VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Účet za činnost lidstva na Zemi: 50 miliard eur ročně

Bonn - Bankéř přepočetl ničení přírody na peníze.

30.5.2008
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: REUTERS

Německý bankéř vyčíslil škodu, kterou lidstvo ročně působí planetě svým podílem na vymírání živočišných a rostlinných druhů, na 50 miliard eur.

Studie, kterou ve čtvrtek na konferenci Spojených národů o biologické diverzitě předložil delegátům ze 191 zemí, upozorňuje, že současný tlak na cenu některých komodit a potravin je jedním z projevů dopadu ztráty biodiverzity a deforestace na lidskou společnost.

„Okamžitá akce je zcela klíčová, protože ztráta druhů a degradace ekosystémů je neoddělitelně spjata s osudem lidstva,“ domnívá se hlavní autor zprávy Pavan Sukhdev z Deutsche Bank.

Studie pojmenovaná Ekonomika ekosystémů a biodiverzity podle evropského komisaře pro životní prostředí Stavrose Dimase dokazuje, že biodiverzita není jen záležitostí záchrany pand a tygrů.

„Ukazuje se, že projídáme svůj přírodní kapitál, což nás činí zranitelnějšími vůči klimatickým změnám,“ tvrdí Dimas.

Až se bude psát rok… 2050

V roce 2050 podle Sukhdeva faktory jako znečišťování a deforestace způsobí ztrátu na životním prostředí ve výši nejméně sedmi procent celkové spotřeby. Odlesňování pak celosvětově přijde na šest procent hrubého domácího produktu.

K témuž datu by mohlo být ztraceno až 11 procent přírodních území světa. Pohltí je stále se zvyšující nároky na zemědělskou půdu a růst infrastruktury, svou roli sehrají i klimatické změny.

Autoři se navíc domnívají, že při současném trendu by do 50 let mohlo dojít ke kolapsu světového komerčního rybolovu. To by znamenalo pohromu pro miliardu lidí, pro něž jsou ryby hlavní složkou potravy, a navíc ještě 80 až 100miliardovou ztrátu celého průmyslového odvětví.

Autoři zprávy chtějí docílit podobného účinku, jaký vyvolala v roce 2006 britská Sternova zpráva o změnách klimatu. Ta tehdy poté, co vyčíslila potenciální ekonomické ztráty z něj, stála u zrodu celosvětového boje proti globálnímu oteplování.

Studie, která má sloužit vládám jako podklad pro formování jejich politiky biodiverzity, rovněž po Sternově příkladu ukazuje, jak je současný trend možné změnit. K zásadním změnám v oblasti kvality vody, vzduchu i lidského zdraví k lepšímu by podle ní stačil výdaj ve výši jediného procenta celosvětového hrubého domácího produktu ročně.

Autor: Dina Podzimková

30.5.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

První ministryně Skotska (premiérka) Nicola Sturgeonová chce bránit místo, které má Skotsko v Evropské unii, a bude usilovat o to, aby Skotové mohli mít po odchodu Británie z unie i nadále přístup k evropskému jednotnému trhu.
AKTUALIZOVÁNO
3

Skotský parlament souhlasí s novým referendem o nezávislosti

Donald Trump
AKTUALIZOVÁNO
1 4

Trump podepsal dekret, kterým končí Obamovy ekologické regulace

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Krajský soud potvrdil půlmilioniovou pokutu pro ministerstvo vnitra

Krajský soud v Brně v úterý potvrdil půlmilionovou pokutu, kterou Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) uložil ministerstvu vnitra. Je za chyby v zakázce na IT služby související s výplatou sociálních dávek. Soud potvrdil rozhodnutí ÚOHS z roku 2013. V úterý to řekla mluvčí soudu Simona Pešková.

Se zpěvačkou Špinarovou se příznivci rozloučí 1. dubna v Ostravě

Se zpěvačkou Věrou Špinarovou, která náhle zemřela v neděli ve věku 65 let, se její příznivci mohou rozloučit dopoledne 1. dubna v Ostravě. Smuteční síň krematoria ve Slezské Ostravě jim bude zpřístupněna od 09:00 do 12:00. Odpoledne se poslední rozloučení uskuteční pouze v kruhu rodiny a přátel. ČTK o tom dnes informoval Adam Pavlík, syn Věry Špinarové a vedoucí její doprovodné kapely.

Divoká prasata terorizují lázně i města

Nejsou to hony za dobrodružstvím, ale na vztek. Odstřel divokých prasat, která v nájezdech terorizují parky v Karlových Varech a dalších městech, ale nepohrdnou ani zahradami soukromníků, nyní zaměstnává myslivce i pracovníky Správy lázeňských parků. Ačkoliv na čekanou vyrážejí prakticky každou noc, od začátku letošního roku se jim podařilo ulovit jeden kus.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies