WikiLeaks hrozil zveřejněním depeší. Nakonec tak učinil. Diplomaté volali ministrům zahraničí do celého světa, aby je varovali předem, že aféra propukne. A aby byli v klidu, že se na vztazích s USA nic nemění. Zatím USA chtějí zalátat trhliny v systému utajovaných skutečností. Zvažuje se i žaloba na šéfa WikiLeaks, Australana jménem Julian Assange.
Píše se o Česku. V hlavní roli radar

New York. Praha – Jak se bránilo Rusko proti dnes už pohřbeným plánům na stavbu amerického radaru v českých Brdech?
I to ukazují tajné americké diplomatické depeše zveřejněné serverem WikiLeaks.
Moskvě vadilo hlavně to, že chystaný radar v Česku by mohl vidět na ruské území a že by plánovanou raketovou základnu v Polsku šlo snadno přeměnit na útočnou zbraň.
„Ministr (Robert Gates) zdůraznil dvě ruské výhrady vůči bývalému systému: za prvé, radar v České republice by byl tak silný, že by mohl vidět do Ruska, za druhé, Rusko mělo za to, že třífázový pozemní interceptor by šlo snadno přeměnit v útočnou zbraň,“ stojí v depeši. (čtk)

Autor: Tomáš Procházka

30.11.2010 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
Budoucí zubaři se v Olomouci připravují na praxi pomocí špičkové stomatologické techniky
12

Stížností na zubaře přibývá, lidem vadí špatná čeština a drahé služby

Lithium na Cínovci - průzkumné vrty
10

Sobotka řekl Japoncům, že budeme lithiové centrum Evropy

Krev v mobilech? Suroviny pro baterie se těží v drastických podmínkách

Věděli jste, odkud pochází suroviny pro mobily, notebooky, nebo televize? Přichází totiž nová doba železná. O kontrolu nad těžbou a obchodem s kovy, ze kterých se vyrábí plošné spoje do elektronických přístrojů, se vedou tvrdé boje, na jejímž počátku jsou zubožené děti v afrických dolech a na konci spokojení uživatelé se smartphony. Z celosvětového byznysu profituje Čína, zásoby ale nejsou nekonečné.

Karlovarský festival se blíží. Moderovat ho opět bude Marek Eben

S mezinárodním filmovým festivalem v Karlových Varech je tvář Marka Ebena spjata stejně silně jako Jiřího Bartošky, Evy Zaoralové nebo bratrů Cabanů. I letos bude oblíbený herec, skladatel a zpěvák na přehlídce plnit roli moderátora. Festival odstartuje už tento pátek. Která místa má Marek Eben ve Varech a v jejich okolí rád?

Módní, ale drahé „hipsterské“ občerstvení vyhání z koupališť chudší Švýcary

Letní horka přímo vybízejí k trávení času u bazénu doma, anebo také na veřejných koupalištích. Švýcarská Socialistická strana (SP) přišla s „letním tématem" – města by se prý měla zamyslet nad cenou občerstvení v plaveckých areálech. Jeho stále rostoucí cena prý odrazuje slabší sociální vrstvy.

V Sýrii zemřelo při bombardování 15, nebo také 30 lidí. Informace se liší

V obci, kterou ovládali bojovníci Islámského státu (IS), zemřelo podle různých údajů od 15 do 30 osob. Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) uvedla, že letecké pumy zabily kolem třiceti civilistů. Jiné skupiny uvádějí přibližně poloviční počty. Všichni se ale shodují v tom, že mezi oběťmi byly ženy a děti.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies