Kritizovaná iniciativa byla zahájena z popudu Trumpova předchůdce Barracka Obamy v roce 2013. Její přínos byl diskutabilní. Značná část výzbroje se totiž dostala do rukou bojovníků Islámského státu a záměr zbavit syrského prezidenta Bašára Asada skončil nezdarem.

Následky bombardování, Sýrie
V pátek ujednáno, dnes provedeno: na jihozápadě Sýrie ustaly boje

Rozhodnutí padlo už na začátku měsíce, ještě před první schůzkou Trumpa s ruským prezidentem Vladimírem Putinem na summitu zemí G20 v Hamburku. Nebylo tedy podmínkou pro příměří na jihozápadě Sýrie, které spolu oba státníci dojednali.

Podle Joshuy Landise, ředitele Centra pro studium Středního východu na Oklahomské univerzitě, je konec programu logickým a správným řešením. „Obama by k němu časem také dospěl,“ uvedl Joshua pro deník Guardian. Američané se podle něho poučili z neblahých následků, k nimž vedly snahy o násilnou změnu režimu v arabských zemích.

Ne všichni však změnu politiky schvalují. „Řítíme se do ruské pasti. Kvůli nám bude umírněná opozice ještě zranitelnější,“ uvedl pro Washington Post vědecký pracovník z Institutu pro Střední východ Charles Lister.

Donald Trump s Vladimirem Putinem
Trump s Putinem zatajili druhou schůzku během summitu G20

Zatímco program CIA končí, podobná snaha americké armády zahrnující výcvik, výzbroj a letecké údery na podporu syrských rebelů zatím pokračuje. Americko-ruské vztahy nejen v kontextu války v Sýrii jsou pod drobnohledem zvláště poté, co se objevily informace o druhé hamburské schůzce Trumpa s Putinem a loňskem setkání Trumpova syna s právničkou napojenou na Kreml.