Podle agentury AP vláda doufá, že tak uklidní protesty estonských Rusů, kteří s přestěhováním památníku nesouhlasí.

Ceremoniálu, kterému přihlíželo několik desítek osob, se zúčastnil estonský premiér Andrus Ansip a ministr obrany Jaak Aaviksoo. Evropskou unii reprezentoval švédský velvyslanec v zemi Dag Hartelius. Za ruskou stranu se nikdo neúčastnil. Moskva pozvání Tallinnu odmítla; údajně proto, že Rusko oslavuje vítězství nad nacismem až 9. května.

Bronzovou sochu rudoarmějce nechala po skončení druhé světové války v Tallinnu vztyčit Moskva na památku padlých sovětských vojáků v boji proti nacistickému Německu. Estonci ji však vnímali spíše jako symbol sovětské okupace.

Její přemístění na vojenský hřbitov vyvolalo na konci dubna masové demonstrace ruskojazyčného obyvatelstva, které tvoří asi čtvrtinu obyvatel pobaltského státu. Při nepokojích tehdy jeden člověk zahynul a řada lidí byla zraněna, mezi nimi i policisté. Události vyvolaly diplomatickou roztržku mezi Moskvou a Tallinnem a "obléhání" estonského velvyslanectví v Moskvě ruskou nacionalistickou mládeží.

Polský premiér Jaroslaw Kaczyńskiv úterýoznámil, že i Polsko hodlá odstranit pomníky "ze sovětských dob". V polském rozhlase řekl v narážce na vývoj mezi Moskvou a Tallinnem, že do rozhodnutí o památnících a názvech ulic se nemá právo nikdo vměšovat.

Jaknapsala agentura DPA, chystá polské ministerstvo kultury návrh zákona, který se týká nejen památníků, ale odstranění všech symbolů nacismu a komunismu. Nevztahuje se ale na hřbitovy sovětských vojáků.

V Polsku ale na rozdíl od Pobaltí nežije tak výrazná ruská menšina.

Pobaltské republiky, které byly téměř půl století nedobrovolnou součástí tehdejšího Sovětského svazu, slaví jako většina Evropy konec druhé světové války 8. května. Datum 9. května, které slaví Rusko, považují naopak za počátek sovětské nadvlády, která skončila až v roce 1991.