Mursí ve svém poselství prohlašuje, že stabilita se do Egypta nevrátí, dokud nebudou lidé, kteří jsou za pučem, postaveni před soud. „To, co se stalo po 30. červnu, je vojenský puč, vlastizrada a zločin," citoval Mursího jeho právní zástupce. Mursí se prý stále považuje za legitimního prezidenta.

„Egypt se nezotaví, dokud nebude pryč všechno, co se stalo v souvislosti s pučem… a dokud nebudou pohnáni k odpovědnosti ti, kdo prolévali krev všude na egyptské půdě," prohlásil Mursí.

Únos Republikánskou gardou

V dopise, který přečetl advokát Muhammad Damati, Mursí také poodhalil podrobnosti svého zadržení a pobytu v následujících čtyřech měsících. Byl prý unesen členy Republikánské gardy už 2. července; teprve o den později pak armáda v čele s generálem Sisim oznámila jeho odstavení od moci.

„Egyptský lid by měl vědět, že jsem byl násilně unesen a od 2. do 5. července držen v domě Republikánské gardy. Pak jsem byl spolu se svým poradcem opět násilně přemístěn na námořní základnu patřící ozbrojeným silám a tam držen celé čtyři měsíce," citovala z Mursího poselství agentura Reuters.

Během té doby se prý setkal jen s šéfkou diplomacie Evropské unie Catherine Ashtonovou, delegací EU a čtyřmi prokurátory, na jejichž otázky odmítl odpovídat.

Trest smrti

Republikánská garda je elitní vojenská jednotka, která chrání prezidentský palac a další vládní budovy.

Exprezident je obžalován z podílu na smrti účastníků prosincové demonstrace před jeho palácem. Soud ale neuznává. Až v úterý přijal právníky, aby připravil svou obhajobu. Proces byl počátkem listopadu odročen na leden. V případě, že bude uznán vinným, hrozí Mursímu doživotní vězení nebo až trest smrti.

Proti Mursímu od loňska protestovaly tisíce Egypťanů nespokojených s rostoucím vlivem islámu, který prosazovalo Muslimské bratrstvo a kterému prezident nebránil. Mursího stoupenci a stoupenci bratrstva ale stále pořádají protesty a dožadují se, aby byl prezident do funkce navrácen.