VYBERTE SI REGION

Družice Juno se vydá na cestu k Jupiteru

USA – Zkoumat planetu Jupiter se v pátek vydá americká vesmírná družice Juno. Získat má nové poznatky nejen o největší planetě naší sluneční soustavy, ale také o vzniku celého systému.

4.8.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Reuters

Kolem planety patřící mezi takzvané plynové obry bude kroužit zhruba rok od července 2016. Robotický průzkumník vytvoří rekord pokud jde o vzdálenost, kterou urazí sondy poháněné sluneční energií.

Juno se vydá na pouť do vzdálenosti 3,2 miliardy kilometrů z floridského Mysu Canaveral v pátek večer SELČ, kdy ji do vesmíru vynese raketa Atlas V. Americký vesmírný úřad NASA tak ambiciózní misi zahájí jen dva týdny po přistání posledního raketoplánu Atlantis.

„Dívejte se na to takto – je to nová éra,“ prohlásil podle agentury AP Jim Green, ředitel oddělení průzkumu planet v NASA.

Juno má na palubě devět přístrojů včetně širokoúhlé kamery JunoCam, která bude na Zemi vysílat fotografie. Sonda má především zkoumat obsah vody v atmosféře planety a zjistit, zda má Jupiter pevné jádro.

Kromě toho má Juno za úkol prozkoumat obrovské magnetické pole a magnetickou atmosféru na pólech planety, kde lze pozorovat jev známý i ze Země – polární záři. Na Jupiteru je však ještě výraznější díky velmi silnému magnetickému poli a velké hustotě energií nabitých částeček v atmosféře.

Juno bude kolem pólů planety kroužit na eliptické dráze ve výšce 5000 kilometrů. Zvláštním zájmem mise je také silná radiace, která z polární záře vychází.

Jupiter je pátou a největší planetou naší sluneční soustavy. Vešlo by se do něj 318 Zemí nebo také všechny ostatní planety, planetky a měsíce ve sluneční soustavě. Obří planetu z 90 procent tvoří vodík a nemá pevný povrch.

Je to také první planeta, která se utvořila po vzniku Slunce, takže obsahuje obrovské množství materiálu z počátků sluneční soustavy. Proto je z vědeckého hlediska Jupiter mimořádně zajímavý.

Na samotné sondě je nejzajímavější její pohon

Energii bude čerpat ze tří téměř devítimetrových solárních panelů připomínajících lopaty větrného mlýna.

Ještě žádné zařízení poháněné solární energií se nedostalo tak daleko od Země. Sluncem poháněná evropská sonda Rosetta, která byla vyslána ke kometě Čurjumov-Gerasimenko, se dostala nejdál do pásu asteroidů mezi oběžnými dráhami Marsu a Jupitera.

Solární panely má také dvojice sond Grail, které se mají příští měsíc vydat k Měsíci. Naopak robotické vozítko Curiosity, které v listopadu zamíří na Mars, bude pohánět zhruba 4,5 kilogramu radioaktivního plutonia. To vzbuzuje obavy z případné exploze krátce po startu.

K Jupiteru nebo jeho měsícům se od 70. let minulého století přiblížilo osm sond. Sonda Juno pojmenovaná podle manželky římského boha Jupitera bude kolem planety kroužit nejméně rok: jeden oblet bude trvat 11 dnů a počítá se s 33 oběhy.

Až bude v roce 2017 mise u konce, Juno se jako „kamikadze“ vřítí do planety. NASA si totiž s ohledem na budoucí mise nepřeje, aby sonda poletovala v okolí a případně se srazila s Europou nebo jiným měsícem Jupitera.

Autor: ČTK

4.8.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
4

Od roku 2007 ubývá žen, které berou antikoncepci

Škoda 450 s Miss USA 1957 Charlottou Sheffieldovou.
14

Nejslavnější český kabriolet oslaví šedesátku. Víte, že pobláznil i Ameriku?

Svého dinosaura má i Nicolas Cage, Mongolsko je chce zpět

Mongolský pastevec Gelegraš si vylepšoval svůj příjem tím, že vodil turisty za starou dinosauří lebkou nedaleko útesů Bajanzag v poušti Gobi. Jednoho dne však zkamenělina zmizela. Podobně byly tisíce dalších zkamenělin ukradeny od té doby, co tam americký cestovatel Roy Chapman Andrews, který byl inspirací pro filmovou postavu Indiana Jonese, ve 20. letech minulého století objevil vejce dinosaurů.

Kardinál Vlk trpí rakovinou, čeká ho chemoterapie

Kardinál Miloslav Vlk trpí rakovinou plic s metastázami do kostí a čeká ho chemoterapie. Zdravotní problémy se u čtyřiaosmdesátiletého církevního představitele začaly projevovat zhruba na jaře loňského roku a o Vánocích se zhoršily natolik, že musel být na několik dní hospitalizován. Nemoc mu byla diagnostikována po Novém roce, nyní je v domácím ošetřování. Informuje o tom jeho osobní web.

NKÚ: Dotace přes 9 miliard výrazně nezlepšily stav přírody v Česku

Praha - Dotace na ochranu přírody za 9,4 miliardy korun v letech 2013 až 2015 výrazně nezlepšily stav přírody v Česku. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), jejíž výsledky dnes sdělila mluvčí úřadu Olga Málková. Ministerstvo životního prostředí (MŽP), které peníze z evropských fondů a státního rozpočtu rozdělovalo, podle kontrolorů nedokázalo vyhodnotit účelnost a přínos dotovaných projektů. Vyjádření ministerstva zjišťujeme.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies