Zahoďte elektrické kartáčky a budíky, opatřete své domy náležitou tepelnou izolací, nepoužívejte automobily ke krátkým jízdám, při nichž můžete využít hromadnou městskou dopravu, snižte váhu zavazadel, jež s sebou berete do letadel.

Recept na to, jak snížit emise skleníkových plynů, je jednoduchý, přesto může někomu znít jako hysterický výkřik, odtržený od reality naší doby.

Republikánskému guvernérovi Kalifornie Arnoldu Schwarzeneggerovi jako takový ovšem nepřipadá. Proto se včera u příležitosti Světového dne životního prostředí připojil ke kampani těch, kdo se rozhodli bojovat s globálním oteplováním.

Patří mezi ně i konzervativní guvernér New Yorku Michael Bloomberg, investiční banka JP Morgan Chase či maloobchodní síť Target Corporation. Tedy osoby a společnosti, které ani v při nejlepší vůli nelze označit jako „fanatické environmentalisty“ a „ekoteroristy“, jak jsou ti, kdo upozorňují na nebezpečí, jež mohou mít na životní prostředí emise skleníkových plynů, často nazýváni.

Ve Spojených státech je povědomí nezbytnosti chránit naši planetu a uchovat ji pro příští generace podle všeho vyšší než v jiných zemích. Mimo jiné také proto, že USA jsou největším znečišťovatelem ovzduší.

Čtyři a půl tuny na hlavu

Množství emisí, které lidstvo vypouští do atmosféry, je přitom alarmující a na globálním oteplování se podílí přinejmenším stejně jako přirozené procesy nárůstu teplot moří a vzduchu.

K jejich snížení přitom stačí málo. Svým dílem by ale musel přispět každý.

„Vést životní styl, který šetří životní prostředí, nevyžaduje žádné drastické změny ani velké oběti,“ říká se ve dvousetstránkové zprávě, kterou včera vydal Program OSN pro životní prostředí (UNEP).

V současnosti připadá na každého z 6,7 miliardy obyvatel naší planety 4,5 tuny z objemu emisí vypouštěných za rok do atmosféry.

„Naše závislost na energii založené na uhlíku způsobila výrazný nárůst objemu skleníkových plynů,“ upozorňuje generální tajemník OSN Pan Ki-mun.

Celkové náklady nezbytné k tomu, abychom mohli efektivně bojovat s klimatickými změnami, nelze vyčíslit, podle odhadů OSN by k tomu ale stačilo vhodně investovat jedno procento celosvětového hrubého domácího produktu. A hlavně začít šetřit energií, kterou plýtváme na každém kroku.

První kroky v tomto směru se očekávají od summitu skupiny sedmi nejvyspělejších zemí světa a Ruska (G8), svolaného na příští měsíc do Japonska.

Jejich představitelé jsou připravení dohodnout se na takovém snížení emisí, aby v roce 2050 bylo dosaženo úrovně odpovídající padesáti procentům množství skleníkových plynů naměřeného v roce 1990.

Nejsnazší cesta, jak snížit emise

– dojíždění do práce příměstským vlakem namísto vlastním autem ulehčí zemské atmosféře každodenně o 1,7 kg CO2 (při cestování na vzdálenost 8 km)

– pokud každý cestující omezí váhu zavazadel, které s sebou bere do letadla pod 20 kg, sníží se emise za rok o dva miliony tun

– jedna dávka prádla, která namísto v sušičce skončí na šňůře, ušetří 2,3 kg škodlivin

– používání klasického budíku namísto elektrického zbaví atmosféru každý den o 48 gramů CO2

– elektrický kartáček zatíží ovzduší 48 gramy emisí denně

– jeden obyvatel planety znečistí každoročně ovzduší 4,5 tuny emisních plynů

Zdroj: UNEP