VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Doma jim zakázali učit děti, tak jsou uprchlíky

Nashville, Bissingen – Amerika to ještě nezažila. Politický azyl tam dostala věřící rodina z vyspělého Německa. Důvod? Pronásledování úřady za to, že učí děti sami.

1.2.2010 14
SDÍLEJ:

V USA se z plaché německé rodiny Romeikeových staly hvězdy. Vzbouřili se totiž proti povinné školní docházce v Německu (vytratily se z ní prý křesťanské hodnoty) a utekli za oceán.Foto: ČTK/AP

Chtěli svoje děti učit doma, ale v Německu jim to zakázali. Dokonce si policisté chodili po ránu pro děti a vodili je přes odpor manželů Uweho a Hannelore Romeikeových do školy.

Teď o rodince s pěti dětmi z německého městečka Bissingenu mluví celé Spojené státy a Německo se červená. Romeikeovi totiž minulý týden dostali v USA politický azyl. Tedy něco, co nedostávají lidé z vyspělého západního světa, natož pak z velmoci jakou je Německo.

Přísně nábožensky založení evangelíci opakovali, že německé školy upadají a dávno už na nich neplatí křesťanské hodnoty, ve kterých chtějí vychovávat své potomky. Učebnice jsou prý plné rouhání a klení, je v nich více čarodějů než Boha. A ve škole šikana.

Proto se děti učily doma. Jenže v Německu platí povinná školní docházka a učit děti doma nepřipadá v úvahu. Měsíce se Romeikeovi přetahovali s úřady. „Stáli (policisté) na zápraží a hrozili, že vyrazí dveře,“ tvrdí Uwe. Roku 2007 Ústavní soud rozhodl, že ve složitých případech může děti odebrat sociální úřad.

Azyl kvůli náboženskému pronásledování

„Věděli jsme, že musíme tenhle stát opustit,“ řekl tehdy Spiegelu otec. Prodal svůj klavír a v létě 2008 odešel s rodinou do Tennessee.
Požádali o azyl. Důvod? Náboženské pronásledování v Německu. Takový případ tam úřady ještě neřešily.

Uspěli. „Lidé, kteří chtějí své děti vyučovat doma, jsou zvláštní skupinou, kterou se pokoušela německá vláda utlačovat. Mají odůvodněný strach,“ prohlásil soudce Lawrence Burman. „Doufáme, že se v Německu něco pohne,“ věří právník rodiny Mike Donnelly.

V USA je takzvaný Homeschooling povolen. Přes milion dětí učí rodiče a nikoliv školy, v Německu je to zakázané a hrozí za to pokuty i vězení. Přesto například list Hamburger Abendblatt odhaduje, že až tisíc dětí potají rodiče učí číst, psát a počítat. Formálně je třeba nahlásí na soukromou školu. Jedněm se nelíbí metoda studia, jiným zase předměty typu sexuálnívýchova.

„Nemohu pochopit, jak demokratická země jako USA může zpochybnit demokraticky přijaté zákony Německa,“ kroutí hlavou prezident svazu učitelů Josef Kraus. Rodiče podle něj své potomky ochuzují o budoucnost. Navíc Německo nabízí širokou škálu škol.

Například v Británii, Rakousku i Francii mohou rodiče učit děti doma. Musí pak ale složit státní zkoušky.

Autor: Tomáš Procházka

1.2.2010 VSTUP DO DISKUSE 14
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pavel Bělobrádek.
18 8

Bělobrádek: Minimální mzdu dramaticky zvedat nebudeme

Prezident ČR Miloš Zeman.
7

S prací prezidenta je spokojena více než polovina Čechů, tvrdí průzkum

Volby ve Francii ONLINE: volební místnosti v obležení voličů

Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb, je o ně bezprecedentní zájem. Ve volebních místnostech se tvoří fronty, jaké nebyly k vidění posledních 36 let. Očekáváme nesmírně vyrovnané výsledky. Favoritce Le Penové se povedl nepochopitelný lapsus - nestihla zaslat své plakáty do volebních místností v zahraničí.

Roman Prymula: Češi mají nižší práh bolestivosti než Číňané

Jaký je rozdíl mezi poslancem a lékařem? Lékař svojí operaci dokončí. Pokud to nezvládne, práci za něj dokončí hned jiný tým. Poslanec to má jinak: pacienta klidně v polovině operace zašije a odejde. Pak se počká na nový tým, který celou operaci provede znovu, říká nový náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. V úřadu bojoval za univerzitní nemocnice, tradiční čínskou medicínu a očkování. 

Inkluze není nepřítel, dojímá příběh chlapce s vzácným syndromem

/ROZHOVOR, VIDEO/ Nechci pro své dítě nic speciálního, chci jen, aby měl stejnou šanci, jako ostatní.  Tato slova napsala Hana Kubíková z Liberce. Maminka kluka se vzácným Wiliamsovým syndromem. Už několik let se snaží své okolí přesvědčit, že inkluze nemusí být strašákem. „Člověk může hodně dokázat, pokud to aspoň zkusí," říká.

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies