VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Miliony Etiopanů hladoví. Potraviny jsou drahé

Awassa - Sucho a rostoucí ceny dovolují obyvatelům východoafrické země jíst jen jednou denně.

30.6.2008
SDÍLEJ:

Etiopie uvedla, že 4,5 milionu tamních obyvatel potřebuje okamžité dodávky potravin.Foto: REUTERS

Od našeho zvláštního zpravodaje

Jen snít mohou na začátku léta miliony vyhladovělých Etiopanů o nasyceném žaludku a sýpkách naplněných úrodou z první jarní sklizně.

Ta kvůli rekordnímu suchu na jihu země letos ještě nepřišla. Pršet začalo až před třemi týdny, a tak na políčkách obklopujících kruhové hliněné domky s rákosovými střechami nebude další dva nebo tři měsíce co sklízet.

Přestože se země před letním obdobím dešťů zazelenala a farmáři mohli konečně zasít, zažívá osmdesátimilionová Etiopie jednu z největších potravinových krizí ve svých novodobých dějinách.

Kukuřice, mléko, vejce, ale i mouka z prosu podobné etiopské obilniny téf sloužící k výrobě nakyslých chlebových placek indžara, které jsou nepostradatelnou součástí tradiční stravy, se pro vesničany i obyvatele chudinských čtvrtí ve městech staly luxusním zbožím.

„Ceny rostou každým dnem. Jen téf, který stál loni 300 birrů, je dnes už za 900. A stejné je to i s ostatními potravinami. Můžeme si proto dovolit jen jedno skromné jídlo denně nebo hladovíme,“ svěřila se Deníku Etiopanka, která s manželem a dvanácti dětmi žije v nejchudší čtvrti metropole regionu jižních národů Awasse.

Levné je jen zelí

Ještě horší situace je ale na venkově, kde lidé žijí z toho, co si sami vypěstují a nemají obvykle dost peněz na to, aby mohli nakoupit dovezené potraviny ve městě na trhu.

Nezbývá jim často jiná možnost, než rozprodávat svůj skromný majetek. Jedinou věcí, za kterou dostanou alespoň nějaké peníze, jsou stáda dobytka. Po dlouhých týdnech sucha na kost vyzáblé krávy, býci či kozy a ovce však kupce příliš nelákají a utržené peníze stačí mnohdy jen na zaplacení dluhů.

„Levné je zatím jen zelí, ale to lidem k přežití nestačí. Proto někteří ze zoufalství posílají své děti namísto do školy do města žebrat,“ popsal situaci ve venkovském okrese Alaba ředitel tamní střední školy Salomon.

„Můj plat na jídlo pro celou rodinu nestačí. Děti se o sebe musí postarat samy,“ potvrzuje slova ředitele školy noční hlídač Ajela, který je otcem osmi dětí.

Letošní sucho zasáhlo chudou a přelidněnou Etiopii v nejméně vhodné době. Ceny potravin totiž rostou v globálním měřítku a díky slabému dolaru a nízkým příjmům z exportu nemá etiopská vláda dostatek finančních zdrojů, aby nakoupila potraviny pro postižené oblasti v zahraničí.

Etiopii proto nezbývá než doufat, že očekávaná dobrá sklizeň ve světě opět posune globální ceny potravin směrem dolů a že letní deště nezničí to málo, co z jarní úrody zbude.

Autor: Cyril Bumbálek

30.6.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Napadení seniora.

Mladý cizinec zkopal seniora na zastávce. Nechtěl se nechat okrást

Auta OBSE, Ukrajina
AKTUALIZOVÁNO
50 9

Auto mise OBSE na Ukrajině najelo na minu. Řídil Čech. Jeden mrtvý

S prezidentem je spokojena více než polovina Čechů, tvrdí průzkum

S prací prezidenta republiky jako instituce je spokojeno 57 procent Čechů. Podle nadpoloviční většiny lidí Miloš Zeman plní předvolební sliby a je prezidentem všech občanů. O tom, že Zeman vytváří dobrý obraz Česka v zahraničí, je přesvědčeno 42 procent občanů. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který provedla agentura Kantar.

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

Po uzavření intervencí se mezi politiky i byznysmeny otevírá otázka přijetí eura. Je prioritou i pro Svaz průmyslu a dopravy. Česko se při svém vstupu do EU zavázalo euro přijmout. Proti zavedení evropské měny je ministr financí Andrej Babiš.

Rektora ČVUT chtějí senátoři odvolat, ohradil se proti nim

Rektor Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze Jan Konvalinka se ohradil proti nařčením členů Akademického senátu školy, kteří tento týden podali návrh na jeho odvolání. Reaguje v něm na deset bodů, které čtyři senátoři uvedli jako motiv pro jeho odvolání. Převažují v nich důvody týkající se napjatého hospodaření univerzity. Podle Konvalinky nejsou tvrzení pravdivá.

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies