VYBERTE SI REGION

Družice Juno se vydá na cestu k Jupiteru

USA – Zkoumat planetu Jupiter se v pátek vydá americká vesmírná družice Juno. Získat má nové poznatky nejen o největší planetě naší sluneční soustavy, ale také o vzniku celého systému.

4.8.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Reuters

Kolem planety patřící mezi takzvané plynové obry bude kroužit zhruba rok od července 2016. Robotický průzkumník vytvoří rekord pokud jde o vzdálenost, kterou urazí sondy poháněné sluneční energií.

Juno se vydá na pouť do vzdálenosti 3,2 miliardy kilometrů z floridského Mysu Canaveral v pátek večer SELČ, kdy ji do vesmíru vynese raketa Atlas V. Americký vesmírný úřad NASA tak ambiciózní misi zahájí jen dva týdny po přistání posledního raketoplánu Atlantis.

„Dívejte se na to takto – je to nová éra,“ prohlásil podle agentury AP Jim Green, ředitel oddělení průzkumu planet v NASA.

Juno má na palubě devět přístrojů včetně širokoúhlé kamery JunoCam, která bude na Zemi vysílat fotografie. Sonda má především zkoumat obsah vody v atmosféře planety a zjistit, zda má Jupiter pevné jádro.

Kromě toho má Juno za úkol prozkoumat obrovské magnetické pole a magnetickou atmosféru na pólech planety, kde lze pozorovat jev známý i ze Země – polární záři. Na Jupiteru je však ještě výraznější díky velmi silnému magnetickému poli a velké hustotě energií nabitých částeček v atmosféře.

Juno bude kolem pólů planety kroužit na eliptické dráze ve výšce 5000 kilometrů. Zvláštním zájmem mise je také silná radiace, která z polární záře vychází.

Jupiter je pátou a největší planetou naší sluneční soustavy. Vešlo by se do něj 318 Zemí nebo také všechny ostatní planety, planetky a měsíce ve sluneční soustavě. Obří planetu z 90 procent tvoří vodík a nemá pevný povrch.

Je to také první planeta, která se utvořila po vzniku Slunce, takže obsahuje obrovské množství materiálu z počátků sluneční soustavy. Proto je z vědeckého hlediska Jupiter mimořádně zajímavý.

Na samotné sondě je nejzajímavější její pohon

Energii bude čerpat ze tří téměř devítimetrových solárních panelů připomínajících lopaty větrného mlýna.

Ještě žádné zařízení poháněné solární energií se nedostalo tak daleko od Země. Sluncem poháněná evropská sonda Rosetta, která byla vyslána ke kometě Čurjumov-Gerasimenko, se dostala nejdál do pásu asteroidů mezi oběžnými dráhami Marsu a Jupitera.

Solární panely má také dvojice sond Grail, které se mají příští měsíc vydat k Měsíci. Naopak robotické vozítko Curiosity, které v listopadu zamíří na Mars, bude pohánět zhruba 4,5 kilogramu radioaktivního plutonia. To vzbuzuje obavy z případné exploze krátce po startu.

K Jupiteru nebo jeho měsícům se od 70. let minulého století přiblížilo osm sond. Sonda Juno pojmenovaná podle manželky římského boha Jupitera bude kolem planety kroužit nejméně rok: jeden oblet bude trvat 11 dnů a počítá se s 33 oběhy.

Až bude v roce 2017 mise u konce, Juno se jako „kamikadze“ vřítí do planety. NASA si totiž s ohledem na budoucí mise nepřeje, aby sonda poletovala v okolí a případně se srazila s Europou nebo jiným měsícem Jupitera.

Autor: ČTK

4.8.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Na Kladensku se zřítilo auto ze třicetimetrového srázu

Kladensko - Kuriozní dopravní nehoda se stala v pondělí po poledni v lesním porostu mezi obcemi Svárov a Podkozí. Auto zde vyjelo ze silnice a mezi stromy se řítilo dlouhým srázem dolů na spodní vozovku pod serpentinou. Vozidlo skončilo pod kopcem na spodní vozovce převrácené na střechu. Starší řidič utrpěl zranění a byl převezen do pražské nemocnice. 

CNN: Pražské vánoční trhy jsou mezi desítkou nejlepších na světě

Praha - Mezi desítku nejlepších vánočních trhů na světě zařadila americká televizní stanice CNN tržiště na Staroměstském a Václavském náměstí v Praze. Reportér zaměřený na cestování ocenil každodenní otevírací dobu stánků i blízkost obou hlavních tržišť, stejně jako kvalitu zdejších klobás a piva.

Dijsselbloem: Hospodářské problémy Itálie po referendu nezmizely

Brusel - Hospodářská situace v Itálii se po nedělním referendu nezměnila, problémy zůstávají stejné, poznamenal dnes při příchodu na jednání ministrů financí zemí platících eurem šéf této takzvané euroskupiny Jeroen Dijsselbloem z Nizozemska. Podle něho bude muset nová vláda připravit dodatečná opatření v rámci státního rozpočtu na příští rok, aby země dodržela podmínky takzvaného paktu stability. V něm se členské státy eurozóny zavazují nemít natolik vysoké schodky státních rozpočtů nebo vysoké veřejné dluhy, které by ohrožovaly stabilitu eura a zvyšovaly inflaci v zemích platících eurem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies