VYBERTE SI REGION

Duka se stal kardinálem, teprve šestým v Česku od 1945

Vatikán /AKTUALIZOVÁNO, FOTOGALERIE/ - Pražský arcibiskup Dominik Duka se dnes stal ve Vatikánu kardinálem, teprve šestým v Česku od roku 1945. Duka převzal v bazilice svatého Petra ve Vatikánu odznaky kardinálské hodnosti a jmenovací dekret. Papež jej do funkce jmenoval 6. ledna s dalšími 21 duchovními z celého světa.

18.2.2012 74
SDÍLEJ:

Papež jmenoval pražského arcibiskupa Dominika Duku kardinálem.Foto: ČTK

Červený kardinálský biret, jmenovací bulu a kardinálský prsten Duka převzal z rukou papeže na shromáždění sboru kardinálů, takzvané konzistoři. Prsten má být znamením svazku s církví. Čtyřrohý biret coby odznak důstojenství před lety nahradil příslovečný kardinálský klobouk, který byl používán už od roku 1244.

Náležitosti kardinálského oděvu s výjimkou biretu si nový český kardinál nechal ušít u věhlasného vatikánského krejčího Raniera Mancinelliho, který tvrdí, že šije pro další vysoké vatikánské hodnostáře včetně papeže. Duka si u něj objednal červeně lemovanou kleriku (roucho), červené cingulum (široký pás látky na přepásání) a solideo (malá kulatá čepička), ale i slavnostní oděv, který je jasně červený celý kromě bílé rochety a bílé mitry.

Druhou kardinálskou kleriku si pražský arcibiskup objednal u prý u ještě slavnějšího krejčího Annibala Gammarelliho z rodinného krejčovství v Římě s tradicí sahající do 18. století. Gammarelli, který prý také šije i pro papeže, tvrdí, že vše po knoflíkovou dírku je ruční práce. Roucha šije z italských látek; hedvábí se ale oproti dřívějším dobám prý užívá méně.

Pro víru musejí být připraveni prolít i svou krev

Papež Benedikt XVI. nový kardinálům v úvodu ceremonie připomněl, že červená barva biretu a jejich roucha symbolizuje, že pro víru musejí být připraveni prolít i svou krev.

"Kardinálům je svěřena služba lásky: lásky k bohu, lásky k jeho církvi, absolutní a bezpodmínečné lásky k jeho bratrům a sestrám, dokonce až do prolití jejich krve, pokud to bude nutné" na obranu víry, citovala z papežovy řeči agentura Reuters. Benedikt, který v dubnu oslaví 85. narozeniny, do baziliky přijel na pohyblivé plošině, kterou používal již v uplynulých měsících. Podle Vatikánu se tak má zabránit zbytečnému vysilování papeže.

Ve jmenovacím dekretu je mimo jiné uvedena takzvaná titulární bazilika. Přidělování titulárních kostelů je vykládáno jako projev papežovy péče o Řím, neboť hlava katolické církve je zároveň římským biskupem. Dukovi připadl kostel svatého Marcellina a Petra.

Jako kardinál bude Duka moci být mezi těmi, kdo volí nového papeže. Jeho předchůdce v úřadu pražského arcibiskupa kardinál Miloslav Vlk s blížící se osmdesátkou tento okruh opustí.

Duka v dnes odvysílaném rozhovoru s ČT24 řekl, že v nové funkci by se chtěl mimo jiné dál věnovat otázce rodiny a práv dítěte. Připomněl také pojem "nová evangelizace", tedy prezentace křesťanství tak, aby bylo slučitelné "se současným myšlením".

Termín nová sekularizace podle zpravodajského serveru BBC zmínil newyorský arcibiskup a jeden z dnes jmenovaných kardinálů Timothy Dolan. Řekl, že je potřeba přijít s "kreativní strategií", která by oživila víru ve stále sekularizovanějších zemích. Církev by podle něj měla klást důraz na pozitivní stránku a takzvanou novou evangelizaci by měla dokončit "s úsměvem, ne se zamračeným pohledem". Dolana někteří vatikánští experti tipují jako možného kandidáta na funkci hlavy katolické církve. Stal by se tak prvním americkým papežem.

Kardinálové jsou označováni za "knížata církve" a jejich postavení v církevní hierarchii je druhé nejvyšší po papeži. Duka je v pořadí 22. kardinál z českých zemí. Prvním byl Jan Očko z Vlašimi jmenovaný v roce 1378. Kromě 68letého Duky bylo v lednu jmenováno dalších 21 nových kardinálů, z toho 15 z Evropy, respektive sedm jen z Itálie. Další dva jsou z USA, následuje Kanaďan, Brazilec, Ind a hongkongský Číňan.

Asi dvacet lidí protestovalo proti politickému působení Duky

Zhruba dvacet lidí dnes na Hradčanském náměstí v Praze protestovalo proti politickému působení pražského arcibiskupa Dominika Duky, který byl před měsícem jmenován kardinálem. Duka dnes ve Vatikánu převzal odznaky kardinálské hodnosti, odpoledne bude sloužit mši pro tisícovku českých poutníků, kteří jej doprovázejí.

"Pan arcibiskup Duka především extrémně silně vyjadřuje své politické preference, které má, a orientuje se příliš pravicově, ačkoli to mnozí křesťané nesdílí," prohlásil jeden z organizátorů protestu Pavel Čižinský. Podle něho někteří křesťané cítí, že Duka "zneužívá svůj úřad, který má k účelům duchovním, k uplatňování svých politických názorů".

Čižinský tvrdí, že Duka má nadstandardní vztahy s prezidentem Václavem Klausem. "Myslím, že naopak je mnoho lidí, se kterými nemá dobré vztahy, kde by něco hezkého mohl říci a neřekne. Jako třeba u Romů," dodal. Jeho vystoupení doprovázeli účastníci protestu transparenty s nápisy jako "Nejsme Klausovští křesťané".

Duka dnes spolu s dalšími 21 kardinály, jmenovanými do funkce počátkem ledna, převzal v bazilice svatého Petra odznaky kardinálské hodnosti, kterými jsou purpurová solidea a birety, ale také kardinálské prsteny a jmenovací dekrety. Následného obřadu by se měl zúčastnit i ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.

Přehled kardinálů z českých zemí, jmenovaných po druhé světové válce (řazeno podle data jmenování; dnes převezme dekret o jmenování kardinálem současný pražský arcibiskup Dominik Duka):

Josef Beran (1888-1969; kardinálem jmenován v lednu 1965) - pražský arcibiskup z let 1946 až 1969 měl zkušenosti s odporem proti nacismu i komunismu. Za heydrichiády byl jako rektor pražského arcibiskupského semináře zatčen, prošel pankráckou věznicí, Terezínem i koncentračním táborem v Dachau. Po válce se stal pražským arcibiskupem, po únoru 1948 odmítl vyhlásit loajalitu katolické církve režimu. V červnu 1949 byl internován, po amnestii v roce 1963 musel žít mimo Prahu. Když ho v lednu 1965 papež Pavel VI. jmenoval kardinálem, mohl odjet na obřad do Říma, ovšem bez možnosti návratu. Zemřel v Římě, pohřben je mezi římskými biskupy v podzemí svatopetrské baziliky.


Štěpán Trochta (1905-1974; kardinálem jmenován tajně v dubnu 1969, zveřejněno to bylo o čtyři roky později) - podobně jako Beran okusil nepřízeň nacistického i komunistického režimu. Za první republiky působil tento salesián mezi skautskou mládeží, za války pro pomoc odbojářům a Židům prošel Terezínem a koncentračními tábory Mauthausen a Dachau. V roce 1947 se stal litoměřickým biskupem. Začátkem 50. let byl internován ve svém sídle a v roce 1954 byl odsouzen na 25 let. Z vězení vyšel po amnestii v roce 1960, poté pracoval jako dělník a údržbář. V roce 1968 se vrátil do biskupského úřadu, po srpnové okupaci ale znovu čelil perzekuci. Zemřel po jednom z vyčerpávajících jednání s krajským církevním tajemníkem.


František Tomášek (1899-1992; kardinálem jmenován tajně v květnu 1976, zveřejněno to bylo v červnu 1977) - v prosinci 1977 byl vybrán dosavadní apoštolský administrátor pražské diecéze do dlouho neobsazeného úřadu pražského arcibiskupa. Veřejně známým se stal v 80. letech během otevřeného konfliktu katolických věřících s režimem, aktivně vystupoval na obranu utiskovaných kněží a věřících a požadoval náboženskou svobodu. Velký podíl měl na svatořečení Anežky Přemyslovny na podzim 1989, které se stalo předznamenáním listopadové revoluce. Arcibiskupský stolec opustil v roce 1991, jeho nástupcem se stal Miloslav Vlk.


Miloslav Vlk (*1932, kardinálem jmenován v říjnu 1994) - po maturitě na gymnáziu pracoval jako tovární dělník, vystudoval nejprve archivnictví a později Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích; vysvěcen na kněze byl v červnu 1968. Pracoval jako sekretář českobudějovického biskupa (1968-1971), poté působil jako kněz. V říjnu 1978 mu byl odebrán státní souhlas a do roku 1986 pracoval jako uklízeč, poté byl dva roky archivářem ve Státní bance československé. Jako kněz mohl opět působit od ledna 1989, v únoru 1990 byl jmenován biskupem v Českých Budějovicích, v červnu 1991 vystřídal kardinála Tomáška v čele pražského arcibiskupství, jež vedl do dubna 2010.


Tomáš Špidlík (1919-2010; kardinálem jmenován v září 2003) - jezuitský duchovní byl jedním z největších znalců východního křesťanství s letitou pedagogickou praxí a širokou publikační činností. Do noviciátu jezuitského řádu nastoupil po uzavření vysokých škol nacisty, po únoru 1948 odešel studovat teologii do nizozemského Maastrichtu, kde byl později vysvěcen na kněze a vyslán do Říma. Do komunistického Československa se Špidlík už nevrátil. Doktorát získal na Papežském institutu východních studií, působil na Gregoriánské univerzitě i na vysokých školách v Americe či v Africe.


Dominik Duka (*1943, kardinálem jmenován letos v lednu) - v polovině 60. let začal studovat Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích, v roce 1968 vstoupil mezi dominikány, vysvěcen byl v červnu 1970. Jako kněz mohl působit jen pět let, poté přišel o státní souhlas a dalších 15 let pracoval ve Škodě Plzeň. I nadále se ale věnoval duchovní činnosti a v letech 1981 až 1982 byl kvůli tomu vězněn. V roce 1986 se stal provinciálem dominikánského řádu a v této funkci působil až do do roku 1998, kdy vystřídal Karla Otčenáška v úřadu královéhradeckého biskupa. V únoru 2010 byl jmenován pražským arcibiskupem, úřadu se ujal o dva měsíce později.

Autor: ČTK

18.2.2012 VSTUP DO DISKUSE 74
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies